USA vyvíjí internetový portál, který obejde blokace obsahu v Evropě

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.

Činitelé podle jednoho ze zdrojů diskutovali o zahrnutí funkce virtuální privátní sítě (VPN), což by znamenalo, že by aktivita uživatele vypadala tak, že si stránku prohlíží v USA. Aktivita uživatelů na této stránce podle zdroje nebude sledována.

Projekt měl být podle zdrojů představen na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden, jeho odhalení ale bylo odloženo. Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, proč ke spuštění nedošlo, nicméně někteří představitelé ministerstva zahraničí, včetně právníků, podle dvou zdrojů vyjádřili ohledně plánu obavy. Povahu těchto výhrad ale zdroje blíže neupřesnily.

Možné zhoršení vztahů s Evropou

Projekt by ovšem mohl zhoršit vztahy mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a tradičními spojenci USA v Evropě, které jsou již napjaté kvůli obchodním sporům, válce na Ukrajině a Trumpově snaze získat kontrolu nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánského království.

Washington by se po spuštění stránky obcházející místní zakázaný obsah také mohl ocitnout v poněkud netradiční pozici, jelikož by tak uživatele v zahraničí nabádal k porušování místních zákonů, poznamenala Reuters.

Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení Reuters sdělilo, že nemá plány na obcházení cenzury, které by se týkaly výhradně Evropy. „Pro ministerstvo zahraničí je však digitální svoboda prioritou, a to zahrnuje šíření privátních a cenzuru obcházejících technologií, jako jsou sítě VPN,“ uvedlo. Americká diplomacie zároveň označila tvrzení, že představení portálu bylo odloženo, za nepravdivé a odmítla, že by právníci ministerstva vyjádřili obavy.

Odlišný přístup ke svobodě projevu

Trumpova administrativa označuje svobodu projevu za jednu z priorit své zahraniční politiky, a to i směrem k Evropě či Brazílii. Zaměřuje se přitom zejména na to, co označuje za potlačování konzervativních hlasů.

Evropský přístup ke svobodě projevu se liší od toho amerického, kde ústava chrání prakticky veškeré projevy. Omezení v Evropské unii vycházejí ze snahy zabránit opětovnému šíření extremistické propagandy, která podnítila nacismus, včetně očerňování Židů, cizinců a menšin.

Američtí představitelé mezitím kritizují evropské postupy v této věci, o nichž tvrdí, že umlčují pravicové politiky, mimo jiné v Rumunsku, Německu a Francii.

V této souvislosti americká vláda například označila akt o digitálních službách Evropské unie či britský zákon o online bezpečnosti za prostředky omezující svobodný projev. Zastoupení EU ve Washingtonu na žádost Reuters o komentář k chystanému portálu dosud nezareagovalo.

V rámci pravidel, která nejvíce dopadají na sociální sítě a velké platformy, jako je Facebook a X, je v EU omezována dostupnost, a v některých případech je vyžadováno rychlé odstranění obsahu klasifikovaného jako nezákonný nenávistný projev, teroristická propaganda nebo škodlivé dezinformace. Tato opatření vycházejí ze souboru pravidel, zákonů a rozhodnutí přijímaných od roku 2008, informuje Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...