Uzbekistán se vymezil vůči ruskému návrhu, aby vytvořil společně s Kazachstánem a Ruskem takzvanou plynovou unii. Ministr energetiky Žurabek Mirzamachmudov uvedl, že Taškent nebude souhlasit s politickými podmínkami, které by mohly ohrozit jeho národní zájmy, a že případná přeprava plynu přes jeho území bude mít čistě obchodní charakter. Podle agentury Reuters tak Moskva při pokusech prosazovat svoji vůli v ostatních bývalých sovětských republikách naráží na čím dál větší problémy.
O plánu na vytvoření plynové unie hovořil podle agentury Interfax v listopadu místopředseda ruské vlády Alexandr Novak, podle něhož by tento projekt měl podpořit dodávky mezi Ruskem, Kazachstánem a Uzbekistánem a také vývoz plynu do dalších zemí včetně Číny. Co by ale přesně plynová unie obnášela, nepřiblížil.
„I kdybychom uzavřeli s Ruskem dohodu o plynu, neznamená to, že vytvoříme unii,“ zdůraznil ve středu uzbecký ministr Mirzamachmudov. Podtrhl, že případná dohoda bude mít povahu technické smlouvy.
„Pokud budeme dovážet plyn z jiného státu, budeme s ním spolupracovat čistě na základě komerční a obchodní smlouvy. Nikdy nebudeme souhlasit s politickými podmínkami výměnou za plyn,“ zdůraznil ministr.
S unií nesouhlasí ani Kazachstán
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek ale uvedl, že agentura Reuters středeční zprávu o uzbecké reakci na ruský návrh významově posunula a že Moskva si výměnou za plyn žádné politické podmínky ani neklade.
Vůči návrhu na vytvoření trojstranné plynové unie se už dříve vymezil i Kazachstán. Jeho ministerstvo zahraničí po jednání prezidenta země Kasyma-Žomarta Tokajeva a ruského prezidenta Vladimira Putina v listopadu podle kazachstánských médií sdělilo, že nedovolí, aby ostatní země mohly Kazachstán případně obvinit z napomáhání Rusku v obcházení sankcí.
Uzbekistán i Kazachstán těží zhruba tolik zemního plynu, kolik jej spotřebují. Obě země jsou s Ruskem propojeny plynovodem a prochází jimi samostatný plynovod směřující do Číny. Oba plynovody však převážně čerpají plyn z Turkmenistánu.
