V Turecku a Sýrii v důsledku zemětřesení zemřelo přes 42 tisíc lidí. Čeští záchranáři ukončili svou činnost

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

Předchozí bilance mluvila v Turecku o 35 400 mrtvých, ta nejnovější čítá 36 200 obětí. V sousední Sýrii, kde nebyla už několik dní aktualizována, zemřelo kvůli silným otřesům podle výpočtů agentury Reuters na základě údajů od OSN a vlády v Damašku na severu země nejméně šest tisíc lidí. 

V tomto údaji jsou zahrnuty oběti na území kontrolovaném vládou prezidenta Bašára Asada i protivládními povstalci. Koordinátor OSN pro humanitární pomoc Sýrii Muhannad Hádí agentuře AP řekl, že doufá, že počet obětí příliš neporoste. „Zkáza způsobená zemětřesením nám ale nedává moc velkou naději, že to bude konečný údaj,“ dodal.

I ve čtvrtek se ale podle tureckých médií podařilo z trosek vyprostit dvě živé. Nejprve televize TRT informovala, že po 248 hodinách od zemětřesení vyprostili záchranáři v provincii Kahramanmaraş 17letou dívku. Večer z téhož regionu přišla informace o záchraně dvaačtyřicetileté ženy, která strávila pod troskami podle agentury Anadolu 257 hodin. Ve středu, tedy desátý den po zemětřesení, dostali ze sutin záchranáři tři živé ženy a dvě děti.  

OSN zveřejnila výzvu k poskytnutí jedné miliardy dolarů (přes 22 miliard korun) na pomoc pěti milionům lidí v Turecku, které zemětřesení zasáhlo. „Musíme při nich stát v jejich nejtěžší hodině a zajistit jim potřebnou podporu,“ uvedl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths. Sbírku s cílovou částkou 400 milionů dolarů (téměř devět miliard korun) na pomoc devíti milionům lidí, kteří se s následky katastrofy vyrovnávají v Sýrii, vyhlásila OSN v úterý.

Své obavy z aktuální situace na syrském území zasaženém zemětřesením vyjádřil i šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain. Po návštěvě syrského Aleppa uvedl, že lidé tam žijí ve špatně vytopených prostorech a nuzných podmínkách. „Pokud to tak bude pokračovat, tak to bude mít zdravotní důsledky,“ řekl Chapagain, který se také obává šíření infekčních nemocí.

Turecká vláda ve středu podle televize al-Džazíra oznámila, že zatím eviduje celkem 50 576 zřícených či značně poškozených budov. Úřady v deseti postižených provinciích zkontrolovaly více než 387 tisíc objektů, z nichž téměř dvanáct tisíc bude muset být co nejrychleji zbouráno v provincii Gaziantep, na 10 900 se musí zbourat kvůli značnému poškození v provincii Hatay a 10 777 v provincii Kahramanmaras.

Pátrání po zemřelých

„Středa 15. února 2023 byla pro hasiče dnem nepřetržitého pokračování v nasazení na dvou velkých suťovištích, kde již pomáhá i těžká technika,“ popsal ve čtvrtek ráno mluvčí Jakub Kozák práci českých hasičů v Adiyamanu. Na jednom ze sektorů čeští záchranáři ukončili činnost ke středeční deváté večerní. Na druhém skončili s prací ve čtvrtek v 15:00.

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského, který je na místě, čeští hasiči v Adiyamanu hledají už pouze zemřelé. „Záchranářské práce, tedy pátrání po přeživších, z drtivé části skončily. V ojedinělých případech se stále daří na jiných místech vysvobozovat přeživší, ale už je to naprostá výjimka,“ sdělil.

Agentura Reuters s odvoláním na státní televizi TRT Haber nicméně ve čtvrtek informovala, že v turecké provincii Kahramanmaras se podařilo 248 hodin po zemětřesení z trosek zříceného domu zachránit sedmnáctiletou dívku. Ze stejného regionu byla ve středu hlášena záchrana dvou žen, které v troskách přežívaly necelých deset dní. V úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že z trosek bylo v Turecku vyproštěno zatím přes osm tisíc živých.

Napětí v Adiyamanu

Ve městě Adiyaman stále není dostupná elektřina a voda, fungují ale čerpací stanice a lidem se dostává profesionálního ošetření u lékařů, popsal Kozák.

Pro zajištění bezpečnosti ve městě je podle mluvčího nasazena armáda a policie. „V oblasti bylo zaznamenáno určité napětí – týmům se doporučuje, aby při provádění průzkumu nebo při práci na sutinách měly rovněž k dispozici tlumočníky či průvodce. Český tým se s žádným problémem přímo nesetkal,“ podotkl. Tým se podle něj necítí nijak ohrožen, nejsou potíže ani konflikty.

V zimě a nevyhovujících podmínkách

Černohorský poznamenal, že ti, kdo mohou, poškozená města opouštějí a hledají dočasné přístřeší jinde. „Ve velkých městech vyrostly stanové tábory, kde lidé žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách. Není tam dostatek hygienických potřeb, toalet. A samozřejmě pro tyto lidi jsou velmi obtížné noci, kdy teploty stále ještě padají pod bod mrazu,“ popsal Černohorský.

Největším problémem je zima ve vesnicích, které leží v nadmořských výškách přes tisíc metrů. Černohorský podotkl, že lidé tam jsou ve velké zimě pouze ve stanech a potřebovali by teplejší zázemí. Pomoc přislíbil Katar. Ten do Turecka posílá kontejnery, které byly určeny k ubytování fanoušků během nedávného fotbalového mistrovství světa, připomněl korespondent.

Nahrávám video

V pátek se čeští záchranáři vrátí

Počet záchranných týmů v oblasti Adiyamanu se postupně snížil z pondělních 21 na středečních šest mezinárodních skupin, z nichž dvě byly ze Spojených států. „Podle statistik evidovaných v systému operací týmů USAR stojí čeští hasiči za vyproštěním více než čtvrtiny všech obětí ve městě,“ uvedl Kozák. Minulý týden čeští záchranáři ze sutin vysvobodili také dva živé lidi, další živou ženu pomohl v troskách najít kolegům z jiného týmu pes české kynologické skupiny.

Záchranáři se do Česka vrátí v pátek. Na pražské letiště by měli dorazit po půl čtvrté odpoledne. Letoun pak bude pokračovat do Ostravy, kde se přistání plánuje krátce po půl osmé.

Česko posílá humanitární pomoc

Letadlo společnosti Smartwings a dva letouny české armády do Turecka dopraví deky ze skladů Správy státních hmotných rezerv, spotřební zdravotnický materiál nakoupený z programu Medevac i pět set traumasetů od Českého červeného kříže, uvedl Kozák.

Část českého týmu se tak připravuje k převzetí humanitární pomoci a ke zrušení tábora v Adiyamanu. Záchranáři v Turecku nechají podle mluvčího čtyři ze svých jedenácti stanů, které se na místě používají. Dosud je měl k dispozici záchranný tým z USA, na základě tureckého požadavku se přesunou do evakuačních táborů.

Češi už přispěli téměř 98 milionů korun

Češi za deset dní od ničivého zemětřesení vybrali již zhruba 98 milionů korun na pomoc obětem. Vyplývá to z dat českých humanitárních organizací, které sbírky na pomoc postiženým zemím vyhlásily. Vybrané peníze poslouží na zajištění jídla, hygienických potřeb nebo třeba přikrývek.

V Česku můžou lidé přispět hned do několika sbírek. Organizují je české humanitární organizace ADRA, Český červený kříž, Charita ČR, Diakonie ČCE a Člověk v tísni, ve kterých prozatím lidé přispěli nejvíc.

Například ve sbírce SOS zemětřesení Sýrie a Turecko se vybralo 75 milionů korun. Nejvíce peněz lidé poslali bezprostředně po zemětřesení. „Jako při každé katastrofě je to tak, že lidé přispívají nejvíc v ty první dny,“ vysvětluje Milan Votypka z Člověka v tísni. Z peněz organizace zajišťuje například pitnou vodu, teplé jídlo nebo třeba trvanlivé potraviny.

Stoltenberg dorazil do Turecka

Oblasti v Turecku zasažené zemětřesením navštíví ve čtvrtek generální tajemník NATO Stoltenberg, který se do země vydal. Na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem vyzdvihl pomoc, kterou Turecku poskytly státy NATO. Zemětřesení označil za nejhorší přírodní katastrofu, která se stala na území členských států od založení Aliance.

Cavusoglu ocenil „velmi aktivní přístup“ k pomoci Turecku ze strany zemí NATO. Velkou solidaritu Turecku prokázaly podle Stoltenberga také Švédsko a Finsko, které o vstup do NATO usilují. Ankara si však ohledně ratifikace přijetí Švédska stanovila požadavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...