V Norsku začínají rozhovory o nové koalici, stěžejní bude kompromis ohledně těžby ropy

Norská Dělnická strana (AP), která podle oficiálních předběžných výsledků zvítězila v pondělních parlamentních volbách, zahájí jednání o vytvoření koaliční středolevé vlády. Šéf Dělnické strany Jonas Gahr Störe ji chce zformovat se Stranou středu (SP) a se Socialistickou levicovou stranou (SV). V parlamentu o 169 poslancích by měla mít koalice 89 křesel. V případě, že Störe v rozhovorech uspěje, povedou všechny severské země sociální demokraté, připomíná BBC News.

Podle agentury Reuters budou klíčovým tématem koaličních jednání klimatické změny a s nimi související otázky kolem budoucnosti těžby ropy a zemního plynu v zemi, která v Evropě patří k největším producentům těchto surovin.

Störe již dříve řekl, že se chce zaměřit na snižování emisí oxidu uhličitého v souladu s pařížskou klimatickou dohodou, nikoli ale za cenu ztrát pracovních míst v největším exportním průmyslu země, tedy v produkci ropy a zemního plynu. Případný útlum těžařských aktivit musí být podle Dělnické strany pozvolný. Její potenciální koaliční partneři jsou v tomto směru radikálnější.

„Pravděpodobným kompromisem bude omezení průzkumu nových nalezišť, přičemž průzkum bude snazší zastavit v těch, která jsou zatím méně probádaná a rozvinutá,“ řekl agentuře Reuters Baard Lahn z výzkumného střediska Cicero sídlícího v Oslu.

„Domnívám se, že nová koalice se bude více zabývat otázkami klimatu, protože Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) ve svých nedávných zprávách zdůraznily naléhavý stav, jemuž nyní svět čelí,“ prohlásila Thina Margrethe Saltvedtová, která pracuje v bance Nordea jako analytička pro udržitelné finance.

Premiérka už uznala porážku

Dělnická strana získala ve volbách 26 procent hlasů, Strana středu skončila třetí a Socialistická levicová strana pátá. Analytici předem počítali s tím, že novou vládu bude nejspíš sestavovat právě vůdce Dělnické strany Störe. Z průzkumů bylo však jasné, že bude potřebovat partnery do koalice.

Konzervativní strana Höyre dosavadní premiérky Erny Solbergové skončila druhá s 19 procenty. Solbergová, která stála v čele kabinetu osm let, uznala svou porážku a prohlásila, že její vláda odstoupí. Očekává se, že nový kabinet pod vedením Störeho se ujme funkce v polovině října.

Jeden z nejbohatších politiků v Norsku Störe je podle médií (vzhledem ke svému majetku a elitnímu univerzitnímu vzdělání) v sociálnědemokratické Dělnické straně, kterou vede od června 2014, poměrně neobvyklým vůdcem. Jeho jmění se odhaduje na víc než deset milionů dolarů, vlastní velkou část investiční společnosti Femstö.

Narodil se 25. srpna 1960 v Oslu do rodiny zámožného námořního dopravce a knihovnice. Studoval na Norské námořní akademii a poté na začátku 80. let na prestižní pařížské vysoké škole politických věd Sciences Po, mluví plynně francouzsky. V mládí byl členem Konzervativní strany a kariéru začal jako poradce premiérky Gro Harlem Brundtlandové. Pracoval i pro jejího předchůdce Jana Syseho a jejího nástupce Thorbjörna Jaglanda. V první vládě Jense Stoltenberga (2000 až 2001) byl státním tajemníkem, poté v letech 2003 až 2005 generálním tajemníkem Norského červeného kříže.

Poslancem je od roku 2009. Ve druhé vládě Jense Stoltenberga působil v letech 2005 až 2012 jako ministr zahraničí, poté byl rok ministrem zdravotnictví. Za svého působení v čele diplomacie byl podle průzkumů nejoblíbenějším členem vlády. V roce 2006 se vyjádřil k druhé libanonské válce, když reakci Izraele označil za „naprosto nepřijatelnou“ a nazval ji „nebezpečnou eskalací,“ a současně odsoudil i útoky Hizballáhu na izraelské vojáky.

V roce 2011 přinesla norská média zprávu, že si Störe za svého působení v pozici ministra zahraničí několikrát telefonoval s vůdcem palestinského hnutí Hamás Chálidem Mišalem, což tento vůdce norským médiím potvrdil. Störe nejdřív toto obvinění odmítl, později přímý kontakt s Mišalem přiznal.

V nynější předvolební kampani Störe uvedl, že sociální nerovnost v zemi chce řešit daňovými úlevami pro rodiny s nízkými a středními příjmy a zvýšením daní pro bohaté. „Rovná práva a příležitosti musí být zajištěny,“ řekl. Jeho vláda se chce také zaměřit na snižování emisí oxidu uhličitého v Norsku v souladu s pařížskou klimatickou dohodou, nikoli ale za cenu ztrát pracovních míst v největším exportním průmyslu země, tedy v produkci ropy a zemního plynu.

Je ženatý, jeho manželkou je socioložka Marit Slagsvoldová, mají tři syny.

Jonas Gahr Störe
Zdroj: Lise Aserud/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...