V Německu loni zaznamenali rekordní počet politicky motivovaných trestných činů

V Německu loni výrazně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů, meziročně o čtyřicet procent. Policie jich zaznamenala přes 84 tisíc, tedy nejvíce od roku 2001, odkdy vede tuto statistiku. Oznámili to ministr vnitra Alexander Dobrindt a šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Vliv mělo podle nich hlavně několik loňských voleb a válka v Pásmu Gazy. Terčem urážek a útoků byly s velkým odstupem před ostatními hlavně dvě politické strany: Zelení a Alternativa pro Německo.

Oba činitelé připomněli, že se v loňském roce konaly volby do Evropského parlamentu a trojice voleb do sněmů východoněmeckých spolkových zemí: Saska, Durynska a Braniborska. V Berlíně se také loni v únoru částečně opakovaly volby do Spolkového sněmu z roku 2021 a kampaň před předčasnými volbami do Spolkového sněmu z letošního února poznamenala už i závěr loňského roku.

„Rostoucí antisemitismus nám dělá největší starosti. Máme výrazný nárůst v počtu antisemitských trestných činů,“ řekl ministr.

Nahrávám video
Události: Politický extremismus v Německu
Zdroj: ČT24

Nejvýraznější nárůst zaznamenala policie u trestných činů, u kterých předpokládá krajně pravicovou motivaci. Jejich počet se zvýšil z 28 945 předloni na loňských 42 788. Každý druhý politicky motivovaný trestný čin tak lze podle statistiky přiřadit k pravicovému extremismu. Ministr ho stejně jako islamismus považuje za největší ohrožení německé demokracie.

„Více než polovina nově zahájených vyšetřování nejvyššího státního zástupce souvisí s činností ruských zpravodajských služeb,“ řekl Münch.

Násilných trestných činů s politickou motivací policisté loni zaznamenali 4107. Zhruba 36 procent z nich bylo motivováno pravicovým extremismem, 24 procent „zahraniční ideologií“ a zhruba 19 procent levicovým extremismem.

Konflikt na Blízkém východě

Výrazný dopad má na statistiku nadále konflikt na Blízkém východě. Palestinské teroristické hnutí Hamás loni 7. října napadlo Izrael, při útoku zahynulo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno. Při izraelské ofenzivě bylo od té doby v Gaze dle Hamásem ovládaných úřadů zabito kolem 53 tisíc Palestinců. Drtivá většina obyvatel byla vysídlena, velké části pásma jsou zcela zničeny.

Ve spojitosti s touto válkou německá policie zaznamenala 7328 trestných činů, u 2832 z nich považuje za motiv antisemitismus. Velkou část ze 793 násilných trestných činů v tomto kontextu spojují vyšetřovatelé s demonstracemi a protestními akcemi.

Ministr Dobrindt na tiskové konferenci slíbil, že bude ministerstvo a jemu podřízené složky postupovat rozhodně a stejně proti všem snahám namířeným proti ústavnímu pořádku země, ať už se jedná o islamismus, antisemitismus, pravicový či levicový extremismus. Zopakoval také dřívější slib, že v novém zákoně o policii zvýší ochranu strážců pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...