V afghánské provincii Herát se středoškolačky vrátily do tříd. Pomohla iniciativa místních učitelů

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Úspěch aktivistů a učitelů v Herátu dokládá rozdíl mezi současnou vládou Talibanu a tou předešlou z konce 90. let. Tehdy Talibové nebyli ochotni ustoupit od své přísné ideologie, zakazovali ženám účastnit se veřejného života, pracovat a studovat. K vynucování pravidel používali sílu a kruté tresty. Nyní se zdá, jako by pochopili, že se v proměněných podmínkách země nemohou plně vrátit ke svému někdejšímu způsobu vládnutí.

Když se Taliban v srpnu ujal moci, většina škol byla zavřená kvůli epidemii covidu-19. Pod silným mezinárodním tlakem hnutí brzy znovu otevřelo školy pro dívky prvních až šestých tříd a pro chlapce všech věkových skupin. Studentky v sedmé až dvanácté třídě se ale do tříd vrátit nemohly. Taliban to odůvodnil tím, že je potřeba zajistit, aby výuka probíhala v souladu s „islámskými zvyklostmi“.

Taliban se zdráhal, později svolil

V provincii Herát se ale učitelé začali rychle organizovat, sešli se s provinčním guvernérem a s šéfem vzdělávacího odboru místní vlády. Když vznesli požadavek na obnovu vzdělávání žákyň středních škol, Talibové se jim zprvu zdráhali vyhovět a prohlašovali, že to nemohou dovolit bez nařízení vlády v Kábulu. Učitelé se však nevzdávali.

„Ujistili jsme je, že třídy jsou segregované, že vyučovat budou pouze ženy a všechny dívky budou při výuce nosit hidžáb,“ uvedla Basira Basiratchaová, ředitelka jedné ze škol ve městě Herát, kterou navštěvuje na 3900 studentek. „Nemusíme nic měnit. Jsme muslimové a i dříve jsme dodržovali vše, co islám požaduje,“ dodala.

Začátkem října učitelé cítili, že jim Taliban nebude stát v cestě. Začali proto rozšiřovat na Facebooku a prostřednictvím chatovacích aplikací zprávu, že se dívčí střední školy znovu otevřou 3. října. Rodiče si informaci předávali telefonicky a studentky osobně.

Obavy z útoku

Řada rodičů měla strach, že Talibové budou dívky pronásledovat a že by na školy mohli zaútočit ozbrojenci. Někteří rodiče dodnes dívky do školy denně doprovázejí. „Měli jsme obavy a pořád je máme. Ale naše dcery musejí získat vzdělání,“ uvedla Afghánka Mastúra.

Čtrnáctiletá Fádija Ismáílzádiová, žákyně deváté třídy, řekla, že plakala radostí, když se o obnově výuky doslechla. „Úplně jsme ztratily naději, že naše školy budou znovu fungovat,“ prohlásila.

Herát je jedinou provincií v Afghánistánu, kde se dívčí střední školy plošně otevřely, ačkoli provoz obnovila tato vzdělávací zařízení i v některých okresech na severu Afghánistánu, včetně města Mazáre Šaríf.

Podle šéfa učitelských odborů v Herátu Muhammada Sabíra Mišála se Taliban změnil a některé jeho frakce jsou nyní otevřenější. Ve srovnání s předchozí, mezinárodně uznávanou vládou, také podle něj není tak zkorumpovaný. „Pokud jsme minulé vládě navrhli něco, co by školám pomohlo, odmítla to, pokud z toho neměla prospěch,“ prohlásil Mišál.

„Talibové trávili veškerý čas boji v horách, neumějí řídit instituce. Takže když se s nimi setkáme, snažíme se jim radit a po nějaké době jednání na naše návrhy přistoupí,“ uvedl Mišál.

Učitelé bez peněz

Pro učitele je ale nadále situace komplikovaná. Jako ostatní vládní zaměstnanci nedostali již několik měsíců plat a ministerstvo školství nezajišťuje finance ani pro provoz škol.

O znovuotevření škol se snažili i učitelé v jihoafghánském Kandaháru, u tamních představitelů Talibanu ale nepochodili. „Činitelé uvedli, že bez nařízení centrální vlády nemohou nic dělat,“ řekla ředitelka jedné z dívčích středních škol v Kandaháru Fahima Popalová.

Návrat všech afghánských dívek do škol patří mezi hlavní požadavky mezinárodního společenství. Taliban ale zatím odmítá stanovit časový plán. Ve většině škol navíc teď začínají zimní prázdniny, které potrvají až do března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...