Švédská armáda se musela rychle naučit hodně poznatků o ochraně mořského dna a kritické infrastruktury v Baltském moři, přiblížil švédský ministr obrany Pål Jonson pro web ČT24. Zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru má Stockholm o Baltském moři přehled jako žádná jiná země, a poukázal na švédské námořní, letecké i zpravodajské kapacity. V rozhovoru přiblížil působení švédských vojáků v Lotyšsku v rámci NATO i švédskou pomoc Ukrajině, která se déle než dva roky brání plnohodnotné ruské invazi.
Švédsko vždy mělo zájem na bezpečnosti pobaltských států. Jaká by byla švédská role v rámci NATO, pokud by agresor zaútočil na Pobaltí?
Jsme součástí Aliance, kde platí princip jeden za všechny, všichni za jednoho, který je založený na kolektivní obraně a podložený silným obranným plánováním.
Švédská vláda se v říjnu chystá předložit návrh zákona parlamentu, kdy se také zavážeme ke konkrétním krokům. Pokud jej parlament přijme, což očekávám, pak budeme přispívat předsunutými pozemními silami v Lotyšsku a také podnikneme kroky, abychom se začlenili do ochrany vzdušného prostoru a stálých námořních sil NATO.
Členství Švédska v NATO znamená, že nyní můžeme být součástí společného obranného plánování NATO. To jsme dříve nemohli.
Myslím, že můžeme Alianci poskytnout strategickou hloubku. Švédsko je oblastí pro základnu operací, které Alianci mohou zajistit odstrašení agresora a obranu hraničních států, jako je Finsko, pobaltské státy a Polsko.
Zmínil jste bojové uskupení NATO v Lotyšsku. Proč se Švédsko rozhodlo poslat své vojáky zrovna do Lotyšska? Proč ne Estonsko nebo Litva?
S nimi jsme také jednali. Dánsko provádí rotaci svého praporu v Lotyšsku a tím vznikl prázdný prostor. S Dány jsme velice úzce spolupracovali, abychom tuto mezeru mohli zaplnit.
A pak jsme samozřejmě ve velmi úzkém kontaktu jak s Kanadou, která je vedoucí zemí pro tuto bojovou skupinu, která se nyní chystá přejít na velikost brigády, tak samozřejmě i s Lotyšskem. Tam jsme mohli poskytnout nejlepší pomoc, protože my chceme přispívat do bezpečnosti Aliance.
Podle zpráv v médiích dorazí švédští vojáci do Lotyšska v roce 2025. Mohl byste být konkrétnější?
Naším úkolem je být tam začátkem roku 2025. Jedná se o rotaci praporu mezi Švédskem a Dánskem. V době, kdy spolu hovoříme, probíhá výcvik na úrovni pluku. Vyšleme mechanizovaný prapor, který bude schopný kombinovat více zbraní švédských ozbrojených sil. Jde o to, aby tam byly jak tanky, tak i CV90.
Nyní se jednotka nachází v jižním Švédsku, výběr vojáků probíhá velmi dobře – chystám se je navštívit. Na podzim tam přijedu i s lotyšským ministrem obrany.
Můžete popsat strategický význam, který Švédsko přikládá ostrovu Gotland?
Gotland se nachází uprostřed Baltského moře a je to velmi významný ostrov. Rozhodli jsme se ho znovu militarizovat. Kvůli nedostatečným investicím a dvěma významným stažením z našich vojenských pozic jsme tam po určitou dobu neměli významnou vojenskou přítomnost. Nyní tam Švédsko instalovalo pluk.
Máme k dispozici celou bojovou skupinu, která je schopná kombinovat naše zbraně. Na ostrově Gotland jsou také dva prapory národní gardy.
Na Gotland se také vztahuje dohoda o obranné spolupráci (DCA) se Spojenými státy, což mimo jiné USA umožňuje provádět na ostrově vojenská cvičení. Gotland je velmi významný kus pevniny pro celé Baltské moře.
Podle dostupných informací Švédsko plánuje na ostrov přesun až 4500 vojáků. Mohlo by to být v případě potřeby ještě více?
My jsme tam znovu umístili pluk a také máme připravenou bojovou skupinu, která je schopná kombinovat jednotlivé složky švédských ozbrojených sil. Investovali jsme také do infrastruktury na ostrově.
Byly doby za studené války, kdy jsme na Gotlandu měli čtyři brigády, takže si myslím, že to býval jeden z nejvíce militarizovaných ostrovů na světě.
Neplánujeme se znovu dostat na tuto úroveň, ale myslím si, že díky členství v NATO, díky DCA a většímu počtu cvičení a větší švédské vojenské přítomnosti si můžeme být jistí, že dokážeme případného útočníka odstrašit od agrese a že dokážeme ostrov ubránit. To samozřejmě můžeme využít i k tomu, abychom dokázali sílu celé Aliance.
Ostrov Gotland je na dostřel ruských raket Iskander a S-400 z Kaliningradské oblasti. Jak se změnil strategický význam této enklávy po vstupu Švédska do NATO. Někteří analytici tvrdí, že dříve představovala hrozbu a dnes je pro Rusko spíš slabinou. Co si o tom myslíte?
Samozřejmě budeme bránit všechna území Švédska, včetně ostrova Gotland. Máme k dispozici národní obranný plán a pak jsme součástí regionálního obranného plánu NATO. Myslím, že tyto aspekty jsou opravdu zásadní. O operačních záležitostech samozřejmě nemohu hovořit.
Je to velmi důležitý ostrov a my jsme se rozhodli na něm rozšířit svoji vojenskou stopu kvůli zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí, jehož příčinou je především ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu.
Mohl byste být konkrétnější ohledně ruské enklávy. Jak se vnímání Kaliningradské oblasti změnilo po vstupu Švédska do NATO?
Z ruského pohledu je to přístup k Baltskému moři – Kaliningrad a základna Kronštadt v Petrohradě. Většina ruských pozemních sil je právě teď vázaná na Ukrajině nebo v jejím okolí. Ruské vojenské schopnosti v blízkosti Švédska jsou nyní omezené, pokud jde o pozemní síly, ale Kreml si udržuje velkou část své námořní přítomnosti a letectva. Rusko má také vysoké ambice, aby se vojensky rekonstituovalo.
Proto je pro nás velmi důležité, abychom zvýšili investice do obrany a postupovali v souladu s článkem pět, ale také s článkem tři, což je národní obrana. Měli bychom zvýšit své národní vojenské schopnosti, abychom posílili Alianci jako takovou.
Můžete přiblížit, jak Švédsko reagovalo na incidenty týkající se útoků na podmořské plynovody a datové kabely nebo rušení signálu GPS v Baltském moři?
Boj na mořském dně a ochrana kritické infrastruktury na mořském dně je něco, v čem jsme se museli strmě učit v souvislosti s plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nebo Balticconnector.
Řekl bych, že na světě není země, která by námořní oblasti v Baltském moři sledovala tak pozorně jako Švédsko. Máme ponorky, máme vyspělé bojové lodě a máme jak letadla pro vzdušný dohled, tak zpravodajské schopnosti.
Jedním z poznatků, které jsme udělali, je význam silného partnerství s privátním sektorem, protože mnoho podmořských kabelů je v rukou soukromých subjektů.
Také musíte zajistit, abychom znali správný právní rámec. Je to válka, nebo je to právní boj a použití právního jednání s cílem způsobit škody? To je jedna z otázek. A pak samozřejmě musíte mít silné situační povědomí, což znamená, že musíte mít dobrou meziagenturní koordinaci v rámci státní správy. Takže to jsou některé z lekcí, které jsme z toho vyvodili.
Zároveň máme správné prostředky a schopnosti, takže když došlo k poškození plynovodu Balticconector, mohli jsme vyslat naši loď pro záchranu ponorek Belos, aby naši lidé připluli, provedli ponor a zjistili, co se s potrubím stalo. Je klíčové mít takové schopnosti, pokud chcete chránit kritickou infrastrukturu na mořském dně.
Jak bude Stockholm postupovat, pokud se podobné incidenty budou opakovat, nebo dokonce zesílí?
Záleží samozřejmě na pachatelích, na konkrétních podmínkách a tak dále. Ale myslím si, že existuje celá řada mezinárodních iniciativ, které se tím zabývají.
EU samozřejmě hraje určitou roli, pokud jde o ochranu kritické infrastruktury, jedná se o Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP).
Pak tu samozřejmě máte společné expediční síly The Joint Expeditionary Force (JEF), které mají také významné námořní křídlo. Švédsko provedlo vojenské cvičení spolu s JEF v listopadu, poměrně brzy poté, co došlo k incidentu s plynovodem Balticconnector.
Také NATO podniklo aktivity pod velením vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, který zvýšil vojenskou přítomnost Aliance v Baltském moři.
Podniká se tedy mnoho národních aktivit. Odolnost je národní odpovědností, ale naprosto zásadní je i mezinárodní koordinace. Proto jsme také uvítali, že velitelské centrum NATO MARCOM v britském Northwoodu otevřelo Námořní centrum pro bezpečnost podmořské kritické infrastruktury.
Rád bych se také zmínil o technologiích NATO. Jak rychle budou švédské ozbrojené síly schopné integrovat technologie, jako je komunikační systém Link 16, který je nezbytný pro společné fungování aliančních jednotek?
Ve skutečnosti jsme měli to štěstí, že už jsme mohli nějakou dobu pracovat se systémy Link 16 a také Link 22, který je určený pro námořnictvo. Takže konektivita a interoperabilita je vlastně docela dobrá.
Projevem toho může být, že jsme uspořádali takzvanou závěrečnou integrační konferenci NATO jen šest týdnů poté, co jsme se stali členy Aliance, což je nejrychleji v historii. Takže v tomto ohledu je na tom Švédsko stejně dobře jako kterýkoliv jiný člen Aliance.
Měli jsme zkušenosti s účastí v různých formách mezinárodních misí, které NATO vedlo v Afghánistánu nebo v Kosovu. Přispěli jsme s gripeny k dohledu nad vzdušným prostorem Libye v roce 2011 a účastnili jsme se také většiny cvičení NATO.
Nyní jsme samozřejmě také součástí procesu obranného plánování NATO (NDPP), což je pro nás nový krok, a hodně se učíme, protože je samozřejmě rozdíl mezi partnerstvím a členstvím.
Ohledně podpory Ukrajiny – na konci května Švédsko oznámilo dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Podle jakých kritérií jste vybírali vybavení zahrnuté v tomto balíku?
Jako vždy se zaměřujeme na ukrajinské potřeby. Takže ten balíček obsahuje poměrně hodně dělostřeleckých granátů. Obsahuje také obrněné vozidlo PBV 302, protože víme, že Ukrajinci se chystají přezbrojit deset brigád. Takže to bylo něco, co konkrétně požadovali. To zahrnovalo i prvky protiletecké obrany, jako je ruční raketový systém RBS-70.
Velkou položkou bylo, že jsme poskytli své letouny ASC 890 Airborne Surveillance and Control, které jsou podobné létajícímu radaru AWACS. To byla volba, kterou jsme učinili ve velmi úzké spolupráci s ostatními zeměmi v koalici pro dodání stíhaček F-16 na Ukrajinu.
Jedná se o multiplikátor sil k uvedení letounů F-16 do ukrajinského letectva. ASC 890 má Link 16, a pokud tomu dobře rozumím, tak ukrajinské F-16 budou také mít tento komunikační systém. Abyste mohli efektivně využívat letadla čtvrté generace, musíte mít i tyto vojenské kapacity.
To byly některé z priorit, které šly do sestavení balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Zatím jsme darovali obranné vybavení asi za čtyři miliardy eur (sto miliard korun) a očekávám, že brzy představíme další balíček.
Jak bude Švédsko doplňovat vybavení, které poslalo na Ukrajinu? Bude spoléhat na svůj robustní vojenský průmysl, nebo se obrátí na alianční a mezinárodní partnery?
Myslím, že toto je velmi důležitá otázka. Učinili jsme vládní a parlamentní rozhodnutí o šestnácti podpůrných balíčcích. Na každý z nich švédská vláda vyčlenila peníze a pravomoci pro švédské ozbrojené síly a vládní agenturu odpovědnou za obranné veřejné zakázky FMV, aby systémy obstaraly.
Výzvou pro nás samozřejmě zůstává, že dodávky od obranného průmyslu se prodlužují kvůli tomu, že nyní existuje tak vysoká poptávka. Ale základní věcí zůstává, když odešleme CV 90, tak pořídíme další CV 90 a tak podobně. Takže my běžně pořizujeme stejný druh platforem a systémů, které posíláme na Ukrajinu.
Dříve na konferenci Globsec Forum jste hovořil o spolupráci s Ukrajinou v oblasti inovací. Můžete být více konkrétní? Jedná se například o FPV drony nebo něco jiného?
Z deseti koalic, které fungují v rámci Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, se účastníme pěti z nich. Celá řada inovací je spojená s prací v těchto koalicích.
S Ukrajinci poměrně rozsáhle spolupracujeme na bilaterální úrovni a oni mají velmi působivé schopnosti, pokud jde o autonomní systémy, a to jak ve vzduchu, tak i na moři.
Na to, že jsme malá země, tak máme poměrně silné vládní agentury. Ve Švédské agentuře pro obranný výzkum pracuje téměř 1300 lidí, z toho nejméně 400 z nich má doktorát. Takže to je vysoká úroveň technické zdatnosti v rámci této instituce, ale také v rámci naší agentury FMV.
Toho jsme dosáhli díky našemu ekosystému, ve kterém vyrábíme platformy jako žádná jiná země s deseti miliony obyvateli. Vyrábíme ponorky, stíhací letouny, vozidla pěchoty a tak dále. Proto jsou i naše vládní agentury v tomto směru poměrně silné a to nám velmi pomohlo v podpoře Ukrajiny.
