V Evropě zůstávají lidé bez nároku na azyl, podotýkají politici. Migraci chtějí řídit vně EU

Nahrávám video

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Itálie ještě neotevřela centra pro migranty snažící se dostat do Evropy přes Středozemní moře, která měla na základě vzájemné dohody v Albánii fungovat od května. Podle italských médií by se dvě střediska pro běžence měla otevřít až koncem měsíce. Přesný harmonogram nebo způsob fungování zatím nejsou známé ani lidskoprávním organizacím na pomoc migrantům.

Také podle místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové je zatím otázkou, jak bude nové centrum v Albánii fungovat. „Oni (migranti) tam budou čekat, jestli dostanou, nebo nedostanou azyl, a pokud ho nedostanou, tak by se měli vracet do nejbližší bezpečné země,“ přiblížila.

Hlavním důvodem pro vybudování zařízení je to, že se tak migranti nedostanou rovnou do Evropské unie, ale skončí v detenci v zemi mimo EU, v tomto případě v Albánii, míní. Největším problémem spojeným s migrací totiž podle ní je, že i když příchozí azyl nedostane, v EU pobývá klidně i několik let nelegálně. A proto se zasazuje o to, aby se o přidělení azylu rozhodovalo právě mimo členské státy.

Zřízení centra ale kritizují lidskoprávní organizace, zejména kvůli obavám z nedostatečného zajištění zdravotní a asistenční péče. Někteří mu dokonce přezdívají italské Guantánamo. Ale vzhledem k tomu, že se stále neví, jak bude fungovat, považuje toto označení místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha za příliš přísné. „Do tohoto projektu jsou vkládány velké naděje, mohlo by ukázat, jestli takové řešení může nebo nemůže fungovat,“ sdělil. Je ale podle něj přehnané ještě nezprovozněné centrum nazývat Guantánamem.

Jakmile se dostanou do Evropy, tak se „ztratí úřadům“

Poslanec Radek Koten (SPD) označil politiku Evropské unie vůči migrantům ze třetích zemí za vstřícnou. „V případě, že migrant vstoupí na území EU, tak všechny zákony zabraňují tomu, aby se efektivním způsobem bojovalo s migrací,“ míní. „V západní Evropě tak zůstávají lidé, kteří tam být nemají a nikdy být neměli,“ dodal. Považuje tedy za skutečné důležité, aby po dobu vyřízení azylové žádosti běženci zůstávali v zemích mimo EU, ať už ve zmiňované Albánii, nebo ve Rwandě, se kterou se neúspěšně pokoušela navázat dohodu zase Velká Británie. Tyto země totiž podle něj nejsou vázány „vítačskými zeměmi“ EU.

Pospíšil podotkl, že zřízení detenčního centra je prvním pokusem řídit migraci v zemích mimo EU, což si přeje většina států. Uznal také, že to, že migranti, kteří po dobu, než je vyřízena jejich azylová žádost, zůstanou v Evropě a „ztratí se úřadům“, je skutečným problémem. „Pouze dvacet procent takových lidí, kteří azyl nedostanu, se podaří vrátit mimo Evropu,“ uvedl. Zajištění lidských práv v centru pro běžence nebude podle něj takový problém, větším bude právě to, kam půjdou lidé, kterým nárok na azyl úřady neuznají.

Za startovací pole pro zvládání migrace považuje Letocha migrační pakt, který letos odsouhlasila Evropská unie. Stejně jako Pospíšil ale podotkl, že v předcházejících několika letech se toho kromě přípravy tohoto balíčku opatření pro zvládání migrace moc neudělalo. Hlavními složkami paktu je podle něj posílení vnější hranice, posílení Frontexu (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a návratová politika, tedy navazování dalších dohod o navracení migrantů do bezpečných třetích zemí v situaci, kdy jim není udělen azyl či doplňková ochrana. Právě v navazování návratových dohod vidí nejúčinnější cestu i Pospíšil.

Nepokoje a rozdmýchávání nenávisti

Do souvislosti s problematikou migrace dávali Koten a Mračková Vildumetzová také nedávné protesty ve Velké Británii, které vypukly poté, co mladík ve městě Southport zavraždil tři děti v taneční škole. Podle Pospíšila však bude potřeba po vyšetření posoudit a rozlišit, nakolik byly protesty skutečně spojené s nespokojeností s řešením migrace a nakolik šlo pouze o společenskou nesnášenlivost rozdmýchanou dezinformacemi o původu pachatele vedoucí k útokům na civilisty a domnělé přistěhovalce. Po útoku se totiž rychle rozšířila falešná zpráva, že vrah byl muslim či imigrant, což ale bylo policií vyvráceno – šlo o rodáka z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy.

Pospíšil v této souvislosti řekl, že migraci považuje sice za problém, ale násilí, které propuklo nejen v anglických městech, rozhodně nevidí jako cestu, a je třeba ho odsoudit.

Letocha podotknul, že v souvislosti se současným děním je třeba, aby si politici dávali pozor na to, jak se vyjadřují, a nerozdmýchávali tak další násilí, etnickou nenávist nebo strach občanů. To přesně podle něj i Pospíšila ale svou rétorikou činí Koten a jeho hnutí SPD, které nedávno zveřejnilo plakát ke kampani ke krajským volbám, který zobrazuje mladíka tmavé pleti se zkrvavenou kudlou v ruce. Pospíšil ho označil za rasistický a na SPD podal trestní oznámení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...