Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu. „Chile vyhrálo… Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast.

Devětapadesátiletý právník Kast, který se prezidentem Chile stane v březnu, slíbil v noci na pondělí v prvním povolebním projevu velké změny, protože země podle něj čelí vážným problémům. Dodal, že prioritami jeho vlády bude snížení kriminality a boj s drogovými gangy, posílení ekonomického růstu a přísná migrační politika. V kampani Kast sliboval masové deportace migrantů, kteří do země přišli nelegálně.

Kast zdůraznil, že výsledky práce jeho vlády se nedostaví hned a že to vyžaduje vytrvalost, sílu a moudrost. „Bude to tvrdý rok, velmi tvrdý, protože státní finance na tom nejsou dobře,“ uvedl Kast, který v kampani sliboval nižší sazbu daně z příjmu právnických osob a výrazné škrty v rozpočtu. Snížení sociálních výdajů by mohlo vyvolat protesty v ulicích. „Nemám problém s tím, když mladí lidé demonstrují,“ řekl v povolebním projevu Kast, ale varoval, že nebude tolerovat žádné narušení veřejného pořádku.

Chile zažilo na přelomu let 2019 a 2020 sociální nepokoje, které si vyžádaly tři desítky obětí. Jejich důvodem byla sociální nerovnost a malá role státu ve zdravotnictví a školství, protestující volali též po reformě penzijního systému.

Kast v povolebním projevu řekl, že rezignuje na členství v Chilské republikánské straně (PRCh), kterou v roce 2019 založil, protože chce být prezidentem všech Chilanů. V listopadu se v zemi konaly i parlamentní volby, po nichž PRCh nebude mít většinu v zákonodárném sboru.

Kastova rodina byla spojena s nacisty i Pinochetem

V noci na pondělí vyšli do ulic chilské metropole Kastovi příznivci, kteří mávali chilskými vlajkami, ale někteří přinesli i portréty Pinocheta a skandovali „Pi-no-chet, Pi-no-chet“. Pinochetova vláda dodnes Chilany rozděluje, mnozí ho oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu před komunismem.

Během Pinochetova režimu ale bylo popraveno či zmizelo přes tři tisíce lidí a další tisíce jeho oponentů byly mučeny. Pinochet zemřel v roce 2006 ve věku 91 let, aniž byl za své zločiny potrestán.

Kast se v minulosti vyjadřoval pozitivně o Pinochetově vládě a odmítal, že by šlo o diktaturu. Pinochet skončil v úřadu prezidenta v roce 1990 poté, co Chilané v referendu v roce 1988 jeho vládu odmítli. Kast, jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a jehož starší bratr byl začátkem 80. let za Pinocheta ministrem, tehdy podle deníku El País hlasoval pro pokračování Pinochetovy vlády.

Kast prohrál první kolo voleb, pak ale sjednotil pravicové voliče

Kastovi pomohly k nedělnímu vítězství hlasy voličů dalších pravicových kandidátů, kteří do rozhodujícího klání nepostoupili. V prvním kole volilo pravicové kandidáty asi sedmdesát procent voličů a třetí skončil rovněž pravicový politik Franco Parisi. Kasta podpořil pro druhé kolo krajně pravicový politik Johannes Kaiser a zástupkyně tradiční pravice Evelyn Mattheiová.

V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů.

Jaraová uznala porážku. Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během pondělí sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu 2026.

Američané přivítali Kastovo zvolení

Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.

K vítězství Kastovi pogratuloval i americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů“, uvedl Rubio v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...