„Už nemáme žádný domov, zbyly jen vzpomínky.“ Uprchlíci popsali hrůzu Mariupolu

Nahrávám video

Mariupol je dnes zcela zničené místo, obklíčené ruskou armádou, která svrhává bomby na civilisty. Před válkou jich tam žilo na 430 tisíc, nyní je tam uvězněno posledních asi sto tisíc lidí. Ve městě nefunguje nic, obchází tam jen smrt, všude leží mrtvá těla. Propukla tam humanitární katastrofa a Mariupol se tak stal symbolem ruské agrese na Ukrajině. Ti, kteří útok i útěk z města přežili, přišli úplně o všechno. Někteří z nich utekli do Česka, pro pořad 168 hodin s nimi natáčeli Veronika Jonášová a Václav Crhonek.

Z Mariupolu prakticky není úniku. Rusové bombardují i humanitární koridory. S nasazením života se utéct povedlo Iryně s rodinou. V Čechách jsou týden.

„Bolí to. Bolí to. Je to moje rodné město. A ono už prostě není. Nejsou žádné budovy. To, co jsem znala, kde jsem vyrostla. Nezůstal mi žádný domov, jen vzpomínky na mé město.“

„Stále tam zůstává moje sestra a sestřenice. Sestra nechtěla odjet, protože nemohla najít svoji dceru, je jí 24 let. Ona neví, kde se ukryla, a nemá žádné informace, kontakty a stále neví, jak se dostat ven,“ řekla.

Dva týdny z Mariupolu utíkala šestičlenná rodina Táni. Na Ostravsko se dostali až teď. Z Mariupolu se podle nich stalo během pár dní peklo.

„Vyjdeš za kontrolní stanoviště a vidíš nejen ruské vojáky, ale i naše ukrajinské kluky, jak tam jen tak leží mrtví na zemi. Když tohle vidíš, tak prostě děláš, že to není. Jedeš dál. Ale ono se to ukládá. Pak přemýšlíš, že to byl něčí syn,“ popsala Táňa, která pomohla do Česka i kamarádce Oleně a její matce. Olenin manžel odešel na frontu, obě ženy zůstaly samy v ruinách svého domu.

Přelom nastal, když umírali sousedé

Mariupol je obklíčený ruskou armádou. Na obytné domy nepřetržitě dopadají bomby, lidé se bojí vycházet. Došlo jídlo i pití.

„My i děti jsme jedli jednou denně, měli jsme žízeň, ale nemohli jsme se napít, protože jsme neměli pitnou vodu. Později už nebyla žádná voda, ani užitková, abychom ji převařili a vypili. Byla velká zima a hlad,“ vzpomíná Kristina, která z města uprchla i s manželem Oleksandrem a dětmi, kteří jsou nyní v Česku. Aby se mohl starat o nemocnou dceru, nemusel Oleksandr na frontu. Z Mariupolu cestovali čtyři dny, a to i přes Rusy ostřelovaný koridor.

„V našem domě za dobu bombardování zemřely tři děti a dva dospělí. Byli to naši sousedi. A sousedka pak dostala mozkovou mrtvici. Ano, tři projektily zasáhly vedlejší vchod, náš dům má dva vchody. A tam zemřeli lidé. Tenhle moment pro nás byl přelomový. Hned potom jsme se rozhodli, že zůstat tam je nebezpečné a nemožné,“ vyprávěli manželé.

Příbuzného ztratila v Mariupolu i čtyřiadvacetiletá Olena Slawinski. 14. března si se sousedy vařili venku jídlo, pak šel zkontrolovat auto. Ruská raketa ho roztrhala na kusy. Podle Oleny měl štěstí: neumíral dlouho tak jako ostatní ve městě, kde zoufale chybí i léky a základní zdravotnický materiál.

„Já nebudu říkat, co máma řekla, jak vypadal náš švagr po pádu rakety. Jsem ráda, že sestra ho neviděla, jinak by zešílela úplně,“ řekla Olena.

Rodina nemohla Artura ani pohřbít. Kvůli bombardování je to nebezpečné. Jeho ostatky, tak jako mnoha jiných, leží na ulici pod plachtou. Arturova žena a desetiletý syn Damir už jsou na cestě do Česka. Olena si s ním telefonuje.

„Damir si musel cestou zakrývat oči, na krajnici jsou spálená auta. On se teď bojí každého, každého bouchnutí, a začíná brečet, a přitom to byl tak silný chlapeček. Je vlastně sportovec a nebál se ničeho, a teď to budeme dlouho, dlouho spravovat. A hlavně táta pro něj byl bůh, on ho následoval ve všem.“

Rusům může jít o pomstu

Ruský bombový útok na mariupolské divadlo nepřežilo nejméně tři sta lidí. A kdo v Mariupolu nepřišel o život, přišel o domov.

A proč se Rusové rozhodli srovnat Mariupol se zemí? Důvodů je hned několik. Mariupol okupovali proruští separatisté už v roce 2014. Tehdy ho ale ukrajinská armáda ubránila.

„Je to symbol. Symbol vzdoru proti Rusku. A tak si myslím, že pro ně je tohle pomsta. Oni hrozně chtějí město demonstrativně srovnat se zemí. Aby ukázali, že prostě můžou,“ vysvětlila svou teorii aktivistka a umělkyně Žanna Berg, která utekla z Mariupolu 1. března.

Mariupol je navíc poslední překážkou před pobřežním propojením Ruska s poloostrovem Krym. Taky okupovaným.

„Na příkladu Mariupolu je vidět, že Rusům nešlo o civilní obyvatelstvo. Jim tam nešlo o obranu civilního obyvatelstva, které v podstatě vyvraždili nebo donutili k útěku nebo unesli. Ale šlo o to, že ho chtěli srovnat se zemí a pokračovat dál a spojit se pozemní cestou s Krymským poloostrovem,“ říká válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Nelidské utrpení a likvidaci Mariupolu líčí ruským divákům Putinova propaganda úplně jinak než západní média.

„Na severozápadě Mariupolu už je dnes svoboda, válečná fronta už se posunula daleko od této oblasti. A lidé tu říkají – přestali jsme se bát. ‚Jsme zdraví, nehladovíme. Voda tu je. Dají nám chleba, vodu, všechno je skvělé.' Obyvatelé osvobozených oblastí věří, že čím rychleji budou zničeny zbytky nacistických jednotek v Mariupolu, tím dřív se město vrátí k normálnímu životu,“ slyšeli například ruští diváci ze státní televize Rossija.

Podle politického geografa Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsou Rusové schopni věřit tomu, že za ruskou agresi proti Ukrajině může někdo třetí. „Ukrajinci, Západ, Wall street, Evropa, nějací loutkovodiči a tak dále, takhle vypadá ruská oficiální komunikace. Není to ani první, ani poslední nehoráznost.“

„Osvobození“ od domova

Bylo to moderní evropské město plné života. Tak o Mariupolu mluví Ukrajinci, kteří v něm prožili život. Teď je z něj symbol zkázy a nezbylo skoro nic. A jak do jeho ulic dopadají ruské bomby, vyhasínají další lidské životy těch, kteří své město nestihli opustit včas.

„To je osvobození čeho? Našich mužů? To nás osvobodili od našich domů? Já nevím, čím jsme si to zasloužili, co oni si myslí,“ ptá se Táňa.

Na otázku, zda si myslí, že se někdy vrátí do Mariupolu, si dotazovaní uprchlíci jen povzdechli. Chtěli by domů, ale ví, že z jejich krásného města zbyly jen trosky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...