V Nigeru posiluje vliv Ruska. Pomoc juntě nabídli i wagnerovci

Nahrávám video

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

„Jakýkoliv vojenský zásah proti Nigeru bude považovaný za vyhlášení války proti Burkina Faso a Mali,“ prohlásil malijský ministr pro teritoriální administrativu Abdoulaye Maiga. Ke dvojici států se později připojila i Guinea. Region se zmítá ve stále ostřejších slovních přestřelkách.

Silou už Nigeru o víkendu pohrozilo sdružení západoafrických států ECOWAS, které požaduje, aby armáda do týdne propustila zajatého prezidenta Mohameda Bazouma. Ostrá slova ocenily Spojené státy, které ale zatím ještě nerozhodly, jak budou vůči Nigeru postupovat. Bílý dům však podle agentury Reuters vyloučil, že by za převratem stálo Rusko. 

Státy západní Afriky mezitím na Niger kvůli převratu uvalily sankce. „(Opatření zahrnuje) pozastavení všech obchodních a finančních transakcí mezi členskými státy ECOWAS a Nigerem. Zmražení všech transakcí služeb včetně těch s energií. Zmražení aktiv Nigerské republiky v centrálních bankách ECOWAS,“ přiblížil předseda uskupení Omar Touray.

Posilující vliv wagenrovců

Podporovatele Nigeru spojuje podobná minulost. Napříč africkým kontinentem od Atlantského oceánu až k Rudému moři se teď táhne takzvaný pás pučů, který má přes pět tisíc kilometrů a zahrnuje šestici států. Všechny v posledních třech letech zažily převrat.

Nestabilita, chudoba i odpor vůči bývalým západním kolonizátorům posilují v oblasti vliv Moskvy. O víkendu davy v nigerské metropoli Niamey s ruskými vlajkami v rukách provolávaly slávu ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. A o slovo se v zemi hlásí i wagnerovci.

„Wagnerovci jsou schopni nastolit pořádek a bojovat s teroristy, aniž by ublížili mírumilovnému národu. To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj lidu Nigeru s jejich kolonizátory,“ řekl šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin.

Ačkoliv Rusko mluví o tom, že chce vymanit Afriku z novodobého kolonialismu, podle novinářky Petry Procházkové právě wagnerovci hájí zájmy své domovské země. Proto chrání některé africké režimy a odměnou za to mohou využívat nerostného bohatství daných států nebo prosazovat různé politické vlivy. „Jsou prodlouženou rukou Kremlu tam, kam přímo nemůže nebo nechce jít,“ vysvětlila Procházková ve vysílání ČT24.

Pozice Prigožina je podle ní v Africe stále významnamnější. „Víme o tom, že zhruba od roku 2018 je Wagnerova skupina aktivní ve Středoafrické republice, ale nyní působí i v Mali a Burkina Fasu,“ řekla Procházková.

Moskva hledá nové trhy

V době, kdy Západ tvrdě odsuzuje krvavou ruskou agresi na Ukrajině, je spojenectví s Afrikou pro Kreml klíčové. Dokazuje to summit afrických lídrů svolaný do Petrohradu. Tam jim po pozastavení obilné dohody Putin nabídl zdarma ruské zrno jako náhradu za to ukrajinské, které nemůže Kyjev kvůli blokádě přístavů vyvážet.

„Africký kontinent se skutečně stává novým centrem moci. Jeho politická i ekonomická role nebývale roste. Každý to musí vzít v potaz,“ prohlásil Putin.

„Rusko se zcela zjevně snaží nahradit to, o co přišlo od zahájení invaze na Ukrajinu v loňském roce. Snaží se demonstrovat, že není tak izolováno, jak by se mohlo zdát. Proto se snaží spojit se státy, se kterými má společný odpor proti Západu, ale zároveň Rusko hledá nové trhy,“ řekla Petra Procházková.

Současně však upřesnila, že je podle ní příliš brzy na to hovořit o hospodářském partnerství Ruska a Afriky.

Partnerství s jedním z nejchudších států světa je pro Západ naprosto klíčové. Niger byl posledním opěrným bodem pro boj s džihádisty v oblasti Sahelu. I proto mají v zemi vojenské základny Paříž i Washington. Niger navíc blízce spolupracoval s Evropskou unií při potírání ilegální migrace ze subsaharské Afriky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...