V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na více než 34 tisíc. A loni vydali strážci zákona rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 tisíc zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.

Jakkoli zájem o zbraně vzrostl, Polsko v tomto ohledu zůstává v Evropě až na posledním místě. „Jsme nejvíce odzbrojeným národem v Evropě,“ řekl listu advokát a expert na zbrojní předpisy Krzysztof Kuczyński, který také vlastní střeleckou školu v Gdaňsku.

V Polsku podle dostupných údajů připadá 2,5 kusu zbraně na sto obyvatel, zatímco evropský žebříček vede Finsko s 32,4 zbraně na stovku obyvatel, následované Rakouskem (30 kusů), Kyprem (29,1) a Maltou (28,3). Německo s 19,6 zbraně na sto obyvatel skončilo na osmém místě, napsal list s odvoláním na Portal Strzelecki sdružující fanoušky střelectví.

Poláci mohou ze zákona žádat o různé druhy povolení k držení zbraní – mimo jiné sportovních, loveckých, sběratelských a pro osobní ochranu. Pro získání oprávnění je nutné podstoupit lékařskou prohlídku, složit zkoušku a poté vstoupit do příslušného svazu – Polského svazu sportovní střelby, Polského loveckého svazu nebo sběratelského spolku.

Přísnější legislativa

Varšava přijala předloni zákon o změně „zbytečných administrativních a právních překážek”, který umožnil příslušníkům uniformovaných složek žádat o zbrojní průkaz. Zákonodárci si od novely slibovali „posílení obranného potenciálu Polské republiky“. Po přijetí legislativy došlo k prudkému nárůstu počtu vydaných povolení k držení zbraní pro účely osobní ochrany.

Zatímco v roce 2022 jich policie vydala 154, o rok později to bylo již 6,2 tisíce a v roce 2024 ještě víc – 9,5 tisíce. V loňském roce ministerstvo zdravotnictví také zjednodušilo odvolací řízení proti lékařskému posudku, který je nezbytný pro získání zbrojního průkazu.

Další změny týkající se zbraňové legislativy však polský parlament nepřijal. V posledních letech se pouze politici Konfederace hlasitě vyslovovali pro usnadnění získávání povolení, založena byla i parlamentní skupina pro držení zbraní. Podle listu Gazeta Prawna mají Poláci o držení vlastních zbraní zájem, debata o liberalizaci předpisů tak probíhá v několika parlamentních kruzích.

„Životní zkušenost napovídá, že je třeba o tom začít diskutovat, protože v současné době se mi zdá, že systém vydávání povolení je velmi zastaralý a neodpovídá zcela dnešním požadavkům. Jde o to, aby při vydávání povolení k držení zbraně neexistovala libovůle, ale pokud někdo splní kritéria, měl by je dostat. A za druhé – neměl bych nic proti tomu, kdyby byla povinná i školení v používání automatických zbraní,“ uvedl pro list poslanec Práva a spravedlnosti (PiS) Piotr Kaleta, člen sněmovní komise pro vnitřní záležitosti a správu.

V Česku, které má oproti Polsku zhruba čtvrtinu obyvatel, počet registrovaných zbraní překročil milion v roce 2023, kdy majitelů zbrojních průkazů bylo téměř 317 tisíc, vyplývá z údajů na webu policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...