Novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) oznámila, že za tento rok bylo ve světě při výkonu svého povolání zabito 67 novinářů. Téměř polovinu (43 %) z nich podle ní zabila izraelská armáda při pokrývání konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Čtyři z pěti zabitých novinářů se stali obětí války nebo organizovaného zločinu. RSF to oznámila v každoroční zprávě o počtu zabitých a také vězněných žurnalistů
Podlé šéfa RSF Thibauta Bruttina nebývají novináři „náhodné nebo vedlejší oběti“, ale stali se terčem kvůli své práci. „Kritika médií je legitimní a měla by sloužit jako impuls ke změnám, které zajistí přežití svobodného tisku, pilíře demokracie. Nikdy však nesmí sklouznout k nenávisti vůči novinářům, jež je z velké části vyvolána – nebo záměrně podněcována – taktikou ozbrojených sil a zločineckých skupin,“ dodal.
V loňském roce RSF evidovala 66 zabitých novinářů, o jednoho méně než letos.
Nejnebezpečnějším místem pro novinářskou práci bylo opět Pásmo Gazy, kde za uplynulých dvanáct měsíců zahynulo při výkonu povolání nejméně 29 novinářů. Od října 2023, kdy konflikt vypukl po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, izraelská armáda zabila téměř 220 reportérů, nejméně 65 z nich kvůli jejich práci nebo při práci, uvádí RSF ve své statistice.
Rizikové bylo i Mexiko, Ukrajina a vlastní země
Druhou nejrizikovější zemí s devíti zabitými letos bylo Mexiko, kde se novináři stávají terčem drogových kartelů a organizovaného zločinu. Tři novináři se stali obětí cílených útoků ruských dronů na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Novináři jsou ohroženější ve vlastních zemích než v zahraničí. Letos byli zabiti dva zahraniční novináři, jedním z nich byl francouzský fotoreportér Antoni Lallican, který zahynul právě při úderu ruského dronu na Ukrajině. Všichni ostatní zabití informovali o dění ve svých zemích.
Nejvíc novinářů vězní Čína a Rusko
Zadržováno či vězněno je v současné době 503 novinářů po celém světě. Největším vězením pro novináře zůstává Čína se 121 zadržovanými, na druhou příčku z loňské páté ovšem vyskočilo Rusko se 48 vězněnými. Třetí největší věznicí světa je pro novináře Barma se 47 zadržovanými.
Režim Vladimira Putina ovšem vězní nejvíce zahraničních novinářů, za mřížemi tam je 26 ukrajinských reportérů; druhý je v tomto směru Izrael s 20 vězněnými Palestinci.
Statistika se věnuje i počtu novinářů držených jako rukojmí, kterých je aktuálně 20 ve čtyřech zemích světa. Nejhorší situace byla v tomto ohledu letos v Jemenu, kde hútíjští povstalci unesli sedm novinářů, a v zajetí jich tak nyní drží celkem devět.
Za nezvěstné RSF označuje 135 novinářů ve 37 zemích světa, někteří z nich se pohřešují přes třicet let. V Sýrii zůstává po porážce Islámského státu i režimu bývalého prezidenta Bašára Asada 37 nezvěstných novinářů; tento trend se však prudce rozšířil například i v Mexiku, kde se nyní pohřešuje 28 novinářů, upozornila organizace.
