V Etiopii vznikla nová aliance protivládních frakcí. Chce svrhnout premiéra

V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.

Součástí spojenectví má být Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) i dvě skupiny zahrnující etnika Oromů a Agawů. Podle agentury Reuters bude v alianci několik ozbrojených skupin, i když není jasné, zda mají ozbrojenou složku všechny.

Nové uskupení se má jmenovat Sjednocená fronta etiopských federálních a konfederálních sil. Hlavní bojovou silou v ní je TPLF, která proti vládě bojuje od loňského listopadu. Podle analytiků má koalice dokázat, že TPLF má podporu i mimo svůj region kolem města Mekele na severní hranici s Eritreou.

O co jde nové alianci

Smyslem založení fronty je podle jejích členů „zvrátit škodlivé důsledky vlády premiéra Abiye Ahmeda na národy v Etiopii i mimo ni“. Bývalý ministr zahraničí Berhane Gebrechristos uvedl, že aliance chce zabránit zhroucení Etiopie. „Pokud budou opravdu odhodlaní zahájit ozbrojené povstání, tak (pro vládu) představují potenciálně vážný problém,“ řekl o koalici agentuře AFP zdroj z diplomatických kruhů.

Rada bezpečnosti OSN v pátek vyzvala vládu i povstalce k „ukončení bojů a sjednání trvalého klidu zbraní“. Orgán žádá obě strany sporu, aby se zdržely nenávistných výroků a vytvořily podmínky pro zahájení celostátního dialogu. Prohlášení, které je první výzvou k okamžitému ukončení bojů ze strany RB OSN od začátku konfliktu v Etiopii před rokem, schválilo všech 15 členů rady, uvedla agentura AP.

Na žádost agentury Reuters o reakci Ahmedova mluvčí odkázala na svůj tweet zveřejněný po letošních červnových volbách, v nichž byla znovu zvolena premiérova strana. Ahmed je u moci od roku 2018 a jeho mluvčí v létě napsala, že „se před třemi lety otevřel politický prostor, v němž dostali všichni dostatek příležitostí vyřešit si své spory v červnových volbách“. K nově vznikající alianci se mluvčí nevyjádřila a zatím ji nekomentoval ani mluvčí TPLF. Vláda však uvedla, že v hlavním městě pokračuje běžný život, a odmítla zvěsti o obléhání.

Vývoj v Etiopii budí obavy ve světě

Situaci v Etiopii sledují s obavami mnohé západní i africké země a vyzývají k příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek řekl, že „konflikt v Etiopii musí skončit a mírová jednání musejí začít okamžitě a bez podmínek“.

USA v pátek vyzvaly své občany, aby Etiopii rychle opustili. Podle ministerstva zahraničí se bezpečnostní situace v zemi rychle mění. České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek varovalo Čechy před cestováním do Etiopie, kde je nyní asi sedm desítek českých občanů.

Fronta je prý tři sta kilometrů od hlavního města

K bojům TPLF se připojila skupina Oromů a ve čtvrtek obě potvrdily, že se jejich jednotky přiblížily na 325 kilometrů k Addis Abebě. Vláda ve čtvrtek oznámila, že je informace protivníků o územních ziscích přehnaná.

Podle odborníků se budou chtít povstalci nejprve snažit zablokovat silnici ze sousedního Džibutska. Vláda v pátek informovala, že k městu Mille, které na této trase leží, mají povstalci ještě 80 kilometrů, povstalci tvrdí, že město obkličují.

V Etiopii od čtvrtka jedná americký zvláštní zmocněnec pro země v oblasti Afrického rohu Jeffrey Feltman. Sešel se se šéfem Komise Africké unie i s premiérem Ahmedem, se kterým hovořil o ukončení bojů. Podle mluvčího premiéra bylo jednání konstruktivní.

Staré etnické sváry

Etiopský konflikt začal před rokem, kdy Tigrajci obsadili část vojenských základem v Tigraji. Ahmed tam pak vyslal armádu. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů jsou mimo své domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 tisícům lidí.

Tigrajci dominovali etiopské politice téměř třicet let, ale když se roku 2018 ujal předsednictví vlády Ahmed z etnika Oromů, o moc přišli. TPLF ho viní z centralizace moci na úkor jednotlivých etiopských států, což ale premiér, který dostal roku 2019 Nobelovu cenu za mír za vyřešení letitého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...