Ve věku 80 let zemřel John Lewis. Bojoval za občanská práva Afroameričanů

Nahrávám video

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Na sociálních sítích mu v noci na sobotu vzdávali hold zástupci Demokratické i Republikánské strany včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a exprezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy.

Agentura AP zesnulého afroamerického politika označila za „lva občanskoprávního hnutí“. Připomněla, že v roce 1965 Lewise, který ve svých 25 letech kráčel v čele jednoho z protirasistických pochodů v Alabamě, pořádkové složky málem ubily k smrti.

Televizní záběry tehdejší policejní brutality pomohly odhalit veřejnosti rasový útlak na americkém jihu a přispěly k rozšíření odporu proti rasové segregaci.

Lewis byl průkopníkem občanského hnutí, agentura AFP připomíná jeho blízkou spolupráci s nejznámějším bojovníkem za práva černošského obyvatelstva Martinem Lutherem Kingem. Jako jeden ze zakladatelů studentského aktivistického sdružení SNCC pomáhal v roce 1963 uspořádat „Pochod na Washington“, při kterém King pronesl památný projev obsahující slova: „I have a dream“ (Mám sen).

Podle zpravodajského webu BBC už po Lewisově smrti není naživu nikdo z lidí, kteří tehdy ke statisícům účastníků promluvili. „Amerika truchlí nad odchodem jednoho z největších hrdinů amerických dějin,“ napsala Pelosiová v komuniké o úmrtí zákonodárce, „jehož laskavost, víra a odvaha změnily naši zemi“.

V Kongresu strávil přes 33 let

Členem Kongresu byl Lewis déle než 33 let. Poprvé byl zvolen v roce 1986, kdy ve svém volebním obvodu získal tři čtvrtiny hlasů, zatímco čtvrtina připadla jeho republikánskému soupeři. V pozdějších volbách dvakrát získal více než 99 procent hlasů a pětkrát 100 procent, naposledy při posledním zvolení v roce 2018.

John Lewis (vlevo na kraji) při setkání s Martinem Lutherem Kingem a dalšími aktivisty v roce 1963
Zdroj: Harry Harris/ČTK

V lednu 2017 se Lewis rozhodl bojkotovat inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa, který podle kongresmanových slov není „zákonnou hlavou státu“, neboť mu ke zvolení dopomohli hackerskými útoky Rusové. K Lewisovu gestu se připojily více než dvě desítky členů Kongresu USA z řad demokratů.

Trump nicméně v sobotu večer nad Lewisovou smrtí vyjádřil lítost a nazval ho „hrdinou hnutí za občanská práva“. Ještě předtím nařídil stáhnout vlajky na půl žerdi. „Připomínáme si, čím John Lewis této zemi přispěl,“ napsala předtím na Twitteru mluvčí prezidentovy kanceláře Kayleigh McEnanyová.

Obdiv mu v noci na sobotu vyjadřovali i další republikánští politici. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell uvedl, že rodák z Alabamy „nasadil svůj život v boji proti rasismu“ a že Spojené státy na tohoto „hrdinu“ nikdy nezapomenou. „Naše země už bez něj nebude jako dřív,“ napsal na Twitteru guvernér Georgie Brian Kemp.

„Tak moc tuto zemi miloval, že riskoval svůj život a svou krev v zájmu toho, aby dostála svým slibům,“ uvedl exprezident Obama, který Lewisovi v roce 2011 udělil Prezidentskou medaili svobody. „Velmi brzy si osvojil principy nenásilného odporu a občanské neposlušnosti coby nástrojů pro skutečnou změnu této země, chápal, že tyto taktiky mají moc změnit nejen zákony, ale i cítění a smýšlení lidí,“ pokračoval Obama.

Podle manželů Billa a Hillary Clintonových se Lewis během svého života stal „svědomím národa“. „Budeme navěky vděční, že se dožil toho, jak nová generace Američanů vyšla do ulic ve snaze najít jeho kýžené ,společenství lásky‘,“ uvedli Clitonovi zřejmě v odkaze na nedávnou vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.

I té se Lewis osobně účastnil: na začátku června se za pomoci vycházkové hole prošel s washingtonskou starostkou Muriel Bowserovou po ulici s obřím žlutým nápisem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...