Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.
„Řešili jsme, jak pokračovat v našem vztahu s palestinskou samosprávou. Hamás považujeme za teroristickou organizaci, ale s palestinskou samosprávou spolupracujeme,“ uvedl po jednání Borrell.
„Ne všichni Palestinci jsou teroristi, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ dodal. Podle jeho slov velká většina unijních zemí až na dvě tři výjimky jasně řekla, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně jako její finanční podpora.
Šéf unijní diplomacie připomněl, že Evropská komise nyní navrhla přezkoumání finanční podpory určené Palestincům, pokud jde o rozvojovou pomoc, podobně se vyjádřily i některé země. „Tento přezkum by ale neměl znamenat odložení některých plateb,“ dodal Borrell.
Řekl také, že Izrael má právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou. Konkrétně zmínil odstřižení oblasti Pásma Gazy od dodávek potravin, vody a elektřiny.
Ministři jednali v Ománu
Jednání se uskutečnilo zčásti osobně v ománském Maskatu, kde Unie jednala s arabskými státy Perského zálivu, někteří ministři se ale připojili prostřednictvím videokonference.
Česko při jednání zastupoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který „odsoudil barbarský terorismus Hamásu, vyjádřil pevnou podporu Izraeli v právu na sebeobranu, vyzval EU k pokračování aktivní role při stabilizaci regionu a podpořil přezkum pomoci Palestině“. Informovala o tom česká diplomacie na sociální síti X.
Rozvojovou pomoc Palestincům dočasně pozastavily Dánsko a Švédsko, oznámili v úterý ministři pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci pomoci určené Palestincům i Rakousko. Německo oznámilo dočasné pozastavení plateb s tím, že přezkoumá, zda se pomoc nedostala do rukou teroristům.
„Pro mě to rozhodnutí (EK) postrádá určitou logiku. Ta komunikace poslední dva dny nebyla úplně šťastná ze strany Komise. Pokud jsme se všichni shodli, že je nutná revize finančních prostředků, tak to znamená, že si nejsme úplně jisti, kam ty prostředky jdou. A pak je pro mě logické tu pomoc pozastavit zcela, než se ujistíme, že jdou tam, kam my chceme. V tomhle ohledu je to trošku zklamání, očekával bych v tom větší logiku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).
„Je to otázka obojakého a zároveň nijakého rozhodnutí Evropské unie. Není schopná reagovat v podstatě na žádný druh krize. A teď to zase předvedla. Považoval bych za logické, že se budeme ptát, kam putovalo těch 8,5 miliardy, co se tam za tu dobu naposílalo. Musíme to okamžitě zastavit, protože s velkou pravděpodobností část těch prostředků skončila ne na podporu a šíření míru, ale opačně,“ obává se místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček.
Větší spolupráce s celým regionem
Unijní ministři se rovněž shodli, že by Evropská unie měla více spolupracovat s celým regionem. „Je třeba posílit naši spolupráci s arabským světem, s Egyptem, Jordánskem, Saúdskou Arábií,“ uvedl Borrell. Zdůraznil, že zásadní je „dojednat mír s Palestinci, protože jinak se kruh násilností bude neustále opakovat“.
Šéf unijní diplomacie se již dříve nechal slyšet a zopakoval to i nyní, že pro EU je řešením izraelsko-palestinského konfliktu vznik dvou států v hranicích z roku 1967.
