Saúdská Arábie zakáže mrskání. Tento středověký trest mnohdy končil trvalými následky, někdy i smrtí. Soudy ho nově nahradí vězením a peněžními pokutami. Saúdský justiční systém čelí dlouhodobé kritice za přílišnou krutost.
Korunní princ Mohamed bin Salmán si připisuje další reformu, kterou chce svou zemi přiblížit světu. Druhý muž království povolil ženám řídit automobily i pracovat a podnikat, zavedl smíšené restaurace a snižuje závislost země na ropě.
„Rozhodnutí je součástí lidskoprávních reforem pod vedením krále Salmána a dohledem korunního prince Mohameda bin Salmána,“ zní v oznámení saúdskoarabského Nejvyššího soudu o zrušení mrskání.
Nevítanou mezinárodní publicitu vyvolal poslední známý trest mrskání. Tisíc ran soud vyměřil saúdskému novináři a disidentovi Raífu Badávímu za údajnou urážku islámu. Kvůli vysokému tlaku muž po prvních padesáti ranách málem zemřel. Uniklý videozáznam spustil mezinárodní protesty.
„Doufáme, že pozornost Raífovu případu to (mrskání) pomůže zastavit, ale musíme dosáhnout víc. Musíme ho dostat na svobodu,“ vyzývala loni v září ředitelka britské pobočky Amesty International Kate Allenová.
Dalšího mrskání byl Badáví ušetřen. Saúdský justiční systém se ale zbavil jen jednoho nelidského trestu. Další brutální praktiky jako kamenování, utínání rukou a hlav nebo ukřižování je stále povoleno.
Role korunního prince ve vraždě novináře zůstává neobjasněna
Korunní princ Mohamed bin Salmán se nezapsal jen reformami, ale také tvrdým pronásledováním opozice i konkurentů z vlastní rodiny. Ještě tvrdší ránu jeho reputaci modernizátora znamenala vražda kritika režimu Džamála Chášakdžího.
„Musíme vyšetřit, do jaké míry korunní princ věděl nebo měl vědět o tom, co se panu Chášakdžímu stalo. A zda přímo nebo nepřímo inicioval jeho vraždu,“ uvedla loni v červnu zvláštní zpravodajka OSN Agnes Callamardová.
Brutální vraždu Mohammed bin Salmán označil za selhání ozbrojených složek a spustil proces s pachateli. Jeho image ale bude záviset spíš na zavedení dalších reforem.
