Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.
Prezidentské volby jsou naplánované na 24. prosince, ale termín je stále ohrožen spory kolem právních otázek a kandidatur. Volby jsou ale vnímané jako významný stabilizující prostředek v zemi, která prožívala chaos od Kaddáfího smrti v roce 2011.
Jeho syn Sajf byl roku 2015 v nepřítomnosti odsouzen za válečné zločiny spáchané za revoluce, která svrhla jeho otce. Vojenský prokurátor proto volební komisi uložil, aby Sajfovu kandidaturu nepřijala. Sajf Kaddáfí žádnou vinu nepřiznal.
Důvodem nepřijatelnosti Haftara pak je to, že má také americké občanství. Kritici ho navíc viní z válečných zločinů spáchaných v bojích o hlavní město v letech 2019 a 2020. Haftar obvinění z válečných zločinů popírá a tvrdí také, že americké občanství nemá. V USA ale pobýval skoro dvacet let po svém propuštění ze zajetí v Čadu.
Premiér Abdal Amíd Muhammad Dbaíbá poukázal na nejasná volební pravidla, jež vydal v září předseda parlamentu Akíla Sálih Ísá, který na prezidenta rovněž kandiduje.
Nejasná Kubišova rezignace
Tento týden se vzdal své funkce zmocněnec OSN pro Libyi Slovák Ján Kubiš. Ve středu řekl v Radě bezpečnosti OSN, že konečné rozhodnutí o volebních pravidlech a o kandidátech by mělo připadnout justici.
Ukončit práci by měl 10. prosince, ale nyní uvedl, že je připraven ve funkci zůstat po dobu voleb a přechodného období. Podle agentury AFP nejsou důvody Kubišovy rezignace stále jasné. RB OSN jeho mandát v září schválila jenom na zkrácené období, do 31. ledna, přičemž se předpokládalo, že držitel tohoto úřadu přesídlí ze Ženevy do Tripolisu.
Podle původního plánu se měly konat prezidentské i parlamentní volby současně 24. prosince. AFP ale uvádí, že parlamentní volby jsou nyní odloženy na konec ledna příštího roku.
