V Číně zasedl parlament. Kritizuje Tchaj-wan, chystá se zbrojit a upevnit pozici prezidenta

Nahrávám video

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Zasedání téměř tří tisíc poslanců Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) v pekingském Paláci lidu trvá většinou zhruba týden. Hlasování o rozsáhlých změnách ve vedení státu a vlády, která se konají jednou za deset let, bývají na závěr zasedání.

„Po dlouhém období covidu a jeho dramatickém konci hledá Čína cestu ke stabilitě a oživení ekonomiky. Prioritou je hospodářský růst a vytváření pracovních míst, také technologická soběstačnost, protože Spojené státy odřízly Peking od vyspělých čipů. Všechna důležitá rozhodnutí jsou v rukách Siho, který se stal nejmocnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga,“ shrnula situaci před zasedáním zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Nejvyšší čínské vedení se bude skládat z loajálních spolupracovníků Si Ťin-pchinga, uvedl sinilog z projektu Sinopsis David Gardáš. „Obklopí se těmi nejbližšími, kteří vystřídají o něco zběhlejší ekonomické odborníky a technokraty,“ uvedl.

Premiér mluvil o „mírovém sjednocení Číny“

Čínský premiér Li Kche-čchiang při zahájení zasedání zdůraznil trvající existenci principu jedné Číny, který říká, že Tchaj-wan je součástí Číny, nicméně přímo vojenskou akcí nepohrozil. Vláda by podle něj měla uvést do praxe politiku strany, která se týká „vyřešení tchajwanské otázky“ a přijmout „rozhodné kroky proti nezávislosti Tchaj-wanu a podporovat sjednocení“.

Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Tchaj-pej si v posledních letech stěžuje na zvýšené obtěžování ze strany čínských ozbrojených sil mimo jiné v podobě přeletů čínských stíhaček nebo dronů poblíž tchajwanského území.

Tchajwanské úřady na prezidentova slova reagovaly s tím, že by Čína měla řešit záležitosti týkající se Tchaj-wanu pragmaticky a racionálním, rovnocenným a vzájemně uctivým způsobem.

Armádní rozpočet vzroste

Ještě před jeho začátkem zasedání obhajovalo čínské vedení očekávané výrazné posílení výdajů na armádu, které budou poslanci schvalovat. V době hrozeb vůči demokratickému Tchaj-wanu, sporných územních nároků, které Peking uplatňuje ve Východočínském a Jihočínském moři, a soupeření se Spojenými státy očekává například berlínský institut čínských studií Merics nárůst armádního rozpočtu o více než sedm procent.

Mluvčí shromáždění Wang Čchao v sobotu ještě žádná čísla neuvedl. „Za nárůstem výdajů na obranu není pouze nutnost reagovat na komplexní výzvy pro bezpečnost, ale i nutnost dostát odpovědnosti coby velmoci,“ řekl Wang. „Vojenská modernizace Číny jiné země neohrožuje.“

Čínský obranný rozpočet se zvyšoval už v uplynulých letech více než celkové výdaje, například loni o 7,1 procenta. Nárůst byl většinou také vyšší než růst hrubého domácího produktu (HDP). Oficiální rozpočet na obranu je přitom podle expertů jen částí skutečných výdajů, protože mnohé náklady v čínské armádě pokrývají jiné rozpočty.

Konec proreformních činitelů

Pokud jde o změny ve vedení země a politických a dalších institucích, očekává se, že budou znamenat konec generace vůdců považovaných za spíše proreformní, ať už je to odcházející premiér, sedmašedesátiletý Li Kche-čchiang, který byl na postu dvě funkční období, nebo vicepremiér Liou Che.

Jejich místa obsadí převážně spojenci prezidenta Si Ťin-pchinga, kterému je teď 69 let a který si už v říjnu zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany.

Novým premiérem se podle pozorovatelů zřejmě stane bývalý šéf komunistické strany v Šanghaji Li Čchiang, který je blízkým spojencem prezidenta Sia a nyní druhým nejvýše postaveným členem Komunistické strany Číny. Zodpovídá také za kritizovaný a logisticky nezvládnutý lockdown Šanghaje.

Od začátku devadesátých let se čínským prezidentem zatím vždy stal představitel, který byl několik měsíců předtím vybrán na druhý nejvyšší post v čínské komunistické straně, upozornil Gargáš. „Podle této indicie se přepokládá, že to bude skutečně Li Čchiang, který nastoupí na tento post,“ řekl.

Cílem je růst ekonomiky o zhruba pět procent

Dosavadní premiér Li Kche-čchiang zahájí zasedání poslanců přednesením své poslední zprávy o práci vlády. Kabinet v ní stanovil na zhruba pět procent letošní cíl pro růst čínské ekonomiky. Pro loňský rok činil cíl zhruba 5,5 procenta, ekonomika však vzrostla pouze o tři procenta. Předloni rostla o více než osm procent.

Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. Ekonomickou aktivitu v zemi loni brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru. Pokud se nebere v úvahu rok 2020, kdy pandemie začala, pak je loňský růst čínské ekonomiky nejslabší téměř za půl století. Horšího výsledku dosáhla čínská ekonomika podle médií naposledy v roce 1976, kdy HDP klesl.

Letošní cíl pro inflaci vláda stanovila na zhruba tři procenta, takže jej ponechala na loňské úrovni. Spotřebitelské ceny v Číně se v loňském roce zvýšily o dvě procenta. Rozpočtový deficit by měl podle vlády letos činit zhruba tři procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...