Vatikán odmítl „objevitelskou doktrínu“, uznal tím svou spoluúčast na kolonizaci Ameriky

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

Vatikán vyjádřením reagoval na dlouhodobé naléhání původních obyvatel, aby formálně zrušil papežské buly z 15. století, kterými církev nábožensky zaštítila španělskou a portugalskou expanzi v Africe a Severní i Jižní Americe ve jménu šíření křesťanství. V roce 1823 z doktríny vytvořil nejvyšší soud USA právní pojem, který umožnil, aby se Evropané stali svrchovanými vlastníky zemí, které „objevili“.

Papežské dokumenty byly podle prohlášení „zmanipulovány koloniálními mocnostmi pro politické účely, aby ospravedlnily nemorální jednání vůči původním obyvatelům, které bylo někdy uskutečňováno bez odporu církevních autorit“. Stejně tak je podle Vatikánu namístě „uznat tyto chyby a přiznat hrozné důsledky koloniální politiky asimilace původních obyvatel a požádat je o odpuštění“.

Přestože Vatikán neposkytl žádné konkrétní důkazy o odmítnutí, zrušení a abolici papežských bul Dum Diversas, Romanus Pontifexm a Inter Caetera vydaných mezi lety 1452 a 1493, citoval později vydaný dekret Sublimis Deus, podle kterého neměli být původní obyvatelé zotročování ani zbaveni svých svobod a statků.

„Katolická církev odmítá koncepty, které neuznávají inherentní lidská práva původních obyvatel, včetně toho, který je známý jako právní a politická objevitelská doktrína,“ uvedl v prohlášení Vatikán.

Papež František se při loňské návštěvě Kanady omluvil za roli, kterou katolická církev sehrála při násilné asimilaci dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách. Při tehdejší mši v bazilice sv. Anny rozvinuly dvě domorodé ženy transparent s nápisem „Zrušte doktrínu“. Kanadská vláda po odletu hlavy katolické církve ze země naznačila, že jeho omluva není dostatečná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...