V afghánské provincii Herát se středoškolačky vrátily do tříd. Pomohla iniciativa místních učitelů

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Úspěch aktivistů a učitelů v Herátu dokládá rozdíl mezi současnou vládou Talibanu a tou předešlou z konce 90. let. Tehdy Talibové nebyli ochotni ustoupit od své přísné ideologie, zakazovali ženám účastnit se veřejného života, pracovat a studovat. K vynucování pravidel používali sílu a kruté tresty. Nyní se zdá, jako by pochopili, že se v proměněných podmínkách země nemohou plně vrátit ke svému někdejšímu způsobu vládnutí.

Když se Taliban v srpnu ujal moci, většina škol byla zavřená kvůli epidemii covidu-19. Pod silným mezinárodním tlakem hnutí brzy znovu otevřelo školy pro dívky prvních až šestých tříd a pro chlapce všech věkových skupin. Studentky v sedmé až dvanácté třídě se ale do tříd vrátit nemohly. Taliban to odůvodnil tím, že je potřeba zajistit, aby výuka probíhala v souladu s „islámskými zvyklostmi“.

Taliban se zdráhal, později svolil

V provincii Herát se ale učitelé začali rychle organizovat, sešli se s provinčním guvernérem a s šéfem vzdělávacího odboru místní vlády. Když vznesli požadavek na obnovu vzdělávání žákyň středních škol, Talibové se jim zprvu zdráhali vyhovět a prohlašovali, že to nemohou dovolit bez nařízení vlády v Kábulu. Učitelé se však nevzdávali.

„Ujistili jsme je, že třídy jsou segregované, že vyučovat budou pouze ženy a všechny dívky budou při výuce nosit hidžáb,“ uvedla Basira Basiratchaová, ředitelka jedné ze škol ve městě Herát, kterou navštěvuje na 3900 studentek. „Nemusíme nic měnit. Jsme muslimové a i dříve jsme dodržovali vše, co islám požaduje,“ dodala.

Začátkem října učitelé cítili, že jim Taliban nebude stát v cestě. Začali proto rozšiřovat na Facebooku a prostřednictvím chatovacích aplikací zprávu, že se dívčí střední školy znovu otevřou 3. října. Rodiče si informaci předávali telefonicky a studentky osobně.

Obavy z útoku

Řada rodičů měla strach, že Talibové budou dívky pronásledovat a že by na školy mohli zaútočit ozbrojenci. Někteří rodiče dodnes dívky do školy denně doprovázejí. „Měli jsme obavy a pořád je máme. Ale naše dcery musejí získat vzdělání,“ uvedla Afghánka Mastúra.

Čtrnáctiletá Fádija Ismáílzádiová, žákyně deváté třídy, řekla, že plakala radostí, když se o obnově výuky doslechla. „Úplně jsme ztratily naději, že naše školy budou znovu fungovat,“ prohlásila.

Herát je jedinou provincií v Afghánistánu, kde se dívčí střední školy plošně otevřely, ačkoli provoz obnovila tato vzdělávací zařízení i v některých okresech na severu Afghánistánu, včetně města Mazáre Šaríf.

Podle šéfa učitelských odborů v Herátu Muhammada Sabíra Mišála se Taliban změnil a některé jeho frakce jsou nyní otevřenější. Ve srovnání s předchozí, mezinárodně uznávanou vládou, také podle něj není tak zkorumpovaný. „Pokud jsme minulé vládě navrhli něco, co by školám pomohlo, odmítla to, pokud z toho neměla prospěch,“ prohlásil Mišál.

„Talibové trávili veškerý čas boji v horách, neumějí řídit instituce. Takže když se s nimi setkáme, snažíme se jim radit a po nějaké době jednání na naše návrhy přistoupí,“ uvedl Mišál.

Učitelé bez peněz

Pro učitele je ale nadále situace komplikovaná. Jako ostatní vládní zaměstnanci nedostali již několik měsíců plat a ministerstvo školství nezajišťuje finance ani pro provoz škol.

O znovuotevření škol se snažili i učitelé v jihoafghánském Kandaháru, u tamních představitelů Talibanu ale nepochodili. „Činitelé uvedli, že bez nařízení centrální vlády nemohou nic dělat,“ řekla ředitelka jedné z dívčích středních škol v Kandaháru Fahima Popalová.

Návrat všech afghánských dívek do škol patří mezi hlavní požadavky mezinárodního společenství. Taliban ale zatím odmítá stanovit časový plán. Ve většině škol navíc teď začínají zimní prázdniny, které potrvají až do března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...