Nový ruský kostelík u pohotovostního letiště vyvolal ve Švédsku obavy

Ve švédském městě Västerås nedávno otevřela svůj kostel Ruská pravoslavná církev a bezpečnostní experti se obávají, že by Moskva mohla svatostánek využít jako krytí pro zpravodajské nebo sabotážní operace, píše web Politico. Úřady stavbu před lety povolily, přestože leží mimo jiné blízko strategického letiště a dalších důležitých objektů.

Silnice od hlavní brány kostela vede přímo na okraj pár set metrů vzdáleného letiště, které patří mezi takzvaná pohotovostní, tedy má být dostupné 24 hodin denně pro případ vojenské nebo civilní krize. Minutu jízdy za letištěm je úpravna vody sloužící Västerås a okolním oblastem a blíže k městu se nacházejí výrobní zařízení pro energetické společnosti ABB a Westinghouse. Samotné město Västerås leží sto kilometrů západně od Stockholmu, popisuje Politico.

Uprostřed vlny podezření z ruských sabotáží, jako byl třeba žhářský útok na britský sklad nebo podezření v Praze, či dalších ruských útoků, jako byl překažený plán vraždy šéfa německého podniku Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině, bezpečnostní experti podle Politica upozorňují, že by Švédsko mělo zasáhnout proti na Moskvu napojeným institucím po celé zemi včetně církve.

„Kostel nabízí potenciální základnu pro shromažďování informací týkajících se jak letiště Västerås, tak průmyslu v podobě velkých společností působících v energetickém sektoru,“ řekl Markus Göransson, výzkumník ze švédské Univerzity obrany zaměřený na Rusko. „Když švédské obranné síly podnikají cvičení na letišti nebo v jeho blízkosti, jako tomu bylo v červnu, může je někdo z kostela sledovat.“

Bezpečnostní policie: Zástupci církve měli kontakty na ruskou rozvědku

Podle místního deníku VLT zástupci církve již dříve spojení s ruskými zpravodajskými službami popřeli. Švédský úřad pro podporu náboženských skupin (SST) ale už v květnu financování církve po konzultaci se švédskou bezpečnostní policií Säpo ukončil.

Mluvčí Säpo tehdy uvedl, že zástupci církve „měli kontakty“ s lidmi pracujícími pro ruskou rozvědku ve Švédsku. „Ruský stát využívá Ruskou pravoslavnou církev ve Švédsku jako platformu pro provádění zpravodajských aktivit ve Švédsku,“ uvedl mluvčí.

Předseda městské rady ve Västerås Staffan Jansson označil podle VLT prohlášení Säpo za „samozřejmě znepokojivé“. Když se však v únoru 2017 sešel plánovací výbor pro Västerås, aby schválil žádost o stavbu kostela, z tehdejšího zápisu nevyplývá, že by jeho umístění vyvolalo nějaké vážné obavy, stejně jako plán na ubytovací a stravovací zařízení na stejném místě, píše Politico.

Podezřelé nákupy

Právě Ruská pravoslavná církev se ukazuje jako jeden z potenciálních kanálů pro tajné akce Moskvy v zahraničí, upozorňuje Politico s odkazem na ukrajinské razie či rostoucí ostražitost některých dalších států. Kromě toho připomíná, že obavy vzbuzují v severských státech také nákupy budov v blízkosti strategických vojenských objektů individuálními ruskými občany.

Dva ruští obchodníci třeba vlastní lyžařské chaty naproti norskému vojenskému letišti v Bardufoss, ruský podnikatel také koupil nemovitost na pobřeží naproti supertajné švédské námořní základně Muskö.

Existují však náznaky, že severské úřady se v tomto ohledu snaží zpřísnit své zákony. Ve finském městě Kankaanpää nedávno třem ruským občanům zakázali koupit opuštěný domov pro seniory v blízkosti vojenského výcvikového prostoru z důvodů národní bezpečnosti.

Švédská vláda navrhla, že by v budoucnu mohla uplatňovat podobná omezení. Odborníci naznačují, že právě v případě kostela ve Västerås by byl býval vhodný restriktivnější přístup.

„Bylo to hloupé rozhodnutí, schválit stavbu kostela v těsné blízkosti letiště v první řadě, a časem se ukázalo, že je to ještě hloupější,“ uzavřel Göransson. „Za předpokladu, že ruská církev zůstane, úřady a další strategičtí aktéři – včetně průmyslových aktérů přítomných ve Västerås – musí ve svém plánování předpokládat, že kostel pro ně představuje zranitelnost.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...