Velká Británie chce víc jaderných zbraní, plánuje posílit v indopacifickém regionu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Velká Británie chce víc jaderných zbraní
Zdroj: ČT24

Velká Británie chce zvýšit svůj vliv v „indopacifickém“ regionu a navýšit svůj jaderný arzenál. Vyplývá to z dokumentu, který vytyčuje revidované priority zahraniční a obranné politiky země po brexitu. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že tyto priority ukazují, jak se chce země znovu naučit „umění soupeřit“ se státy s opačnými hodnotami.

Británie chce rozšířit svůj vliv mezi zeměmi v indopacifickém regionu a pokusit se tak zmírnit globální dominanci Číny, stojí v dokumentu, který zveřejnila britská vláda.

Nejrozsáhlejší revize zahraniční a bezpečnostní politiky od konce studené války podle agentury Reuters ukazuje, jak se chce Johnsonova vláda postavit do čela znovu posilněného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, spolupráci a svobodném obchodu.

„Tento přehled popisuje, jak pozvedneme naše spojenectví, posílíme naše schopnosti, najdeme nové cesty řešení a znovu se naučíme umění soupeřit se státy s protichůdnými hodnotami,“ řekl Johnson v parlamentu. Čína podle něj představuje velkou výzvu vůči „otevřené společnosti“ Británie. Ta ale bude s Čínou také spolupracovat tam, „kde je to v souladu s našimi hodnotami a zájmy“, ujistil britský ministerský předseda.

Indopacifický region se podle strategického dokumentu ocitá stále více v „geopolitickém středu světa“. Británie se chystá do oblasti vyslat i letadlovou loď. „Čína i Spojené království mají prospěch z bilaterálního obchodu a investic, ale Čína také představuje největší státní hrozbu vůči bezpečnosti britské ekonomiky,“ stojí ve zprávě.

Jaderný arsenál protiváhou

Británie chce dále posílit svůj jaderný arsenál, který má být protiváhou sílícím globálním bezpečnostním hrozbám. Podle agentury AFP je to poprvé od zhroucení Sovětského svazu, kdy Británie ve své zahraničněpolitické, bezpečnostní a obranné strategii vytyčuje takový cíl. Horní hranice počtu jaderných hlavic má být zvýšena na 260 ze současných 180, tedy o 45 procent.

Když britský premiér potvrdil, že navýší kapacitu jaderných hlavic, ozvaly se i pochybovačné hlasy. „Dovolte mi premiéra vrátit trochu na zem. Máme letadlovou loď bez letadel a doprovodných lodí. Máme taky rezavějící jaderné ponorky, ani jedna z nich nebyla vyřazena z provozu,“ kritizovala labouristická poslankyně Meg Hillierová.

Podle některých poslanců by měla Británie dělat víc i proti praní špinavých peněz, které do finančního centra v Londýně proudí z autokratických režimů.

„Ohrožuje to zcela zjevně naší bezpečnost. Ať už jde o špinavé ruské, nebo stále víc špinavé čínské peníze,“ uvedl předseda sněmovního zahraničního výboru Tom Tugendhat.

Británie také uvedla, že v příštích čtyřech letech vynaloží 6,6 miliardy liber (zhruba 200 miliard korun) na výzkum a vývoj, aby tak urychlila technologickou modernizaci svých vojenských kapacit. Země chce rovněž investovat do rozvoje technologií ve vesmíru, kybernetiky, kvantových technologií, biologického inženýrství, řízených zbraní a vyspělých vysokorychlostních raket.

Posílit spojenectví

Dokument zdůrazňuje důležitost silných vazeb na Spojené státy, zatímco za hlavní regionální hrozbu označuje Rusko. Vazbu na USA považuje Londýn za svůj nejdůležitější bilaterální vztah. Britská vláda chce posílit spolupráci s USA v tradičních oblastech, jako jsou bezpečnost a tajné služby, a posílit je tam, kde by obě země společně mohly mít větší vliv.

Britská vláda píše, že dokud se nezlepší vztahy s Ruskem, bude se aktivně bránit celému spektru hrozeb vycházejících z Ruska, a to i prostřednictvím NATO. Londýn hodlá Moskvu hnát k odpovědnosti za porušování mezinárodních pravidel a norem. Zároveň bude podporovat jiné východoevropské země v sousedství Ruska.

Británie má podle dokumentu nadále velký zájem na bezpečnosti a prosperitě Evropy. S Evropskou unií hodlá spolupracovat v oblastech společných zájmů, jimiž jsou například stabilita a bezpečnost evropského kontinentu a ochrana klimatu a biodiverzity.

Ve svém aktuálním přehledu priorit země rovněž uvádí, že vytvoří novou centrálu pro vnitřní bezpečnost, aby mohla čelit „velkým hrozbám“ terorismu. Do konce desetiletí je podle Londýna pravděpodobný úspěšný chemický, biologický nebo jaderný útok. Britská vláda tvrdí, že země je vystavena významnému ohrožení zejména islamistickým terorismem, ale také pravicovým a levicovým extremismem.

Přetrvává také hrozba ze strany severoirských radikálů, kteří chtějí narušit mírovou dohodu z roku 1998, uvádí vláda v Londýně. „Terorismus zůstane v příští dekádě významnou hrozbou, s rozmanitější škálou materiálních a politických příčin, novými zdroji radikalizace a vyvíjející se taktikou,“ upozorňuje britská vláda ve své revizi zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...