Většina českých europoslanců von der Leyenovou podporuje. Někteří politici kritizují vyjednávání V4

Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.

Čeští politici většinou soudí, že von der Leyenová byla nejlepší z kandidátů, o nichž evropští prezidenti a premiéři na summitu v Bruselu uvažovali. Například český zástupce nejsilnější lidovecké frakce (EPP) Jiří Pospíšil (TOP 09) oceňuje, že jako pravicová politička není zastánkyní přílišné unijní regulace. „Navíc jako Němka může mít pochopení pro problémy našeho regionu,“ dodal Pospíšil.

Podpořit dosavadní německou ministryni obrany hodlá i liberální poslankyně Martina Dlabajová (ANO). „Jsem ráda, že na takto důležitou pozici byla jmenována žena, která má rozsáhlé politické zkušenosti,“ zdůraznila Dlabajová. Nominace Von der Leyenové je podle ní součástí „pracně skládané mozaiky“ a balíčku funkcí, který je kompromisem přijatelným pro všechny.

Za „dobrý kompromis“ označila v pořadu 90′ ČT24 výběr von der Leyenové i stranická kolegyně Dlabajové, europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která byla zvolena místopředsedkyní europarlamentu. Stejnou funkci získal i další český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Podporu von der Leyenové zvažují Peksa i Zahradil

Podporu německé političky nevyloučil ani konzervativec Jan Zahradil (ODS), který si však chce počkat, až dá von der Leyenová europoslancům prostor na podrobné dotazy ohledně svých názorů na evropskou integraci.

Rozhodovat podle něj bude i postavení jeho frakce. „Tři frakce – evropští lidovci, socialisté a liberálové – se dohodly na rozdělení funkcí. My, jako evropští konzervativci, nejsme součástí této dohody. Pokud budeme hrát roli opoziční strany, tak není důvod, abychom paní von der Leyenovou a její Komisi podporovali,“ řekl v Událostech, komentářích Zahradil, který ve volbě předsedy europarlamentu skončil druhý

Hlasovat pro německou političku by mohl i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), i když mu vadí, že unijní lídři obešli systém takzvaných spitzenkandidátů a bez jakékoli diskuse s poslanci přišli s nečekaným návrhem.

„Čekal bych, že předloží velice dobrý plán, co komise v příštích pěti letech má dělat. Pokud ji my máme podpořit, musí respektovat naše témata. Není možné, aby to bylo další cenzurování, omezování internetu, není možné ignorovat klimatické změny, dotační podvody, je třeba se starat o to, aby v členských zemích fungoval právní stát,“ vyjmenoval Peksa pro něj důležitá témata. 

Nahrávám video

Proti von der Leyenové jsou poslanci za SPD a KSČM

Jednoznačně proti první ženě ucházející se o post v čele EK je duo politiků SPD, kteří náleží k nacionalistické frakci Identita a demokracie. „V žádném případě nepodpoříme německou političku, která chce přitvrzovat sankce proti Rusku a která přibližuje hrozbu války Evropy s Ruskem,“ uvedl europoslanec Ivan David.

Podobně striktně odmítá možnost podpory pro pravicovou političku jediná česká komunistka v EP Kateřina Konečná. Podle ní by komisi neměla vést „kámoška“ kancléřky Merkelové, která má pověst jedné z nejméně schopných ministryň německé vlády. „Rozhodnutí Evropské rady odmítám, jelikož se nese v duchu vše při starém a do značné míry ignoruje výsledek evropských voleb,“ uvedla Konečná na svém webu.

Benešík, Rouček a Niedermayer: V4 selhala

„Chápu to jako kompromis, ale myslím, že v podtextu je to vítězství silnějších, větších zemí,“ hodnotí navržení Ursuly von der Leyenové předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Pozitivně však vnímá, že je nominantkou Evropské lidové strany (EPP) a že je ministryní obrany. „To znamená, že rozumí bezpečnosti, která bude v následujícím období klíčová pro celou Evropu,“ dodal v Interview ČT24.

Von der Leyenová podle něj také rozumí víc střední Evropě, než původní kandidát, nizozemský socialista a dosavadní místopředseda EK Frans Timmermans. „Ale podle mého názoru by byl pro nás daleko zajímavější původní kandidát EPP, spitzenkandidat Manfred Weber z Bavorska,“ dodal Benešík s tím, že politik bavorské CSU má podle něj ke středoevropskému regionu daleko blíže.

Visegrádská skupina podle Benešíka vyšla úplně naprázdno. „Visegrádská skupina a Česká republika v tom výběru, v té volbě, naprosto selhala. Nezaznamenal jsem jediného kandidáta V4 na jednu ze čtyř významných funkcí,“ uvedl lidovecký politik.

Za neúspěch považuje vyjednávání zemí V4 i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).  „Funkce si rozdělili výhradně lidé z velkých členských zemí a Belgie a není tam jediný zástupce zemí východní a střední Evropy,“ řekl v pořadu 90′ ČT24. Bývalý místopředseda EP Libor Rouček (ČSSD) označil výsledek jednání Evropské rady za debakl pro V4. „Nechtěli spitzenkandidáta, nechtěli Timmermanse. Ale co chtěli dál?“ řekl v Událostech, komentářích.

Podle Roučka není dobře, že V4 zablokovala původní „balíček“ jmen, v němž měla střední a východní Evropa zástupkyni v podobě bulharské ekonomky Kristaliny Georgievové, o které se uvažovalo jako o nové šéfce Evropské rady. Také Rouček se domnívá, že ze všech možných kandidátů na předsedu EK by měl ke střední Evropě nejblíž Němec Weber, který „bydlí nedaleko české hranice a v Praze je dost často v porovnání s ostatními kandidáty“.

Nahrávám video

Státní tajemnice Hrdinková: Pro V4 byla důležitá rovnováha

Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové šlo zemím V4 hlavně o výslednou rovnováhu všech obsazovaných funkcí. 

„Mám pochybnosti, jestli v tomto regionu (střední Evropy) vůbec existuje osoba, která by měla na to získat podporu na post předsedy Komise. V4 se proto spíše soustředila na celkovou rovnováhu všech čtyř resp. pěti kandidátů, než aby za každou cenu prosadila to jedno jméno na post, který by určitě nebyl ten nejdůležitější, tedy předseda Komise,“ uvedla v pořadu 90′ ČT24.

„Pokud by se do této strategie V4 pustila, tak by to asi potom znamenalo, že všechno ostatní by musela nějakým způsobem přijmout tak, jak by bylo nastaveno jinými státy, což by nemuselo být úplně ideální,“ doplnila státní tajemnice.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...