V podzemní kryptě Katedrály svatého Stanislava a svatého Vladislava v litevském Vilniusu byla objevena skrýš s hrobovými insigniemi polsko-litevských panovníků z počátku 16. století. Tyto artefakty byly v katedrále ukryty během druhé světové války v roce 1939, pátrání po nich začalo již před několika desetiletími. Objev byl učiněn 16. prosince loňského roku.
Úkryt obsahoval pohřební korunu litevského velkoknížete a polského krále Alexandra Jagellonského, bratra Vladislava vládnoucího v Českých zemích. Dále byl objeven řetěz, medailon, prsten a náhrobní deska Alžběty Rakouské, první manželky polského krále a litevského velkoknížete Zikmunda II. Augusta. Nalezeny byly také předměty patřící jeho druhé manželce Barboře Radziwiłłovně, a to pohřební koruna, žezlo, královské jablko, tři prsteny, řetěz a její dvě náhrobní desky.
O nálezu v pondělí informoval vilniuský arcibiskup Gintaras Grušas. „Tyto koruny nebyly nošeny za života panovníků, ale byly vyrobeny po jejich smrti a měly být součástí jejich hrobek,“ vysvětlil. Podle generálního ředitele Národního muzea v Litvě Vydase Dolinskase jde v historickém smyslu o relikvie.
Pátrání trvalo několik desetiletí
„Objevené insignie jsou neocenitelnými historickými poklady, symboly dlouhé litevské státnosti, symboly Vilniusu jako hlavního města a nádhernými zlatnickými a šperkařskými díly,“ dodal Grušas.
Pátrání po památkách, původně inspirované meziválečnými zprávami a náčrty kobek katedrály, začalo již před několika desetiletími. Jen vyzvednutí předmětů z krypty trvalo čtvrt roku. Podíl institucí na objevu zpochybňuje jeden z bývalých průvodců. Tvrdí, že klenoty lokalizoval jako první.
„Už v roce 2014 jsem obdržel materiály, které ukazovaly, kde přesně insignie hledat,“ sdělil Saulius Poderis. Úřady ho označují za lháře, tvrdí, že postupovaly podle vlastních historických plánů. Samotné artefakty nyní svěří restaurátorům, poté je vystaví.
