„V Gambii nám zůstanou ženy, které se nebudou mít za koho provdat“

Nahrávám video
Reportéři ČT: Ve vesnici Njaba Kunda na severu natáčela Markéta Kutilová
Zdroj: ČT24

Za poslední rok významně ubylo lidí prchajících do Evropy před válkou. Většina těch, kteří připlouvají k evropským břehům, jsou ekonomičtí migranti ze západní Afriky. Mezi příchozími je velké zastoupení migrantů z Gambie, malé země na břehu Atlantiku, kam míří ročně desetitisíce turistů z Evropy. Většina Gambijců odchází do Evropy proto, že sní o lepším životě a vysokém výdělku. V gambijské vesnici Njaba Kunda natáčela Markéta Kutilová.

Můj syn odjel do Senegalu a pak do Tripolisu. Pět let o něm už nevím. Každý den upeču 30 baget. Z jejich prodeje mám dolar denně.
Jessica
matka nezvěstného syna

„Z naší vesnice už odešlo do Evropy 860 lidí,“ stěžuje si starosta Alhagie Jagne, jehož syn mu volal během natáčení reportáže, že se právě dostal do Německa, do Frankfurtu – ilegálně. Jagne se snaží svého syna přesvědčit, aby se vrátil.

„Zůstanou tu ženy, které se nebudou mít za koho provdat. Důsledky jsou vážné. Zaprvé ztrácíme lidské zdroje a energii mladých lidí. To znamená, že tím budeme velmi trpět,“ konstatuje místní obyvatel.

„Není zde jediná rodina, ze které by někdo neodešel. Někteří jsou už v Itálii nebo v Německu. A jiní jsou ještě v Libyi,“ říká Mousa Touray. Cesta do Evropy stojí uprchlíky často všechny peníze, které mají. Rodiny se zadlužují, aby mohly poslat některého svého člena splnit si „evropský sen“.

Realita však bývá drsná. „Můj syn se utopil cestou. Zprávu nám poslal agent-pašerák. Poslali jsme mu do Libye dva tisíce dolarů. Teď máme dluhy. Je to tragédie,“ popisuje situaci matka zesnulého uprchlíka Annie Jaudová.

Strastiplná cesta přes pásmo Sahelu skončila v Libyi

Za poslední tři roky připlulo k evropským břehům 31 tisíc Gambijců. Za dolar denně žije v Gambii 46 procent obyvatel. Je to jedna z nejchudších zemí Afriky. Lidé proto do Evropy odcházejí s představou lepší práce a vysokých platů. 

Někteří cestu nepřežijí, jiné ilegální migranty vrátí Mezinárodní organizace pro migraci. „Odjel jsem do Senegalu a pak do Mali. Odtud jsem pokračoval do Nigeru. Z nigerského Agadezu jsme pak odjeli do Libye. Nebylo tam pro nás dost jídla a pití, málem jsme zemřeli. Zachránili nás lidi z OSN a odvezli nás zpět do Gambie. Zničili tak moje plány. Nechtěl jsem se vrátit. Chtěl jsem odjet do Evropy, pracovat a vydělávat peníze. Aby ze mě moji rodiče měli radost. Když jsem se vrátil, tak byli nešťastní, protože do toho vložili mnoho peněz a přišli o ně. Tady mám plat 150 euro,“ říká učitel na místní střední škole Mass Kurang.

Mnozí z navrátilců se snaží své spoluobčany od náročné, drahé a nebezpečné cesty odrazovat. Svěřenecký fond pro Afriku tu financuje projekty, které mají oslabit uprchlickou vlnu. Fond podporuje vzdělávání a vytváření pracovních míst i rozvoj podnikání. Na boj s pašeráky a zastavení ilegální migrace z Afriky letos Evropská unie vyčlenila 10 miliard korun. Česká republika přispěje částkou zhruba 100 milionů korun.

„Školíme mladé, učíme je. Získávají granty na podnikání. EU nám pomáhá zde zůstat a to je dobře. Máme vše, zemědělství a řeku Gambii,“ vysvětluje šéf organizace Mladí proti ilegální migraci Mustafa Sallah, který si sám cestu zažil a byl rád, že přežil.

Životy většiny Gambijců závisí na zemědělství. Trh však zaplavují levné potraviny z Číny a Asie. A místní farmáři mají problém jim konkurovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...