Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu. „Chile vyhrálo… Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast.

Devětapadesátiletý právník Kast, který se prezidentem Chile stane v březnu, slíbil v noci na pondělí v prvním povolebním projevu velké změny, protože země podle něj čelí vážným problémům. Dodal, že prioritami jeho vlády bude snížení kriminality a boj s drogovými gangy, posílení ekonomického růstu a přísná migrační politika. V kampani Kast sliboval masové deportace migrantů, kteří do země přišli nelegálně.

Kast zdůraznil, že výsledky práce jeho vlády se nedostaví hned a že to vyžaduje vytrvalost, sílu a moudrost. „Bude to tvrdý rok, velmi tvrdý, protože státní finance na tom nejsou dobře,“ uvedl Kast, který v kampani sliboval nižší sazbu daně z příjmu právnických osob a výrazné škrty v rozpočtu. Snížení sociálních výdajů by mohlo vyvolat protesty v ulicích. „Nemám problém s tím, když mladí lidé demonstrují,“ řekl v povolebním projevu Kast, ale varoval, že nebude tolerovat žádné narušení veřejného pořádku.

Chile zažilo na přelomu let 2019 a 2020 sociální nepokoje, které si vyžádaly tři desítky obětí. Jejich důvodem byla sociální nerovnost a malá role státu ve zdravotnictví a školství, protestující volali též po reformě penzijního systému.

Kast v povolebním projevu řekl, že rezignuje na členství v Chilské republikánské straně (PRCh), kterou v roce 2019 založil, protože chce být prezidentem všech Chilanů. V listopadu se v zemi konaly i parlamentní volby, po nichž PRCh nebude mít většinu v zákonodárném sboru.

Kastova rodina byla spojena s nacisty i Pinochetem

V noci na pondělí vyšli do ulic chilské metropole Kastovi příznivci, kteří mávali chilskými vlajkami, ale někteří přinesli i portréty Pinocheta a skandovali „Pi-no-chet, Pi-no-chet“. Pinochetova vláda dodnes Chilany rozděluje, mnozí ho oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu před komunismem.

Během Pinochetova režimu ale bylo popraveno či zmizelo přes tři tisíce lidí a další tisíce jeho oponentů byly mučeny. Pinochet zemřel v roce 2006 ve věku 91 let, aniž byl za své zločiny potrestán.

Kast se v minulosti vyjadřoval pozitivně o Pinochetově vládě a odmítal, že by šlo o diktaturu. Pinochet skončil v úřadu prezidenta v roce 1990 poté, co Chilané v referendu v roce 1988 jeho vládu odmítli. Kast, jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a jehož starší bratr byl začátkem 80. let za Pinocheta ministrem, tehdy podle deníku El País hlasoval pro pokračování Pinochetovy vlády.

Kast prohrál první kolo voleb, pak ale sjednotil pravicové voliče

Kastovi pomohly k nedělnímu vítězství hlasy voličů dalších pravicových kandidátů, kteří do rozhodujícího klání nepostoupili. V prvním kole volilo pravicové kandidáty asi sedmdesát procent voličů a třetí skončil rovněž pravicový politik Franco Parisi. Kasta podpořil pro druhé kolo krajně pravicový politik Johannes Kaiser a zástupkyně tradiční pravice Evelyn Mattheiová.

V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů.

Jaraová uznala porážku. Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během pondělí sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu 2026.

Američané přivítali Kastovo zvolení

Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.

K vítězství Kastovi pogratuloval i americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů“, uvedl Rubio v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 36 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...