Při útocích v Dagestánu zemřelo dvacet lidí, uvedli vyšetřovatelé

Nahrávám video

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

„Podle předběžných údajů bylo zabito patnáct strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze,“ uvedl dříve na Telegramu ruský vyšetřovací výbor. Zvýšení bilance mrtvých na dvacet oznámila dagestánská ministryně zdravotnictví Taťjana Beljajevová. Neupřesnila, zda je nově evidovaným mrtvým policista, nebo civilista. Dalších 46 osob, jak civilistů, tak policistů, bylo podle ní zraněno, z toho sedm těžce.

Podle ruského vyšetřovacího výboru zemřelo během zákroku také pět útočníků, jejich totožnost se již podařilo určit.

O konci protiteroristické operace v Derbentu informoval ruský Národní protiteroristický výbor (NAK) již v neděli pozdě večer. Situace v dagestánské metropoli Machačkale, která se nachází asi 120 kilometrů severně od Derbentu, byla zprvu nepřehledná. V pondělí ráno NAK uvedl, že operace skončila i tam.

K zodpovědnosti za činy se zatím nikdo nepřihlásil. Úřady však připisují násilí islámským radikálům. Server Kommersant už v neděli večer napsal, že se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova, které bezpečnostní složky „zlikvidovaly“. Podle TASS policisté Omarova zadrželi a na policejní stanici podal svědectví, kde tvrdil, že se syny dlouho nebyl v kontaktu a že se z nich před lety stali radikální wahábisté. Regionální kancelář vládní strany Jednotné Rusko poté v noci z neděle na pondělí oznámila, že Omarov byl ze strany vyloučen.

„V Rusku se na sociálních sítích hlavně u místních politiků objevily spekulace o tom, že by za útokem (…) měla stát Ukrajina a Západ. Ale oficiálně to zatím Kreml netvrdí,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Ohlas na sociálních sítích podle BBC vyvolal někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, který vyzval, aby se střelba na severním Kavkazu nespojovala s Ukrajinou a západními zeměmi. „Poslanec za Dagestán (Abdulchakim) Gadžijev se domnívá, že za teroristickým útokem stojí zvláštní služby Ukrajiny a zemí NATO. Ale já si myslím, že pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak tento růžový oblak nás dovede k velkým problémům,“ varoval Rogozin.

Nahrávám video

Mezi oběťmi jsou i čtyři civilisté. Při útoku na derbentský kostel například zemřel ortodoxní kněz, který tam pracoval déle než čtyřicet let. Mluvčí ruské pravoslavné církve uvedl, že kněz Nikolaj Kotelnikov „byl brutálně zavražděn“. Média rovněž informovala o mrtvém strážci kostela v Machačkale. Rodiny obětí podle šéfa Dagestánu Sergeje Melikova obdrží od úřadů finanční pomoc.

V Dagestánu v souvislosti s útoky od pondělka do středy platí třídenní smutek. „Jde o tragický den pro Dagestán i celou zemi,“ prohlásil Melikov. Vlajky byly staženy na půl žerdi a úřady zrušily společenské akce.

Nahrávám video

Pátrací akce pokračuje

„Pátrací a vyšetřovací činnost bude pokračovat, dokud nebudou identifikováni všichni členové těchto spících buněk, kteří byli dobře připraveni,“ informoval Melikov a naznačil, že pachatelé obdrželi jistou pomoc i ze zahraničí.

„Také probíhá pátrání po možných výbušninách, které mohli ozbrojenci v Derbentu a Machačkale zanechat,“ doplnil Rožánek.

Zprávy o útocích přišly v neděli v podvečer nejprve z Derbentu, kde neznámí lidé začali střílet z automatických zbraní na synagogu a pravoslavný kostel. Teroristé pak synagogu zapálili lahvemi se zápalnou směsí, rozsáhlý požár se podařilo uhasit až v noci. Krátce poté média informovala také o útoku v Machačkale, jež se od Derbentu nachází asi 120 kilometrů severně, který začal střelbou na stanoviště dopravní policie a pokračoval střetem s bezpečnostními složkami v jedné z místních ulic a útokem na místní kostel a synagogu.

Úřady kromě toho informovaly o střelbě neznámých lidí na policejní auto v obci Sergokala, která se nachází asi sedmdesát kilometrů jižně od Machačkaly.

Jihoruský Dagestán se nachází na severním Kavkaze a je to převážně muslimský region, jenž býval dříve místem častých útoků islámských separatistů, jejich intenzita však před lety výrazně klesla. Agentura Reuters podotkla, že ruské bezpečnostní složky tvrdě potlačily extremisty v regionu, a ruské úřady v roce 2017 oznámily, že je porazily.

Poslední velký teroristický útok zažilo Rusko na konci března. Islámští radikálové tehdy zaútočili v Krasnogorsku nedaleko Moskvy a postříleli tam 145 lidí včetně dětí, další stovky zranili.

Ruský vládce Vladimir Putin, který dlouhodobě obviňuje Západ z podněcování separatismu na ruském severním Kavkaze, se k útoku zatím nevyjádřil.

To, jestli útočili domácí, nebo mezinárodní teroristé, se podle redaktora Českého rozhlasu a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa nemusí nutně vylučovat. Mezinárodní teroristické organizace dnes působí na dálku, připomíná s tím, že velmi často dostávají lidé instrukce přes sociální platformy. „Vychází to ale i z islamistického podzemí, které je v Dagestánu velmi silné od konce devadesátých let,“ uvedl.

Dagestán je velmi pestrá republika, oficiálně tam žije více než sto národností. Je to země, která je velmi chudá a nikdy tam nebyla silná ruka Moskvy, protože různé klany a národnosti se navzájem vyvažovaly, ale zároveň tam bujel mezinárodní zločin, popsal novinář. „Je to takový sud s prachem, kde různí islamističtí verbíři nacházejí úrodnou půdu,“ shrnul.

To zdůvodňuje i tím, že v republice neexistuje systém, jak by se vzdělaní lidé mohli dostat do vyšších pozic, což v kombinaci s frustrací z korupce a nepotismu vede k tomu, že se přiklání k velmi radikální vizi islámu, míní Soukup.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...