Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Přes 57 procent Ukrajinců podle průzkumu míní, že nové volby by se měly uskutečnit až po uzavření mírové dohody ve válce s Ruskem a po úplném ukončení bojů.

Čtvrtina dotázaných se domnívá, že by stálo za to, aby si šli lidé vybírat své zástupce v případě ukončení bojů a získání bezpečnostních záruk. Jen devět procent respondentů si myslí, že volby je třeba uspořádat rychle navzdory tomu, že boje pokračují.

Americký prezident Donald Trump, který chce válku ukončit co nejdříve a tlačí Kyjev k ústupkům vůči Moskvě, prohlásil, že Ukrajina už není demokratickou zemí, protože se tam dlouho nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale organizaci voleb v době válečného stavu zakazují. Válečný stav platí od začátku plnohodnotné ruské pozemní invaze v únoru 2022 a vedení země ho kvůli trvající ruské agresi pravidelně prodlužuje.

Důvěra v Zelenského zůstává vysoká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v reakci na nátlak ze strany USA řekl, že je připraven na Ukrajině uspořádat volby a požádat o příslušné změny parlament, pokud Američané a Evropané budou schopni zajistit jejich bezpečnost.

Podíl lidí, kteří se vyslovují pro konání voleb až po uzavření míru s Ruskem a ukončení bojů, během letoška klesal. V březnu si to přálo 78 procent dotázaných, nyní o 21 procentních bodů méně.

Zelenskému v současnosti důvěřuje 61 procent dotázaných, opačně se jich vyslovilo 32 procent. Šéf KMIC Anton Hrušeckij k tomu poznamenal, že míra důvěry vůči Zelenskému zůstává vysoká a obyvatelé nezpochybňují jeho legitimitu. Největší část lidí Zelenskému důvěřovala letos v únoru, kdy to bylo 74 procent, nejméně v létě, kdy to bylo 58 procent.

USA dál chtějí, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu

Američané také stále požadují po Ukrajině, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se z nich. Kyjev ale nadále odmítá územní ústupky. Podle průzkumu KMIS s tím souzní i naprostá většina obyvatel.

Tři čtvrtiny Ukrajinců jsou podle šetření proti „mírovému plánu“, který by mimo jiné zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a absenci konkrétních bezpečnostních záruk.

Tak dlouho, jak to bude nutné, je připraveno válku snášet 63 procent dotázaných. V prosinci 2023 takto odpovědělo 73 procent lidí, před rokem 57 procent. Nyní asi pětina respondentů uvedla, že na tuto otázku je těžké odpovědět.

Průzkum reflektuje korupční skandál a rezignaci Jermaka

Průzkum prováděný při zavolání na náhodně vybraná čísla mobilních telefonů se konal od 26. listopadu do 13. prosince. Zúčastnilo se ho 547 respondentů starších osmnácti let ze všech ukrajinských oblastí kontrolovaných Kyjevem. Data byla statisticky vážena.

KMIS tedy průzkum provedl až poté, co vyšlo najevo rozsáhlé korupční schéma v ukrajinské energetice, z jehož vytvoření je podezřelý někdejší spolupracovník Zelenského Tymur Mindič. Aféra stála místo dva ministry i vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...