V italském Sevesu padali z nebe ptáci, v Rouenu černý déšť. Rizikových chemiček má Francie přes 1300

Chemička v Rouenu, která na konci září vyhořela, je jedním z více než 1300 podniků, ve kterých se ve Francii nacházejí nebezpečné chemické látky. Všechny tyto továrny spadají do takzvané sítě Seveso. Název odkazuje na italské městečko ležící asi dvacet kilometrů severně od Milána, kde v roce 1976 při havárii unikl do ovzduší mrak jedovatých dioxinů. Továrna o tom informovala až po sedmnácti dnech. Havárie v Sevesu do budoucna nastavila nová pravidla po celé Evropě.

Seveso, menší městečko na severu Itálie, se na titulní stránky všech světových médií dostalo v roce 1976. V den neštěstí, 10. července 1976, byla zrovna prosluněná sobota a o tom, co se dělo v nedaleké chemičce, neměl nikdo tušení. Během havárie tam do ovzduší uniklo velké množství prudce jedovatých dioxinů. Zaměstnanci závadu do dvaceti minut opravili, závažnost situace vedení firmy ale veřejnosti přiznalo až po více než dvou týdnech.

Ptáci padali k zemi a děti si dál hrály, shrnul později situaci těsně po výbuchu jeden z obyvatel Sevesa, ve kterém tehdy žilo 14 tisíc lidí. Z továrny, která vyráběla chemické postřiky na plevel, unikl jeden z nejprudších jedů vůbec, TCDD, který je nejtoxičtější z dioxinů. Nebezpečí této látky spočívá, stejně jako u radioaktivity, v tom, že je neviditelná a jedovatá v miniaturních dávkách.

Do ovzduší unikly dva kilogramy tohoto dioxinu, což je podle odborníků množství, které by dokázalo otrávit přibližně 19 tisíc lidí. Dioxinový mrak zasáhl území, na němž žilo 220 tisíc lidí, a přibližně dvě stě obyvatel utrpělo těžkou otravu.

Zamořené severoitalské městečko Seveso po chemické havárii
Zdroj: ČTK/AP

Už několik hodin po úniku se na tvářích některých dětí objevilo poškození kůže podobné popáleninám. Později se u lidí nejvíce vystavených jedovatému mraku dioxinu projevilo trvalé poškození pokožky známé jako chlorakné. Tedy stejný symptom jako u bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, který byl otráven dioxinem při večeři se zástupci zpravodajských služeb před prezidentskými volbami v roce 2004.

U zasažených lidí se také objevovaly silné bolesti hlavy či poškození jater a ledvin, která byla v mnoha případech trvalá. Dioxiny jsou navíc karcinogenní. Podle oficiálních údajů zhruba třicet žen z obav před možnou deformací plodu podstoupilo interrupci. Zahynulo také přes tři tisíce kusů domácích zvířat, dalších 80 tisíc bylo utraceno preventivně.

Vznik směrnice a pravidel

Aby se do budoucna zabránilo podobným tragédiím, pro nejrizikovější chemické závody vznikla v roce 1982 směrnice pojmenovaná podle zmíněného severoitalského města. Určuje postupy a pravidla, která mají snížit pravděpodobnost vzniku havárie a omezit případné dopady na lidské zdraví a životní prostředí.

Poslední verzí, kterou se zhruba 12 tisíc podniků v celé EU musí řídit, je směrnice Seveso III. Úřady a záchranné složky mají u těchto továren například jasný přehled, co se v nich vyrábí. Umožňuje jim to adekvátně zareagovat v případě úniků nebezpečných látek nebo požáru.

Ve Francii je takových továren více než 1300, z toho zhruba 740 spadá do kategorie s takzvaným vysokým rizikem, zbytek do skupiny s rizikem nízkým. Největší koncentrace je v průmyslových oblastech, tedy například u Marseille, Lille, přístavu Le Havre či na předměstích Paříže. Nacházejí se ale často také v malých městečkách nebo na venkově, řada jich je třeba v oblasti Dordogne-Périgorde.

Dá se říci, že Francie je těmito podniky posetá celá. Toho si všímají i lidé na sociálních sítích, kde komentují mapy země, na kterých přes vyznačené body Seveso podniků není ani nic jiného vidět: „Když narazíš na článek, který nabízí mapu Francie, kde můžeš zjistit, zda nebydlíš poblíž Seveso podniku, pochopíš, proč úřady bagatelizují to, co se stalo v Rouenu,“ stojí v jednom z tweetů.

Požár chemičky v Rouenu

Továrna v Rouenu, která patří americké firmě Lubrizol Corporation vlastněné společností Berkshire Hathaway miliardáře Warrena Buffetta, už má s vážnými incidenty zkušeností několik. V roce 2013 musela například za únik páchnoucího plynu, který byl cítit až v Anglii, zaplatit pokutu čtyři tisíce eur (asi 103 tisíc korun). Nyní je spolu s tamními úřady pod palbou kritiky kvůli požáru z 26. září. Lidé se bojí, že se nedozvídají všechno.

Krátce po požáru, při kterém vítr z továrny na výrobu přísad do olejů, paliv či barev odnášel hustý černý dým přímo nad historické město, se na venkovních předmětech začaly objevovat mastné tmavé fleky. Jedna ze škol si stěžovala na nepříjemný zápach, žáci trpěli nevolností a pálilo je v krku a v očích. Špatně bylo i několika policistům, kteří se pohybovali v místě požáru. Po havárii si museli vzít volno. Řada lidí raději stále chodí po městě s rouškami.

Z nebe podle jednoho ze zemědělců pršel černý déšť. „Přešel přes nás mrak kouře, z nebe padal černý déšť a krávy pak pily úplně černou vodu. Jsme zničení. Objevuje se tak málo informací, že si říkáme, jestli se nám něco netají,“ uvedl šedesátiletý farmář. Zemědělci musí likvidovat úrodu i med stočený po havárii a vylévají tisíce litrů nadojeného mléka. Vyhazovat musí i vejce slepic, které byly volně venku. Nařízení se týká asi 1800 sedláků.

Úřady ale trvají na tom, že kvalita vzduchu ohrožena nebyla, ačkoli v továrně shořelo přes pět tisíc tun chemikálií, jak později prefektura departementu Seine-Maritime přiznala. „Všechny nebyly nebezpečné. Jejich nebezpečnost závisí na množství, reakci po shoření a na tom, jakým způsobem je jim člověk vystaven (kontakt s kůží, inhalace, požití),“ oznámila.

I Česko má rizikové továrny

V Česku se směrnicí Seveso řídí kolem dvou set podniků, k loňskému roku jich bylo evidováno 216. Patří mezi ně například Spolana Neratovice, Lovochema v Lovosicích, Spolchmie Ústí nad Labem, Synthos v Kralupech nad Vltavou nebo Unipetrol v Litvínově. V Čechách je obecně chemický průmysl koncetrovaný převážně do oblasti od Ústí nad Labem po Hradec Králové a na Moravě podél středního a dolního toku řeky Moravy. 

Podle žebříčku ekologické organizace Arnika, která čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování, v roce 2017 vyprodukovaly průmyslové provozy v Česku v odpadech mnohem více toxických látek než dříve. Zejména šlo o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. „Dioxinů nejvíce předaly Třinecké železárny, na druhou stranu z hlediska emisí do ovzduší stav snížily. Malešická spalovna také nahlásila rekordní množství dioxinů předaných v odpadech,“ uvedl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady v ekologické organizaci Arnika.

V některých výrobách se naopak projevilo zlepšení. Třeba Spolchemie v Ústí nad Labem v roce 2017 odevzdala veškerou rtuť, kterou dříve používala, konkrétně 130 tun. Podnik totiž přešel na výrobu chloru bez rtuti. „Dříve všechny podniky za celý rok do registru ohlašovaly řádově desítky tun,“ řekl Petrlík s tím, že to však automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí. „Je otázka, jak se s odpady nakládá dál,“ dodal.

Dlouhodobě mezi největší znečišťovatele v Česku patří Spolana. Pavel Kaidl, mluvčí holdingu Unipetrol, kterému Spolana patří, nelichotivé postavení v žebříčku dříve zdůvodnil tím, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu. Ten se používá při produkci syntetických vláken. Budovy chemičky, kde se dříve vyráběly pesticidy, byly navíc podle ekologických organizací v minulosti zamořeny i prudce jedovatým dioxinem. Podle Kaidla továrna postupně přijímá stále nová opatření, kterými se dopady výrobní činnosti na životní prostředí snaží snižovat.

Podle posledních dat Arniky v roce 2018 průmyslové podniky celkově vypustily více látek rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a narušujících fungování hormonální soustavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...