V nové francouzské vládě jsou dva expremiéři i část stávajících ministrů

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí, klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard. Bayrou prohlásil, že chce získat důvěru všech Francouzů, někteří politici však jeho výběr ministrů ostře kritizovali.

Bayrou, který pro svůj menšinový kabinet musí složitě hledat podporu v politicky roztříštěném parlamentu, vybral do vlády i bývalou centristickou premiérku Borneovou a někdejšího socialistického premiéra Vallse. Média i politologové se shodují, že nová vláda se bude muset vypořádat s mimořádnou výzvou, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.

Dolní komora parlamentu je od té doby rozdělena na tři podobně velké bloky: levici, které dominuje Nepodrobená Francie (LFI), centristy prezidenta Emmanuela Macrona a pravici v čele s Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. Macron i Bayrou chtějí hledat podporu pro vládu u všech stran kromě dvou zmíněných z okraje spektra. RN vyzvalo Bayroua k debatě s opozicí, LFI dala najevo, že její podporu nezíská.

Socialisté mluví o „provokaci“

„Zkušený tým, který usmíří (zemi, pozn. red.) a získá zpět důvěru všech Francouzů,“ řekl po oznámení kabinetní sestavy Bayrou v narážce na dosud nesmiřitelně rozdělené tábory voličů.

Premiér se podle analytiků snažil vyvážit vládní tým tak, aby si zajistil podporu či toleranci jak konzervativních republikánů, tak umírněné levice, k níž patří socialisté či Zelení. První reakce politiků z levicových stran však vyznívají velmi kriticky. Bayrou podle analytiků také „důležitější posty svěřil těžkým vahám“ z pravicového tábora.

Šéf socialistů Olivier Faure nazval představenou vládu „provokací“, Bayrou byl podle něho při jejím sestavování pod tlakem RN. Předsedkyně Zelených Marine Tondelierová označila kabinet za „nedůstojný“ a rovněž zmínila, že premiér je podle ní v rukou krajní pravice. Šéfka poslanců LFI Mathilde Panotová rovnou vyzvala k hlasování o nedůvěře kabinetu i k odstoupení prezidenta Macrona.

Předseda RN Jordan Bardella o vládě konstatoval, že jde o „koalici neúspěchu“, neupřesnil však, zda jeho strana podpoří případné vyslovení nedůvěry.

Bayrou v prvním rozhovoru po jmenování vlády televizi BFMTV řekl, že je přesvědčen, že jeho kabinet vyslovení nedůvěry nečeká. Politický program vlády chce představit 14. ledna a nehodlá jej spojit s hlasováním o důvěře od poslanců. O to však usiluje LFI.

Jako stěžejní bod pro budoucnost nové vlády vidí komentátoři přípravu rozpočtu, jehož původní verze vedla k pádu předešlého exekutivního týmu. Ministr Lombard krátce po svém jmenování prohlásil, že je pro něj zásadní omezování rozpočtového deficitu. „Ekologická nouze, sociální nouze, rozvoj našich firem. Kvůli nespočtu výzev se musíme vypořádat s naším endemickým zlem, kterým je deficit a jeho vliv na veřejný dluh,“ řekl médiím.

Bayrou ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru. Nový premiér, který skládal kabinet deset dní s cílem stihnout to do Vánoc, chce v lednu v parlamentu učinit politické prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...