V Austrálii začal platit zákaz sociálních sítí do šestnácti let

Nahrávám video

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.

Deset největších platforem provozujících sociální sítě musí podle nového zákona zablokovat dětem mladším šestnácti let přístup. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši 49,5 milionu australských dolarů (686 milionů korun). Z desítky firem všechny kromě Elonem Muskem vlastněné platformy X uvedly, že se budou novými pravidly řídit – a to buď pomocí odhadu věku podle online aktivity uživatele, nebo určením věku na základě poskytnuté fotografie. Mohou také ověřovat totožnost prostřednictvím nahraných dokladů nebo propojených údajů z bankovního účtu.

Právě sociální síti X, která plánuje zákon ignorovat, bude hrozit stanovená pokuta. Odborník na informační technologie Josef Holý říká, že síť X nicméně „bojkotuje drtivou většinu regulatorních snah všude po světě, včetně Evropské unie“. Právě Unie minulý týden udělila Muskově síti pokutu přes sto milionů dolarů. Přístup X k australskému zákonu tak není s podivem, uvedl Holý.

Nahrávám video

Podle AP se dá očekávat, že někteří rodiče či starší sourozenci mohou mladším dětem pomoci zákon obejít. Čtrnáctiletá Jacinta se podle BBC cítí uražena tím, že jí vláda nedůvěřuje v zodpovědném používání internetu. Ovšem její rodiče prý nový zákon silně podporují. Malé děti budou však i nadále moci používat jiné weby, jako je YouTube Kids, Google Classroom a aplikace pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp.

Emma Masonová, jejíž dcera Tilly spáchala sebevraždu v patnácti letech poté, co byla obětí online šikany, nový zákon rovněž podporuje. Krok vnímá spíše jako ochranu než kontrolu, píše BBC.

„Tato reforma změní životy. Australským dětem umožní prožít dětství. Australským rodičům přinese větší klid. Ale také mezinárodní komunita, která se dívá na Austrálii a říká: když to Austrálie dokáže, proč bychom to nedokázali my“, řekl podle Reuters australský premiér Anthony Albanese. O podobných krocích uvažují vlády od Dánska po Malajsii či některé americké státy, připomínají média.

Zákaz je krok správným směrem, míní Holý

Josef Holý uvedl, že australský zákon představuje velký milník, protože země je první, která se k podobně radikálnímu kroku, po kterém dlouhodobě volají odborníci na dětskou psychiku, odhodlala. Jde podle něj o krok správným směrem, ale v ideálním případě by měly vlády regulovat podobu algoritmu, na kterém sociální sítě stojí, a to tak, aby na děti směřoval jiný typ obsahu než na dospělé.

Podle Holého je jasné, že systém bude chybový, protože zavést bezchybné technické řešení pro miliony uživatelů, kterých se kontrola věku bude týkat, je velmi obtížné.

Mezi negativní dopady neregulovaných sociálních sítí patří podle autora podcastu Kanárci v Síti Holého například apatie, rezignace dětí na povinnosti, zhoršení obrazu sebe sama nebo zvýšení úzkostných stavů. Vyplývá to jak z vědeckých studií, tak z uniklých interních dokumentů společností, jako je Meta.

Nahrávám video

S restriktivnějším pohledem souhlasila v Hyde Parku civilizace i sociální psycholožka z Akademie věd ČR Iva Poláčková Šolcová, která by doporučila alespoň do šestnácti let přístup k sociálním sítím „úplně zamezit“, aby děti nežily pouze v „dopaminové smyčce“ sociálních médií. Šolcová volný přístup k sociálním sítím přirovnává k neregulovanému trhu s alkoholem, jehož užívání se také může jevit „soukromou věcí“.

Již dnes doporučuje regulovat užívání mobilních telefonů například ředitelům škol. „Dětem do deseti let opravdu sociální sítě nepatří do ruky,“ zdůrazňuje psycholožka.

Sociální sítě v Austrálii používá drtivá většina dětí

Studie australské společnosti pro online bezpečnost eSafety na začátku tohoto roku zjistila, že sociální média používá 96 procent australských dětí ve věku deset až patnáct let. Sedm z deseti z nich bylo vystaveno škodlivému obsahu, například misogynním či násilným materiálům, stejně jako obsahu propagujícímu poruchy příjmu potravy nebo sebevraždy.

Dvanáctiletá Paloma z Sydney je podle BBC z nového zákona smutná. „Jsem naštvaná, protože jsem součástí několika skupin na Snapchatu a TikToku. V aplikacích jsem si vytvořila dobrá přátelství s lidmi v USA a na Novém Zélandu, kteří mají stejné zájmy, třeba hraní her. Díky tomu si připadám propojenější se světem,“ řekla Paloma. Naopak čtrnáctiletá Emily z australské metropole novinku chválí, podle ní jsou sociální sítě nebezpečné a návykové.

Patnáctiletý Ezra Sholl z Melbourne, který je ochrnutý, říká, že mu média pomohla sblížit se s lidmi s podobnými zájmy. „Zákaz sociálních médií mi zmenší svět,“ upozornil podle BBC.

Vstup zákona v platnost uzavírá rok plný spekulací o tom, zda může nějaký stát skutečně zabránit dětem používat sociální sítě, které jsou v současnosti nedílnou součástí každodenního života. Ačkoliv se zákaz zatím týká deseti platforem, v budoucnu se podle australské vlády může rozšířit na jiné a nové sítě, které si mladiství zvolí jako alternativu.

Je možné, že o podobném přístupu se v budoucnu bude uvažovat i v Evropě. Záleží ovšem na vůli jednotlivých členských zemí EU, přičemž například v Česku v současnosti neexistuje ani oficiální doporučení ministerstva školství ohledně přístupu k mobilním zařízením na školách, dodává Holý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...