Začala platit americká cla na zboží z desítek zemí

Nahrávám video

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA, informují agentury. Tarify začaly platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.

Nová cla začínají platit na dovoz zboží zhruba ze sedmi desítek zemí a Evropské unie. Pro tu platí základní patnáctiprocentní clo. Podle představitelů EU se však stále jedná o řadě výjimek pro jednotlivá zboží a odvětví.

Na hliník a ocel má nadále platit sazba padesát procent. Nicméně představitelé EU a USA se dohodli, že tyto tarify nahradí systém kvót, jehož podrobnosti ještě musí být dojednány, napsala agentura Reuters.

Trump ve středu také oznámil plány uvalit clo přibližně sto procent na dovážené polovodičové čipy, pokud se výrobci nezaváží k výrobě v USA. Plánuje také malé clo na dovoz léčiv, které by se postupem času mělo zvýšit až na 250 procent. Podrobnosti o těchto odvětvových tarifech se očekávají v příštích týdnech poté, co ministerstvo obchodu dokončí vyšetřování dopadu těchto dovozů na národní bezpečnost.

Podle Trumpa tarify, které nazývá recipročními, zasáhnou ve velké míře země, které „mnoho let využívaly Spojené státy“.

Nahrávám video

Výnosy cel

Trump ve středu řekl, že očekává, že USA vyberou na clech stovky miliard dolarů, aniž by uvedl konkrétnější odhad výnosu, píše agentura AP. Později v příspěvku na síti Truth Social psal o výnosu v miliardách dolarů. Již dříve prezident tvrdil, že si od cel slibuje také zvýšení investic ve Spojených státech a posílení ekonomického růstu.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick později ve čtvrtek prohlásil, že USA očekávají zvýšení měsíčních příjmů z cel na 50 miliard dolarů (přes bilion korun). Minulý měsíc činily 30 miliard dolarů, dodal.

Podle amerikanisty Jana Hornáta z Univerzity Karlovy zůstává nejasné, jak moc bude „nostalgická obchodní politika Donalda Trumpa“ schopná vrátit produkci firem do USA a o jak velký trend se bude jednat. Menší i větší investice však podle něj dávají americké administrativě do rukou argument, že vytváří pracovní místa ve Spojených státech a přináší peníze do státního rozpočtu.

Podle řady ekonomů však cla mohou americkou ekonomiku spíše poškodit než jí prospět. Zmiňují riziko navýšení inflace či ztráty konkurenceschopnosti, způsob zavádění cel ze strany americké vlády pak mohl mezi investory vyvolat nejistotu.

Nahrávám video

Vývoz z Česka do USA

Podle posledních údajů na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu za leden až konec května byly Spojené státy desátým největším exportním partnerem Česka. Na vývozu do USA se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která zahrnují i červen, více než polovinou podílela kategorie stroje a dopravní prostředky, která zahrnuje i díly. Hodnota vývozu v této kategorii činila asi 38,9 miliardy korun, oproti loňsku stoupla o 21,3 procenta.

Druhou nejvyváženější kategorií byly se 13,6 miliardy korun tržní výrobky tříděné podle materiálu. V tabulce ČSÚ na období od ledna do konce června letošního roku ještě není dostupná podrobnější analýza, mezi lednem a květnem ale v této kategorii vedly výrobky z pryže, hlavně pneumatiky.

Mezi USA a EU má u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou Unie a Spojené státy vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.

Brusel v této souvislosti odložil připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...