V Paříži tisíce lidí manifestovaly proti rasismu, v Londýně demonstrovala krajní pravice

Nahrávám video

Sobotní demonstraci v centru Londýna provázely násilí a výtržnosti. Podle britských médií přišly do ulic u sídla britského parlamentu stovky lidí, přičemž po poledni začaly potyčky s příslušníky bezpečnostních složek, na které demonstranti mimo jiné házeli různé předměty. Protest svolali představitelé krajní pravice s údajným cílem ochránit památníky před vandaly. Lidé vyšli do ulic i v dalších městech, manifestovalo se například v Paříži nebo v Praze. Tam se ale, na rozdíl od Londýna, protestovalo proti rasismu a policejní brutalitě.

Podle agentury Reuters se asi stovka lidí zapojila do potyček na Trafalgarském náměstí, kde vzduchem létaly lahve a hořela pyrotechnika. Policisté předtím čelili davu také na ulici Whitehall lemované vládními budovami, reportér zpravodajské společnosti BBC zase zachytil výpad demonstrantů proti strážcům zákona na náměstí vedle parlamentu.

„Šlo o to, aby se policii od sebe podařilo odtrhnout znesvářené demonstranty a aby nemohli poškodit sochy,“ popsal policejní zásah v centru Londýna tamní zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Právě kvůli obavám o památky byly sochy včetně památníku Winstona Churchilla, který minulý víkend demonstranti posprejovali, tentokrát obedněné. „Policie dostala mimořádné pravomoci, aby mohla prohledávat osoby, zastavit je a legitimovat, kvůli obavám, aby neměly zbraně,“ dodal Vostal.

Jako nepřijatelné odsoudila násilnosti ve vládní čtvrti britská ministryně vnitra Priti Patelová. „Násilí proti našim policistům nebude tolerováno,“ vzkázala Patelová na Twitteru. Podotkla, že veřejné zdraví v Británii stále ohrožuje koronavirus, a demonstranty vyzvala, aby šli domů a zastavili jeho šíření.

„Je zjevné, že krajně pravicové skupiny vyvolávají v centru Londýna násilnosti a nepořádek,“ dodal londýnský starosta Sadiq Khan. Odkazoval při tom konkrétně na zprávu, podle níž protestující na policisty házeli i dýmovnice. „Nebudeme tolerovat útoky na naši policii a pachatelé pocítí plnou sílu zákona,“ napsal Khan.

Deník Evening Standard uvádí, že dohromady na demostrace přišla asi tisícovka přívrženců krajní pravice. Shromáždění bylo svolané v reakci na plánovanou demonstraci proti rasismu a policejní brutalitě. Organizátoři uváděli, že jejich cílem je zabránit ničení zdejších památníků poté, co minulý víkend někdo posprejoval sochu válečného britského premiéra Winstona Churchilla.

Aktivisté z druhého tábora nakonec svůj plánovaný pochod kvůli obavám ze střetů s pravicovými radikály zrušili, přesto se ale odpoledne v Londýně scházeli i stoupenci hnutí „na černošských životech záleží“.

Demonstruje se i ve Francii

Tisíce lidí se v sobotu sešly i v Paříži, na rozdíl od londýnských demonstrantů ale protestují proti rasismu a policejní brutalitě –⁠ čili v intencích demonstrací, které začaly ve Spojených státech po smrti Afroameričana George Floyda.

Podle listu Le Parisien bylo na náměstí Republiky až 10 tisíc lidí, policie jim ale bránila vyjít na plánovaný pochod směrem k Opernímu náměstí. Agentura Reuters uvedla, že policisté použili slzný plyn. Demonstranti se v sobotu shromáždili také v Marseille, Lyonu, Rouen, Bordeaux či Lille.

Demonstraci v Paříži zorganizoval Výbor Adama. Organizace požaduje spravedlnost pro Francouze malijského původu Adamu Traorého, který zemřel po policejním zásahu v roce 2016. Bylo mu tehdy 24 let. Příčina jeho smrti je dodnes předmětem sporů. Traorého sestra Assa, která je členkou výboru, tvrdí, že mladíka udusili policisté, když jej zalehli.

Hněv nad smrtí Traorého oživila kauza amerického černocha George Floyda, který zemřel na konci května při zatýkání ve městě Minneapolis. Bělošský policista, který mu téměř devět minut klečel na krku, nyní čelí obvinění z vraždy.

Odpůrci protestu proti rasismu, kteří se hlásí ke krajně pravicovému identitárnímu hnutí, na střechu jednoho z domů na náměstí vyvěsili nápis „Spravedlnost pro oběti rasismu vůči bělochům“. Transparent nakonec za potlesku demonstrantů začali ničit z jednoho z balkónů obyvatelé domu.

Do ulic lidé vyšli i v Praze

Zhruba tři stovky lidí v sobotu odpoledne protestovaly i na pražském Klárově a před americkou ambasádou. Demostrace byla namířena proti policejnímu a rasovému násilí ve Spojených státech i jinde ve světě. Dorazili na ni zejména mladí lidé a stejně jako na protestu minulý týden tvořili značnou část účastníků cizinci. Demonstranti překonali nepřízeň počasí, za častých přeháněk si vyslechli projevy organizátorů a minutou ticha před velvyslanectvím uctili oběti rasismu.

„Naší zbraní je solidarita,“ pronesla v úvodním projevu spoluorganizátorka ze Socialistické Solidarity Markéta Juřicová. Podle ní je nutné vytvořit hnutí, které se postaví rasistickému systému.

„V Americe se musí někteří lidé den co den bát vyjít na ulici, aby se nestali oběťmi policejního násilí kvůli barvě své pleti,“ dodala. Upozornila také na diskriminaci při shánění práce či žádostech o úvěr. Další řečníci pak poukázali i na rasismus v České republice.

Další demonstrace se v sobotu konaly i v dalších velkých městech na západě Evropy. Protestní akce jsou kromě Londýna a Paříže hlášené například v Berlíně. Proti rasismu a policejnímu násilí na začátku víkendu protestovali lidé i v několika australských městech a v tchajwanské metropoli Tchaj-peji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...