V USA se otevřely volební místnosti. Američané rozhodují o novém složení Kongresu

Nahrávám video

Ve Spojených státech se hlasuje o rozložení sil v Kongresu. Sněmovnu reprezentantů i Senát nyní kontrolují demokraté, jejich pozice ale podle průzkumů slábne. Pokud se republikánům podaří jednu z komor ovládnout, zkomplikuje to další vládnutí prezidenta Joea Bidena.

„Aby bylo jasno, tyto volby nejsou referendem. Je to volba. Je to volba mezi dvěma velmi odlišnými vizemi o fungování Ameriky,“ řekl prezident Biden na posledním mítinku na historicky první černošské univerzitě v Bowie ve státu Maryland, obklopujícím hlavní město Washington. „Cítíme v kostech, že demokracie je v ohrožení, a víme, že nastala chvíle, abyste bránili demokracii,“ dodal. 

Bývalý republikánský prezident Donald Trump se svou ženou Melanií odvolil v Palm Beach na Floridě. Před volební místností předpověděl, že republikány čeká skvělá volební noc. Podle televize CNN potvrdil, že svůj hlas dal republikánskému floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi. Na dotaz, zda hodlá za dva roky opět usilovat o Bílý dům, Trump odpověděl: „Myslím, že úterý bude pro mnoho lidí velmi vzrušujícím dnem.“

Už před volbami hovořil o tom, že si republikáni „vezmou zpět Sněmovnu reprezentantů.“ „Získáme taky Senát a s tím celou Ameriku. A co je nejdůležitější, v roce 2024 dostaneme zpět náš úžasný Bílý dům,“ slíbil.

Volby do Kongresu se konají dva roky po prezidentských volbách, platí tedy také za jakýsi test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky. Lidé v USA budou volit nové složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, rovněž ale v šestatřiceti státech a třech teritoriích vyberou nové guvernéry.

 Volební prognostici předpovídají, že republikáni pravděpodobně získají většinu ve Sněmovně reprezentantů a také by mohli získat kontrolu nad Senátem. Stejně jako Biden však jejich zástupci ve volbách argumentují, že letos jde o záchranu země.

Republikáni totiž obviňují Bidenovu vládu také z rostoucích cen a kriminality. Desítky kandidátů však také zopakovaly nepodložená tvrzení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o podvodu při jeho volební porážce v roce 2020. Někteří z těchto kandidátů by mohli uspět jako guvernéři nebo volební administrátoři a hrát ústřední roli v prezidentském klání v roce 2024, dodává agentura Reuters. 

„Biden má poměrně nízké preference, inflace je relativně vysoká. To znamená, že podmínky nejsou dost dobré pro prezidentskou stranu, aby se jí dařilo,“ uvedl profesor politických věd z Georgia State University Jeffrey Lazarus. Podle něj v případě vítězství využijí republikáni své většiny v Kongresu k tomu, aby zahájili vyšetřování Demokratů jako celku, a zvlášť Bidenovy administrativy.

Podobně situaci vidí i bývalý český velvyslanec v USA Petr Kolář. „Midterm volby, až na výjimku, kterou si pamatuju – George W. Bush, jemuž ‚pomohlo‘ 11. září, vždycky prohrává vládnoucí americký prezident nebo jeho administrativa. Biden je nyní v situaci, kdy mu může pomoci už jen zázrak – inflace, velký příliv migantů, spousta dalších věcí mu moc nenahrávají. Spíše lze očekávat, že tu většinu ve Sněmovně reprezentantů ztratí. V Senátu uvidíme, ten je zajímavější,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Zmínil, že vliv exprezidenta Trumpa je v těchto volbách zásadní. „V republikánské straně získávají někteří kandidáti i díky jeho podpoře navrch. Jsou to lidé, kteří se vyjadřují k zahraniční politice dost kontroverzně. Bude to mít vliv nejen na Ameriku, ale také na to, co se děje ve světě, jaký bude přístup k Rusku, Ukrajině nebo Číně,“ dodal s tím, že proto jsou nynější volby důležité.

Také podle publicisty Jefima Fištejna jsou současné volby pro Bidena rozhodující. „Určí nejen způsob, jakým bude vládnout či nevládnout ve zbylých dvou letech, ale určí i povahu prezidentské kampaně. Zatím Biden prohlašuje, že bude kandidovat dále – když ne on, pak není vidět na obzoru žádný jiný kandidát. Biden je dnes už nevolitený. Čili rozhoduje se i o budoucím prezidentovi Spojených států,“ dodal s tím, že každý, kdo bude sledovat volby, je bude sledovat v kuse šest let. „Následující čtyři roky budou ovlivněny výsledkem současných mezivoleb,“ dodal.

V souvislosti s Trumpem a republikány prohlásil, že se nedomnívá, že by se nějakým zásadním způsobem změnil přístup americké politiky k rusko-ukrajinskému konfliktu. „Je důležité, že Trump něco jiného říká v předvolební kampani a pak něco jiného dělá,“ uvedl Fištejn.

Investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu prohlásil, že pokud je inflace osmiprocentní, tak výsledkem je výprask pro stranu, která je zrovna u moci. „Myslím, že v případu sněmovny je to jasný výsledek vítězství pro republikány, ale v případě senátu to není úplně jisté,“ dodal. 

Nahrávám video

Miliony lidí odvolily předem

První volební místnosti v zemi se otevřely ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států v pět hodin ráno tamního času (v jedenáct dopoledne středoevropského času). Ve většině amerických států se ale místnosti otevírají v sedm hodin ráno místního času. 

Jen několik hodin po začátku volebního dne zapisovatel arizonského okresu Maricopa Stephen Richer řekl, že asi dvacet procent elektronických sčítacích strojů v nejlidnatějším okrese státu je nefunkčních a že technici na jejich opravě pracují. 

Problém podle Richera spočíval v tom, že hlasovací lístky nebyly uvnitř strojů správně seřazeny a nebyly čteny. Úředník dodal, že navzdory problémům budou všechny hlasy sečteny. Poruchy zároveň označil za „zklamání“ a poznamenal, že popírači regulérnosti voleb a konspirátoři, jako je Trump, tento problém „zneužijí“, píše Reuters. Trump a jeho stoupenci situaci ihned okomentovali a nepravdivě tvrdí, že jde o důkaz volebních podvodů ze strany demokratů, píše agentura Reuters. 

Hlasovací místnosti budou otevřeny do večera, ve většině států se zavírají kolem sedmé až osmé hodiny místního času. Možnosti předčasného hlasování využilo přes čtyřicet milionů Američanů, včetně prezidenta Bidena. 

První vlna sčítání začne mezi sedmou a osmou hodinou večerní východoamerického času (ve středu 9. listopadu v jednu až dvě hodiny ráno středoevropského času). Zhruba o tři hodiny později by mohli republikáni získat dostatečný náskok na to, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, jestli ovládli Sněmovnu reprezentantů.

„V ideálním případě by výsledky už tuto noc mohly naznačit, jestli se republikáni dočkají toho velkolepého vítězství. Na druhou stranu, vzhledem k rekordnímu zájmu Američanů o předčasné, korespondenční hlasování se dá čekat, že v některých státech může to čekání trvat dny, ne-li týdny. Navíc není vyloučené, že se dočkáme právních bitev, přepočítávání hlasů,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil  Vostal. Například ve státu Georgie není podle Vostala jasné, jestli se senátní duel nebude konat znovu, pokud ani jeden kandidát nezíská více než padesát procent hlasů. 

Výsledky voleb a případný úspěch republikánů by mohl rovněž ovlivnit postoj USA k masivním dodávkám vojenského materiálu pro Ukrajinu, kterou letos v únoru napadlo Rusko. „Republikáni vysílají různé vzkazy. Jedna z republikánských zákonodárkyň a velká stoupenkyně Donalda Trumpa prohlásila, že až získají většinu, nedostane Ukrajina ani penny,“ upozorňuje Vostal. 

Zároveň je ale podle Vostala důležité, že šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin Mccarthy minulý týden prohlásil, že je stoupencem Ukrajiny, a naopak zkritizoval Bidenovu opatrnou politiku před začátkem války. „Varoval však, že Ukrajina nesmí počítat s tím, že bude dostávat automatické financování. Řekl také, že vše bude muset podléhat větší kontrole,“ zmínil Vostal.  

Obava o bezpečnost voleb

V předvečer volebního dne upozornil deník The New York Times také na to, že se po celé zemi podle jimi oslovených výzkumníků množí případy ruských informačních operací, které mají za cíl ovlivnit průběh voleb. Spekulují i o ovlivňování veřejného mínění na sociálních sítích a zpochybnění podpory Ukrajiny. 

Reportáž deníku hovoří o mapování trollů a botů, jejichž cílem je v internetových diskuzích stejně jako v dřívějších volbách mobilizovat hněv konzervativních voličů a podkopat důvěru v americký volební systém. Podle New York Times je opakujícím se motivem kampaně anonymních účtů také zpochybnění rozsáhlé vojenské pomoci Bidenovy administrativy Ukrajině.

Panují rovněž obavy o uznání výsledků voleb. „Je to velká otázka. I z toho důvodu federální ministerstvo spravedlnosti vyslalo o polovinu více volebních pozorovatelů,“ podotýká také Vostal a dodává, že například republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis jim vzkázal, ať na Floridu nejezdí, že nebudou vpuštěni do volebních místností.

„Také například republikánská kandidátka na guvernérku v Arizoně prohlásila, že pokud tyto volby nevyhraje, tak výsledek voleb neuzná, protože půjde o důkaz, že jsou zfalšované,“ dodal Vostal s tím, že konspirační teorie mají v USA živnou půdu i vzhledem k opakovaným nepodloženým výrokům bývalého prezidenta Trumpa o loňských „ukradených“ prezidentských volbách.

Vysoce postavený představitel Agentury pro kybernetickou bezpečnost CISA ale po otevření volebních místností ubezpečil, že „neexistuje žádná konkrétní nebo věrohodná hrozba“, která by narušila probíhající hlasování. 

CISA již v pondělí uvedla, že na volební úterý plánovala zřídit operační centrum, kde bude společně s partnery z veřejného a soukromého sektoru po celé zemi monitorovat průběh voleb.

„V posledních letech se volební úředníci museli potýkat s rostoucím množstvím dezinformací od zahraničních protivníků, které mohou způsobit zmatek ve volební infrastruktuře a podkopat důvěru voličů ve volební proces,“ uvedla minulý týden Kim Wymanová, která v agentuře CISA pracuje jako vedoucí pracovnice pro bezpečnost voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...