V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

Nahrávám video

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

„Jsme v době, kdy se všechno mění. Vytváří se nový světový řád a je velmi důležité, abychom měli silný evropský hlas, aby řád tvořily naše hodnoty a zájmy. To, co potřebujeme, jsou rozsáhlé investice,“ zdůraznila Calviñová.

„Světový řád, který zde byl posledních osmdesát let, poskytoval zvýšení obratu obchodu, více multilaterálních institucí, které přispívaly ke stabilitě po celém světě. Volný obchod je DNA Evropské unie, zpočátku to byla celní unie,“ připomněla ředitelka EIB. Podle ní je důležité vystupovat jednotně a mluvit stejným hlasem, protože řada investorů vidí starý kontinent jako maják stability a bezpečný přístav pro své aktivity.

„Start-upy máme, je potřeba jednotný kapitálový trh“

Calviñová s odkazem na takzvanou Dragiho zprávu prohlásila, že EU potřebuje sjednotit kapitálový trh i rozsáhlé investice. Podle ní samotné jsou nutná i pevná mezinárodní partnerství.

Výhodou Evropy jsou podle Calviñové její talenty. „Máme skvělé výzkumné pracovníky a univerzity. Máme živoucí ekosystém start-upů. V Evropě vzniká podobný počet start-upů jako v USA. Problém ale je když tyto společnosti potřebují zvýšit svůj kapitál a svou aktivitu. Pak nemáme k dispozici integrovaný kapitálový trh a ony musí jít přes Atlantik, aby získaly patřičné peníze,“ upozornila ekonomka.

EIB podle ní může být katalyzátorem soukromého kapitálu, aby EU měla jistotu, že se inovativním nápadům bude nadále dařit.

Nahrávám video

Podpora evropské obrany

Když se Calviñová v lednu 2025 stala šéfkou EIB, přišla s vizí podpory evropského obranného průmyslu. „Požádali jsme 27 členských států, aby identifikovaly klíčové schopnosti v oblasti obrany. Také jsme zvýšili financování, snažíme se podporovat kritickou infrastrukturu, vojenská zařízení, vojenskou mobilitu a taky poskytujeme podporu evropským malým a středním podnikům,“ shrnula ředitelka.

Bezpečnost podle ní souvisí s energetickou autonomií i infrastrukturou a silnou společností, proto jsou potřeba investice do bydlení nebo inovací ve zdravotnictví. EIB podepsala dohodu na půjčku v hodnotě šedesát milionů eur (1,5 miliardy korun) s Erste bank na ubytování klíčovým profesím – od škol a učitelů přes sestřičky v nemocnicích až po policisty – právě zde v Praze,“ přiblížila ředitelka banky.

Během posledních třiceti let EIB investovala do Česka víc než třicet miliard eur (743 miliard korun). „Tyto investice a financování se zvýšily během posledních pěti let. V roce 2024 jsme poskytli rekordních 2,5 miliardy eur (62 miliard korun),“ dodala Calviñová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...