Nové zpravodajské informace, kterými disponují představitelé USA, naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream stojí proukrajinská skupina. Nejsou však žádné důkazy, že by se do operace zapojili nebo o ní věděli ukrajinští představitelé, napsal v úterý americký list The New York Times (NYT).
„Američtí představitelé uvedli, že nemají žádné důkazy o tom, že by se na operaci podílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo jeho vrchní velitelé,“ napsal NYT. Údajně Američané ani nemají informace o tom, že by pachatelé jednali na pokyn některého z ukrajinských vládních představitelů.
Někteří američtí představitelé se již dříve domnívali, že Ukrajina a její spojenci měli nejlogičtější možný motiv útoku na plynovody. Již léta se staví proti projektu a označují ho za hrozbu pro svou národní bezpečnost, protože by Rusku umožnil snadněji prodávat plyn do Evropy, pokračuje NYT.
Představitelé ukrajinské vlády a vojenské rozvědky tvrdí, že se na útoku nepodíleli a nevědí, kdo ho provedl.
Američtí představitelé uvedli, že o pachatelích a jejich vazbách toho mnoho nevědí. Z přehledu nově shromážděných zpravodajských informací vyplývá, že se jednalo o odpůrce ruského vůdce Vladimira Putina, ale nejsou jim známí konkrétní členové skupiny ani to, kdo operaci řídil nebo platil.
Agentura Reuters píše, že se jí dosud nepodařilo informace obsažené v materiálu NYT nezávisle ověřit a zatím se jí nedaří spojit s americkými představiteli, aby se k věci vyjádřili. Samostatná vyšetřování Dánska, Německa a Švédska tamní úřady dosud neuzavřely.
Ukrajinská a ruská reakce na zjištění NYT
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v úterý prohlásil, že Kyjev „absolutně nebyl zapojen“ do loňských útoků na plynovody Nord Stream a nemá žádné informace o tom, co se stalo.
Zástupce ruského vyslance při OSN v úterý pro agenturu Reuters uvedl, že zjištění NYT „jen dokazuje, že naše iniciativa na zahájení mezinárodního vyšetřování pod záštitou generálního tajemníka OSN je velmi aktuální“.
Rusko plánuje do konce března vyvolat hlasování v Radě bezpečnosti OSN o svém návrhu rezoluce, v níž žádá generálního tajemníka Antonia Guterrese, aby takové vyšetřování zavedl, řekl agentuře Reuters zástupce ruského velvyslance v OSN Dmitrij Poljanskij.
Výbušniny dovezla jachta pronajatá v Polsku
Při tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku, která nejspíš patří dvěma Ukrajincům, doplňuje německá televize ARD, jejíž reportáž se shoduje s NYT, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.
Podle německé televize na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče, dvojici jejich asistentů a o lékařku. Na místa dovezli výbušniny a rozmístili je tam. ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy. Použili je údajně například právě při pronájmu plavidla.
Toto komando vyrazilo 6. září z německého Rostocku. Po akci skupina vrátila loď majitelům nevyčištěnou, vyšetřovatelé tak na stole v kajutě dokázali zjistit stopy výbušniny. Podle informací ARD už loni na podzim tajná služba nejmenované západní země předala svým evropským partnerům indicie, podle kterých je za zničení potrubí odpovědné ukrajinské komando.
ARD na svých internetových stránkách píše, že i když stopy vedou na Ukrajinu, nepodařilo se vyšetřovatelům doposud zjistit, na čí pokyn údajní pachatelé jednali.
Představitelé mezinárodních bezpečnostních kruhů nevylučují, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou, to znamená, že skuteční pachatelé mohli stopy nastražit tak, aby ukazovaly na Ukrajinu. Vyšetřovatelé nicméně podle ARD zatím nezjistili nic, co by tomu nasvědčovalo.
Američané nenašli důkazy o zapojení Ruska do sabotáže, píše NYT
Některé původní americké a evropské spekulace se soustředily na možnou vinu Ruska, zejména vzhledem k jeho zdatnosti v podmořských operacích a přístupu k Baltskému moři. Podle NYT však není jasné, jakou by Kreml měl motivaci k sabotáži plynovodů, které jsou důležitým zdrojem jeho příjmů a prostředkem uplatňování vlivu na Evropu.
Dalším faktorem by mohly být i vysoké náklady na opravu potrubí, které podle jednoho z odhadů začínaly přibližně na 500 milionech dolarů. Američtí představitelé tvrdí, že nenašli žádné důkazy o zapojení ruské vlády do útoku, napsal NYT.
List nicméně s odvoláním na americké úředníky připouští, že sabotéři byli s největší pravděpodobností ukrajinští nebo ruští státní příslušníci, případně jejich kombinace. Podle NYT do útoku nebyli zapojeni žádní američtí ani britští státní příslušníci.
Potrubí bylo v září 2022 roztrháno hlubokomořskými explozemi, což američtí představitelé tehdy označili za sabotážní čin. Jedno ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 zůstalo neporušené.
Evropští představitelé vyjádřili domněnku, že operace cílená na plynovod Nord Stream byla pravděpodobně sponzorována státem. Zdůvodňovali to propracovaností a rozsahem celé akce. Američtí představitelé nicméně domněnku, že operaci sponzoroval stát, veřejně neuvedli.
Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Rusové chtěli, aby USA dokázaly svou neúčast
Ruská ambasáda v USA v polovině února prohlásila, že Spojené státy by měly dokázat, že nestojí za zničením plynovodů Nord Stream. Moskva považuje zničení plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“ a nedovolí, aby byl zameten po koberec, dodala ambasáda ve svém prohlášení.
Ambasáda se odvolává na článek amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, který s odvoláním na jeden nejmenovaný zdroj napsal, že sabotáž plynovodu mají na svědomí Američané. Konkrétně podle něj sabotáž provedli potápěči amerického námořnictva na příkaz amerického prezidenta Joe Bidena.
Bílý dům článek kategoricky odmítl a označil ho za „naprosto lživý a čistou fikci“. Na nesrovnalosti v Hershově líčení opakovaně upozorňovala i řada investigativních novinářů.
Vyšetřováním explozí Nord Streamu 1 a 2 se zabývají Švédsko a Dánsko, v jejichž výlučných ekonomických zónách se incident odehrál. Země dospěly k závěru, že potrubí bylo vyhozeno do povětří úmyslně, neřekly ale, kdo je viníkem.
