V Norsku začínají rozhovory o nové koalici, stěžejní bude kompromis ohledně těžby ropy

Norská Dělnická strana (AP), která podle oficiálních předběžných výsledků zvítězila v pondělních parlamentních volbách, zahájí jednání o vytvoření koaliční středolevé vlády. Šéf Dělnické strany Jonas Gahr Störe ji chce zformovat se Stranou středu (SP) a se Socialistickou levicovou stranou (SV). V parlamentu o 169 poslancích by měla mít koalice 89 křesel. V případě, že Störe v rozhovorech uspěje, povedou všechny severské země sociální demokraté, připomíná BBC News.

Podle agentury Reuters budou klíčovým tématem koaličních jednání klimatické změny a s nimi související otázky kolem budoucnosti těžby ropy a zemního plynu v zemi, která v Evropě patří k největším producentům těchto surovin.

Störe již dříve řekl, že se chce zaměřit na snižování emisí oxidu uhličitého v souladu s pařížskou klimatickou dohodou, nikoli ale za cenu ztrát pracovních míst v největším exportním průmyslu země, tedy v produkci ropy a zemního plynu. Případný útlum těžařských aktivit musí být podle Dělnické strany pozvolný. Její potenciální koaliční partneři jsou v tomto směru radikálnější.

„Pravděpodobným kompromisem bude omezení průzkumu nových nalezišť, přičemž průzkum bude snazší zastavit v těch, která jsou zatím méně probádaná a rozvinutá,“ řekl agentuře Reuters Baard Lahn z výzkumného střediska Cicero sídlícího v Oslu.

„Domnívám se, že nová koalice se bude více zabývat otázkami klimatu, protože Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) ve svých nedávných zprávách zdůraznily naléhavý stav, jemuž nyní svět čelí,“ prohlásila Thina Margrethe Saltvedtová, která pracuje v bance Nordea jako analytička pro udržitelné finance.

Premiérka už uznala porážku

Dělnická strana získala ve volbách 26 procent hlasů, Strana středu skončila třetí a Socialistická levicová strana pátá. Analytici předem počítali s tím, že novou vládu bude nejspíš sestavovat právě vůdce Dělnické strany Störe. Z průzkumů bylo však jasné, že bude potřebovat partnery do koalice.

Konzervativní strana Höyre dosavadní premiérky Erny Solbergové skončila druhá s 19 procenty. Solbergová, která stála v čele kabinetu osm let, uznala svou porážku a prohlásila, že její vláda odstoupí. Očekává se, že nový kabinet pod vedením Störeho se ujme funkce v polovině října.

Jeden z nejbohatších politiků v Norsku Störe je podle médií (vzhledem ke svému majetku a elitnímu univerzitnímu vzdělání) v sociálnědemokratické Dělnické straně, kterou vede od června 2014, poměrně neobvyklým vůdcem. Jeho jmění se odhaduje na víc než deset milionů dolarů, vlastní velkou část investiční společnosti Femstö.

Narodil se 25. srpna 1960 v Oslu do rodiny zámožného námořního dopravce a knihovnice. Studoval na Norské námořní akademii a poté na začátku 80. let na prestižní pařížské vysoké škole politických věd Sciences Po, mluví plynně francouzsky. V mládí byl členem Konzervativní strany a kariéru začal jako poradce premiérky Gro Harlem Brundtlandové. Pracoval i pro jejího předchůdce Jana Syseho a jejího nástupce Thorbjörna Jaglanda. V první vládě Jense Stoltenberga (2000 až 2001) byl státním tajemníkem, poté v letech 2003 až 2005 generálním tajemníkem Norského červeného kříže.

Poslancem je od roku 2009. Ve druhé vládě Jense Stoltenberga působil v letech 2005 až 2012 jako ministr zahraničí, poté byl rok ministrem zdravotnictví. Za svého působení v čele diplomacie byl podle průzkumů nejoblíbenějším členem vlády. V roce 2006 se vyjádřil k druhé libanonské válce, když reakci Izraele označil za „naprosto nepřijatelnou“ a nazval ji „nebezpečnou eskalací,“ a současně odsoudil i útoky Hizballáhu na izraelské vojáky.

V roce 2011 přinesla norská média zprávu, že si Störe za svého působení v pozici ministra zahraničí několikrát telefonoval s vůdcem palestinského hnutí Hamás Chálidem Mišalem, což tento vůdce norským médiím potvrdil. Störe nejdřív toto obvinění odmítl, později přímý kontakt s Mišalem přiznal.

V nynější předvolební kampani Störe uvedl, že sociální nerovnost v zemi chce řešit daňovými úlevami pro rodiny s nízkými a středními příjmy a zvýšením daní pro bohaté. „Rovná práva a příležitosti musí být zajištěny,“ řekl. Jeho vláda se chce také zaměřit na snižování emisí oxidu uhličitého v Norsku v souladu s pařížskou klimatickou dohodou, nikoli ale za cenu ztrát pracovních míst v největším exportním průmyslu země, tedy v produkci ropy a zemního plynu.

Je ženatý, jeho manželkou je socioložka Marit Slagsvoldová, mají tři syny.

Jonas Gahr Störe
Zdroj: Lise Aserud/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...