V Izraeli pokračují protesty proti vládě a její soudní reformě, do ulic vyšlo dle médií přes 300 tisíc lidí

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Několik izraelských médií píše, že jen v Tel Avivu demonstruje přes dvě stě tisíc lidí, což je nejvíc od ledna, kdy protesty v Tel Avivu začaly. Dalších asi padesát tisíc lidí manifestuje podle serveru The Times of Israel v Haifě a na deset tisíc v Beerševě, protesty jsou ale i v dalších izraelských městech.

V Tel Avivu na demonstraci dav nadšeně přivítal oblastního policejního šéfa Amichaje Ešeda, jehož se tento týden pokusil odvolat z funkce ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir kvůli nedostatečně ráznému zásahu vůči demonstrantům. Krajně pravicový ministr protestující, kteří svými akcemi někdy blokují hlavní tah z Tel Avivu, označuje za anarchisty. Odvolání Ešeda ale zablokovala generální prokurátorka, která tento krok označila za politicky motivovaný.

Lidé v ulicích Tel Avivu v sobotu nesli izraelské vlajky a různé transparenty, například s nápisem Zachraňme demokracii. Dorazila i čtyřiašedesátiletá žena na invalidním vozíku. „Je to moje první demonstrace. Ale co se nyní děje, je hrozné, nechci žít v diktatuře,“ citoval ženu deník Haarec. „Moje dvě děti žijí v USA, teď jsem poprvé ráda, že žijí tam,“ dodala.

Organizátoři demonstrací před sobotními manifestacemi vydali prohlášení, v němž uvedli, že pokud vláda nezastaví proces schvalování reformy, protesty v příštích dnech ještě zintenzivní. „Nebudeme souhlasit s tím, aby soudnictví bylo podřízeno vládě,“ citoval z prohlášení deník The Jerusalem Post. „Nesouhlasíme ani s tím, aby zločinci sloužili jako ministři,“ uvedli mimo jiné s odkazem na trestní stíhání premiéra Netanjahua.

Protestovalo se i v Jeruzalémě

Velké demonstrace se konaly v posledních týdnech i v Jeruzalémě, kde lidé protestovali před parlamentem. V něm má většinu vládní koalice, která navzdory kritice z širokých vrstev izraelské společnosti i výzvě prezidenta Herzoga pokračuje ve schvalování soudní reformy.

Poslední velký protest se konal ve čtvrtek a organizátoři ho nazvali „den odporu proti diktatuře“. V Jeruzalémě během něj mimo jiné desítky aut zablokovaly příjezd k Ben Gurionovu mezinárodnímu letišti ve snaze zabránit Netanjahuovi v odletu do Říma. Premiér se nakonec na letiště dopravil vrtulníkem. Rovněž příští čtvrtek chtějí lidé demonstrovat, tentokrát pod heslem „Den stupňujícího se odporu“. 

Deník Jerusalem Post připomněl, že protesty začaly ještě před oznámením návrhu soudní reformy a že mnoha Izraelcům vadí i další kroky této vlády, například zákon, který má zabránit nejvyššímu soudu zasahovat do jmenování ministrů. V lednu nejvyšší soud rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Šas Arje Deri nemůže být ministrem, jelikož byl v minulosti několikrát odsouzen, mimo jiné za korupci. Netanjahu Deriho posléze odvolal, ale spekuluje se, že se do vlády vrátí po přijetí příslušného zákona.

Navrhovaná reforma by vládě dala větší vliv na jmenování soudců a omezila by pravomoce nejvyššího soudu. Nesouhlas s návrhem kromě prezidenta vyjádřila opozice, řada expertů i mnoho vojáků izraelské armády v záloze. Někteří dokonce označili změny za konec demokracie a nástup diktatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...