V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
Rozdíl při sčítání hlasů mezi Asfurou a Nasrallou je od zveřejnění prvních částečných výsledků stále velmi těsný. V pondělí, kdy bylo sčítání pozastaveno poprvé, podle ústřední volební komise kvůli selhání systému, vedl Asfura o 515 hlasů. Nyní činí rozdíl asi 8820 hlasů, rovněž ve prospěch Asfury. Členka ústřední volební komise Ana Paola Hallová rozdíl v těchto volbách označila za historicky těsný.
„Oznamuji, že dnes, ve čtvrtek 4. prosince 2025, ve 3:24 ráno, obrazovka zhasla a algoritmus (podobný tomu, který byl použit v roce 2013) změnil data,“ napsal na sociální síti X Nasralla. Dodal, že poté, co systém znovu naběhl, bylo pořadí obráceně a počet hlasů, které měl předtím on, měl najednou Asfura.
Neblahé zkušenosti z roku 2013
Nasralla tak zmínil rok 2013, kdy prezidentské volby vyhrál Juan Orlando Hernández z pravicové Národní strany Hondurasu (PNH), za niž nyní kandidoval Asfura.
Toho v předvolební kampani podpořil i americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že Spojené státy Hondurasu zastaví finanční pomoc, pokud nevyhraje Asfura. Trump také před několika dny udělil milost Hernándezovi, který byl loni v USA odsouzen ke 45 letům vězení za to, že za úplatky umožňoval zločineckým gangům pašovat kokain do Spojených států.
Americký prezident označil Nasrallu za „téměř komunistu“, a to kvůli tomu, že byl v letech 2022 až 2024 viceprezidentem levicové hlavy státu Xiomary Castrové. Nasralla, který je členem centristické Liberální strany Hondurasu (PLH), se přitom označuje za obdivovatele pravicových až krajně pravicových prezidentů Argentiny a Salvadoru Javiera Mileie a Nayiba Bukeleho.
Komise musí oficiální výsledky zveřejnit do třiceti dnů od voleb. V Hondurasu se nekoná druhé kolo a prezidentem se příští rok v lednu stane ten, kdo vyhraje kolo první s jakýmkoliv výsledkem. V nejvyšším úřadu nahradí Castrovou, která se v roce 2022 stala první ženou v čele země.
Nastanou povolební nepokoje?
Informační centrum zřídila ústřední volební komise v hotelu v Tegucigalpě, kolem něhož byla v úterý posílena bezpečnost poté, co se tam shromáždili příznivci Nasrally požadující rychlejší sčítání hlasů. Také několik obchodů v hlavním městě na výlohy připevnilo dřevěné či kovové desky, což je podle agentury EFE opatření před možnými povolebními nepokoji.
Masové povolební protesty vypukly v Hondurasu koncem roku 2017 poté, co prezidentské volby vyhrál znovu Orlando Hernández, který kandidoval přesto, že ústava dva mandáty v řadě neumožňuje. Tento pravicový politik tehdy získal podle ústřední volební komise 42,95 procenta hlasů a jen těsně tak porazil Salvadora Nasrallu, který dostal 41,42 procenta. Opozice tehdy tvrdila, že sčítání výsledků provázely podvody.
