Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Západoněmecká spolková země Porýní-Falc sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií a má zhruba 4,1 milionu obyvatel. V hlavním městě Mohuči žije na 220 tisíc lidí, dalšími velkými městy jsou Ludwigshafen, Koblenc, Trevír a Kaiserslautern. Hlasovat aktuálně mohlo zhruba 2,95 milionu voličů.

CDU vedl do voleb její zemský předseda, padesátiletý Gordon Schnieder, který má nyní naději stát se po 35 letech prvním premiérem této spolkové země z řad křesťanských demokratů. Od roku 1991 zemi vládla v různých koalicích sociální demokracie.

Nynější zemský premiér, 52letý Alexander Schweitzer, svou funkci obhajoval. SPD ale nakonec podle všeho dosáhla nejhoršího výsledku od vzniku Porýní-Falce po druhé světové válce. Agentura DPA to označila za další fiasko. V zemských volbách v sousedním Bádensku-Württembersku před dvěma týdny dostali sociální demokraté dokonce jen 5,5 procenta hlasů.

Na třetím místě skončila podle obou prognóz se ziskem pětiny hlasů strana AfD, kterou vedl do voleb Jan Bollinger. Ve volbách v roce 2021 přitom získala jen 8,3 procenta. Pokud se dvacet procent pro AfD potvrdí, půjde podle agentury DPA o nejvyšší volební zisk strany ve spolkové zemi na západě Německa.

Do zemského sněmu v Mohuči se podle prognóz dostali už jen Zelení se ziskem mezi 7,5 a 8,5 procenta hlasů. Strana Levice získala 4,4 až 4,5 procenta, a skončila tak těsně pod hranicí nutnou pro zvolení. Do zemského parlamentu se nedostali se ziskem 3,5 až 3,9 procenta ani Svobodní voliči (FW).

Hluboko pod volebním prahem zůstala Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem dvou až 2,1 procenta. Pro tradiční liberální stranu je to další porážka v řadě. Loni v únoru se nedostala při parlamentních volbách do Spolkového sněmu, před dvěma týdny se neprobojovala ani do zemského sněmu v Bádensku-Württembersku, které bylo kdysi její baštou.

Porýní-Falc vedla v posledních deseti letech vláda sociálních demokratů, zelených a FDP. Vzhledem k tomu, že SPD i CDU odmítají spolupráci s AfD, vznikne pravděpodobně nyní zemská vláda křesťanských a sociálních demokratů. Stejná koalice vládne od loňského května celému Německu.

Kampani v Porýní-Falci dominovala hospodářská témata. S problémy se kvůli vysokým cenám energií v současnosti po celém světě potýká chemický průmysl, v Ludwigshafenu přitom sídlí jeden z největších chemických koncernů na světě – BASF. Ve spolkové zemi je i řada farmaceutických firem, například BioNTech, který proslul vakcínou proti covidu-19.

Zanedbatelné nebylo v kampani ani téma podpory zemědělství, z Porýní-Falce totiž pochází mimo jiné více než šedesát procent produkce německého vína. Voliče zajímala také kvalita školství a problém násilí na školách, migrace či regionální doprava.

Zatímco pro Merzovu CDU bude zřejmě výsledek voleb znamenat zadostiučinění poté, co před dvěma týdny v Bádensku-Württembersku skončila až druhá za Zelenými, pro SPD jde o další bolestivou porážku. Podle pozorovatelů by to mohlo ve straně probudit levicové kritiky současného vedení, které stranu přivedlo do celostátní koalice s konzervativní unií CDU/CSU.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby v Německu odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska – Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Hlasování v Bavorsku

Kromě Porýní-Falce se v neděli hlasovalo také v Bavorsku, kde proběhlo druhé kolo komunálních voleb. Pozornost se upírala hlavně na metropoli Mnichov, kde se utkali dosavadní primátor z SPD Dieter Reiter a jeho vyzyvatel ze strany Zelených Dominik Krause.

Po sečtení více než poloviny volebních okrsků vedl s 59 procenty hlasů kandidát Zelených, 35letý Krause. Dosavadní šéf radnice, 67letý sociální demokrat Reiter, měl v tu chvíli jen 41 procent hlasů, informovala stanice bavorského rozhlasu BR. Reiter následně uznal porážku.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Mnichov bude mít prvního primátora ze strany Zelených v dějinách. Sociální demokracie (SPD) tak o mnichovskou radnici přichází po 42 letech. V roce 2020 získal Reiter v prvním kole 47,9 procenta hlasů, v druhém pak 71,7 procenta. Jeho kampaň ale nyní ovlivnila kauza kolem jeho činnosti v dozorčí radě fotbalového klubu FC Bayern. Primátor se postu v radě minulý týden vzdal.

První kolo komunálních voleb se v Bavorsku konalo před dvěma týdny. V Mnichově se do druhého kola probojovali z prvního místa Reiter a z druhého Krause, který je nyní na radnici zástupcem primátora. Třetí kandidát, člen konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Clemens Baumgärtner, podpořil před nedělním druhým kolem Reitera.

V Bavorsku, které má zhruba 13,3 milionu obyvatel, se rozhodovalo o starostech a primátorech více než 250 obcí a měst a o vedení 29 zemských okresů. Například v Norimberku podle všeho funkci obhájil primátor z CSU Marcus König, naopak v Augsburgu zřejmě dosavadní šéfka radnice Eva Weberová z CSU prohrála souboj s vyzyvatelem z SPD Florianem Freundem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...