V maďarských volbách znovu vyhrál Orbánův Fidesz

Nahrávám video

Podle odhadů výsledků parlamentních voleb v Maďarsku získala nejvíce hlasů konzervativní strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Fidesz, který v Maďarsku vládne od roku 2010, tak zůstane u moci další čtyři roky, a navíc pravděpodobně posílí svou ústavní většinu.

Po sečtení 98 procent odevzdaných volebních lístků mu připadá 53,2 procenta hlasů, opoziční koalici Společně za Maďarsko pak 34,9 procent hlasů, informovala volební komise. Podle výsledků z pětadevadesáti procent okrsků je pravděpodobné, že se Orbánově straně Fidesz podaří udržet ústavní většinu. Viktor Orbán se už prohlásil za vítěze voleb a lídr opozice Péter Márki-Zay uznal porážku.

Ve vítězném projevu před volebním štábem Orbán prohlásil, že je to vítězství, které „je vidět z Měsíce a určitě z Bruselu“, a považuje ho za dosud největší kvůli tomu, že vládnoucí stranu nedokázalo porazit ani spojení opozičních stran.

„Museli jsme bojovat se zdrcující silou: domácí levicí, mezinárodní levicí, bruselskými byrokraty, Sorosovým impériem se všemi jeho penězi, mezinárodními médii, a dokonce taky s ukrajinským prezidentem,“ prohlásil Orbán.

„Udělali jsme všechno správně, a přesto výsledky ukazují, že po dvanácti letech vymývání mozků může Orbán vyhrát jakékoli volby v této zemi. To je ponaučení, které jsem si z této lekce odnesl,“ pronesl lídr opozice Márki-Zay.

Posílení ústavní většiny

První průzkumy podle zahraničního zpravodaje České televize Petra Obrovského naznačovaly, že účast v letošních parlamentních volbách bude podobná jako před čtyřmi lety, tedy okolo sedmdesáti procent.

Fidesz podle výsledků získal 135 poslaneckých křesel ze 199. „Pro Viktora Orbána je to vítězství na celé čáře. Průzkumy přisuzovaly vítězství Fideszu a v posledních dnech odhadovaly, že má náskok o několik procentních bodů nad sjednocenou opozicí. Tak velký náskok, aby se mu podařilo ústavní většinu posílit o dva mandáty, je ale opravdu překvapení,“ informoval zpravodaj Obrovský. 

Překvapením je podle něj také vstup krajně pravicové strany Naše vlast do Národního shromáždění. Hnutí po sečtení hlasů překročilo hranici pěti procent a získalo sedm poslaneckých křesel. 

Zároveň s volbami se v neděli konalo vládou prosazené referendum o takzvaném zákonu proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin. Zákon kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise.

Premiér Orbán se v předvolební kampani prezentoval jako pragmatik, který zajistí, že Maďarsko zůstane mimo válku na Ukrajině a neoctne se bez dodávek energetických surovin. Šestičlennou opoziční alianci naopak obviňoval z toho, že zemi zavleče do konfliktu, což zástupci uskupení Společně pro Maďarsko popírali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 27 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...