Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Nahrávám video

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.

Rju Song-hjon si dokáže přestavit, jak uvažují severokorejští vojáci na ruské frontové linii. Do roku 2019, kdy přes demilitarizovanou zónu utekl na Jih, na tom byl podobně jako oni: špatně živený a slepý k okolnímu světu. Kdyby ho tehdy poslali na Ukrajinu, pravděpodobně by ještě poděkoval.

„Ti s bojovými zkušenostmi mají úplně jiné vyhlídky na povýšení. Takže většina severokorejských vojáků chce jít do války. Ano, všichni chtějí,“ líčí.

Vůdce Kim Čong-un ukazuje na přehlídkách vojenskou techniku od tanků po rakety a bezpilotní letouny. Vojáci ale takové vybavení nikdy neviděli. Režim je využívá k těžké práci na stavbách a polích. Místo výcviku biflují ideologii.

„Výcvik vyžaduje peníze a jídlo. Jenže to chybí, takže nemůže probíhat řádně. A také zbraně. Je třeba střílet, ale k tomu jsou potřeba náboje, které stojí peníze. V Severní Koreji se říká, že náboj stojí jako jedno kuře, dělostřelecký granát jako kráva. Takže průměrně může voják vystřelit za rok asi šest nábojů,“ popisuje Rju.

Po desetiletí se KLDR potýká s nedostatkem potravin kvůli sankcím a špatnému hospodaření, které zhoršují přírodní katastrofy. Pociťuje ho i armáda, přestože má zvláštní výsady. „Vojáci jedí kukuřici a ředkev, nakládanou zeleninu a zelí. To je běžné jídlo. Žádný tuk ani maso,“ vzpomíná Rju.

Nahrávám video

Zvláštní jednotky

Podle bývalého velitele jihokorejských speciálních sil generálporučíka Čon In-poma, poskytuje Kim Čong-un Rusku lepší vojáky, zvláštní jednotky cvičené k infiltraci, ničení infrastruktury a atentátům:

„Musíme předpokládat, že trénují víc než průměrný voják. A pravděpodobně před nasazením dostali rychlokurz základní pěchotní taktiky. Tito muži jsou fyzicky zdatní. Byli dobře indoktrinovaní. Když se tam dostali, kvůli nedostatku bojových zkušeností používali konvenční taktiku, která však vedla k velkým ztrátám, ale brzy si uvědomili, že se musí přizpůsobit.“

Pastor Sim Ču-il byl třicet let důstojníkem severokorejské armády, než v roce 1998 zběhl na Jih. Podle něj se Kimovi muži na Ukrajině rychle přizpůsobili: „Snažili se bojovat podle taktiky speciálních jednotek. Zpočátku to moc nefungovalo. Ale v poslední době se zdá, že se přizpůsobují. Velký počet vojáků vstupujících do boje znamená výhody i nevýhody.“

Odhodlání

Jednou z největších záhad je, s jakým odhodláním se severokorejští vojáci pouštějí do boje daleko od domova a za neznámou věc. Režim jim od dětství vštěpuje, že se musejí obětovat za vůdce.

„Existuje pravidlo, že ve válce je nepřítel nikdy nesmí zajmout, to by se rovnalo dezerci. Pokud jim hrozí zatčení, musejí se buď nechat zabít nebo spáchat sebevraždu,“ vysvětluje Sim. „Když Severokorejci operovali v Jižní Koreji, až do poloviny devadesátých let posílali infiltrátory. Když jsme se je pokusili zajmout, obklíčili jsme je a vyzvali, ať se vzdají, ve většině případů spáchali sebevraždu,“ dodává Čon.

Z peněz, které Kim z Ruska inkasuje, nevidí rodiny vojáků nic, v rámci systému ale získávají privilegované postavení. „Nejsme si zcela jistí, ale zdá se, že průměrný severokorejský voják dostává měsíčně asi tři tisíce dolarů. Nic z toho však nemá,“ říká jihokorejský generálporučík Čon.

A bývalý severokorejský důstojník Sim dodává: „Ani rodiny nedostávají vůbec nic. Jen politická hodnocení. Třeba jestli šli bojovat s nasazením života na výzvu strany. Nebo zda padli v boji. Severní Korea vyjadřuje uznání pouze certifikátem. Například 'rodinám padlých v boji, kteří položili životy za poslání strany'. Ale neposkytuje žádnou materiální kompenzaci.“

Znepokojivá je schopnost severokorejské armády vysílat posily. Podle jihokorejských odhadů má KLDR zhruba 1,2 milionu vojáků a miliony dalších v záloze.

„Podle konzervativních odhadů se počet severokorejských vojáků na frontě pohybuje mezi 10 až 15 tisíci, přičemž některé síly budou rotovat, aby doplnily ztráty. Ačkoli Severokorejci se pyšní tím, že mají téměř 200 tisíc speciálních sil, je nepravděpodobné, že by je tam poslali všechny. Takže můžeme očekávat do 50 tisíc,“ uvažuje Čon.

Podle odborníků není pravděpodobné, že by Severokorejci zvrátili průběh rusko-ukrajinské války. Vladimiru Putinovi ale poskytují potřebnou pracovní sílu a na frontové linii představují novou hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...