USA podezírají Moskvu, že plánuje vyrobit falešné video jako záminku pro útok na Ukrajinu

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Domníváme se, že Rusko by mohlo natočit velmi násilné propagandistické video, které by ukazovalo mrtvá těla a herce hrající roli truchlících, stejně jako záběry zničených míst s ukrajinskou nebo západní vojenskou technikou,“ uvedl Kirby. „Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině,“ dodal mluvčí.

Washington se podle Kirbyho rozhodl zveřejnit takto konkrétní závěry, aby „odradil“ Rusko od uskutečnění takových plánů.

Plán zahrnoval výrobu názorného propagandistického videa, které by ukazovalo zinscenované výbuchy a používalo by mrtvoly a herce představující truchlící pozůstalé, píše AP. Informace o záměru byly součástí odtajněných zpravodajských informací, které Američané v těchto dnech poskytli představitelům Ukrajiny a evropským spojencům.

„Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu,“ napsala na Twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová a plán odsoudila jako „nepřijatelný“.

Ukrajina bude vyrábět turecké drony

Mezitím pokračují jednání o situaci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nabídl jako prostředník pro vyřešení konfliktu a navrhuje, že jeho země bude hostit setkání ukrajinských a ruských představitelů pro zmírnění napětí. Erdogan a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kromě toho ve čtvrtek při osobním setkání v Kyjevě podepsali několik dohod včetně rámcové smlouvy o volném obchodu a o výrobě tureckých dronů na Ukrajině. 

„Chtěl bych poděkovat prezidentu Erdoganovi za jeho iniciativu a vůli stát se prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem v procesu ukončení války,“ sdělil Zelenskyj po více než čtyřhodinovém jednání. 

Zelenskyj také přivítal nově uzavřenou dohodu, která umožní Ukrajině vyrábět turecké drony Bayraktar TB2. Tyto bezpilotní letouny již nyní Kyjev používá na východě země, kde svádí od roku 2014 boje s Ruskem koordinovanými silami. Moskva zapojení do konfliktu popírá a kvůli používání tureckých dronů viní Kyjev z „destruktivního“ chování.

Nově uzavřená rámcová dohoda o volném obchodu zase umožní navýšit roční objem společného obchodu v průběhu pěti let ze současných asi sedmi miliard dolarů (149 miliard korun) na deset miliard dolarů (213 miliard korun). 

Erdogan při setkání se Zelenským zároveň zopakoval, že Turecko, které je členskou zemí NATO, je připraveno chránit ukrajinskou územní celistvost. „Rád bych uvedl, že nadále podporujeme suverenitu Ukrajiny a její územní celistvost včetně Krymu,“ sdělil Erdogan. Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 nelegálně anektovalo Rusko s pomocí neoznačených vojáků. Moskva nejprve popírala, že jde o ruské vojáky, a přiznala to až s odstupem. 

Ankara má dobré vztahy jak s Kyjevem, tak s Moskvou, dříve ale řekla, že jako člen NATO udělá, co je zapotřebí, pokud se Rusko rozhodne k invazi, připomněla agentura Reuters.

Recep Tayyip Erdogan, Emine Erdoganová, Olena Zelenská a Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: ČTK/AP

Jednání Německa, Francie a Polska o Ukrajině

Chystá se také osobní schůzka vrcholných představitelů Francie, Německa a Polska. Setkání takzvaného výmarského trojúhelníku v podobě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze a polského prezidenta Andrzeje Dudy oznámil Elysejský palác s tím, že plánování má na starosti Německo. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se uskuteční v Berlíně příští úterý.

Německo i Francie už roky vystupují v ukrajinském konfliktu v roli prostředníka. Macron se dlouhodobě intenzivně podílí na řešení krize. Ve čtvrtek telefonicky mluvil s Putinem i Zelenským. Podle Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v úsilí o zmírnění napětí v oblasti. Podle Kremlu se Macron a Putin dohodli na dalším jednání, podle Kyjeva mluvil Macron se Zelenským mimo jiné o urychlení mírového procesu v rámci takzvaného normandského formátu, tedy v rámci čtyřstranných rozhovorů, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. 

Scholz má brzy zavítat do Moskvy, aby zde o napjaté situaci kolem Ukrajiny jednal s Putinem. Podle Süddeutsche Zeitung se schůzka Scholz-Putin očekává 15. února. Německý kancléř už v neděli odcestuje do USA, kde se setká s prezidentem Joem Bidenem. Také v Bílém domě by měla být rusko-ukrajinská krize ústředním tématem.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí mezitím oznámilo, že Peking a Moskva sjednotily postoj ohledně Ukrajiny. Uvedlo to po setkání šéfů diplomacií obou zemí v Pekingu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vydal do Pekingu společně s prezidentem Vladimirem Putinem, který se v pátek před slavnostním zahájením zimních olympijských her setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Změna slovníku Bílého domu

Bílý dům už nebude mluvit o možné ruské invazi jako o bezprostředně hrozící. Podle mluvčí Jane Psakiové se slovní spojení dá vyložit tak, že Washington ví, že se Kreml už rozhodl na Ukrajinu zaútočit. Bílý dům ale záměry Moskvy nezná.

„Použila jsem to jednou, myslím, že ostatní to taky použili jednou,“ řekla Psakiová o slovním obratu „bezprostředně hrozící“ invaze. „A pak jsme ho přestali používat, protože jsme, myslím, naznačili něco, co jsme naznačit nechtěli, tedy to, že víme, že prezident Vladimir Putin se už pro invazi rozhodl,“ zdůvodnila Psakiová na brífinku v Bílém domě s tím, že americká administrativa neví, co konkrétně Moskva zamýšlí.

Americká televize CNN na svých internetových stránkách vysvětluje, že Bílý dům už o „bezprostřední hrozbě“ ruské invaze nechce mluvit kvůli neshodám s ukrajinskou stranou ohledně toho, jak nejlépe popsat nebezpečí ze strany Ruska.

Mluvčí Bílého domu Jane Psakiová
Zdroj: Reuters/Cheriss May

Dle Kyjeva spojení vyvolává paniku

Zatímco americký prezident Biden a jeho nejbližší spolupracovníci varovali, že Putin může kdykoliv poslat vojáky přes hranici, ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlídky na bezprostřední hrozbu války bagatelizoval.

Když Psakiová minulý týden o možném ruském útoku mluvila jako o „bezprostředně hrozícím“, rozlítila ukrajinské vedení. Jeho představitelé, včetně prezidenta Zelenského, dali najevo, že s ní nesouhlasí a že takový popis situace vyvolává paniku a ekonomickou nestabilitu.

O situaci na Ukrajině Biden hovořil s francouzským prezidentem Macronem. Podle Bílého domu spolu jednali o dalších diplomatických krocích, ale i přípravách rychlých a těžkých ekonomických sankcí vůči Kremlu. Domluvili se, že spolu a s partnery v NATO a Evropské unii budou nadále v úzkém kontaktu. Šéfové Bílého domu a Elysejského paláce zároveň potvrdili, že podporují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.

Třicet tisíc vojáků v Bělorusku

Vztahy mezi Západem a Moskvou se v poslední době octly na bodu mrazu kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou a na jím okupovaných ukrajinských územích shromáždilo desetitisíce vojáků. Západ Moskvu podezírá, že chystá invazi na území svého souseda. Už v roce 2014 nelegálně anektovala ukrajinský Krym a rozpoutala konflikt na Donbase, kde řídí a podporuje proruské síly.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek konstatoval, že Rusko má v Bělorusku zhruba třicet tisíc svých vojáků. „V posledních dnech jsme byli svědky významného přesunu ruských vojenských sil do Běloruska. Jedná se o největší nasazení ruských vojsk (v Bělorusku) od dob studené války,“ prohlásil šéf Aliance.

Na běloruské území Moskva přesunula také stíhačky, mobilní raketový systém Iskander nebo systém protivzdušné obrany S-400. „Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu. To vše se spojí s každoročním cvičením ruských jaderných sil, které by se mělo uskutečnit tento měsíc,“ popsal Stoltenberg s tím, že Moskva by měla situaci „deeskalovat“. Zopakoval také dřívější varování Západu, že „jakákoliv další ruská agrese by měla vážné dopady a vysokou cenu“.

Kreml kritizuje rozmísťování amerických vojáků v Evropě

Naopak Kreml ve čtvrtek opět kritizoval Spojené státy za plánované rozmístění tří tisíc amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. „Ustavičně vyzýváme naše americké protějšky, aby přestali zvyšovat napětí na evropském kontinentu. Bohužel, Američané v tom pokračují,“ nechal se slyšet Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„V daném případě nejde jen o provokativní prohlášení, že brzy vypukne válka a všichni zaplatí strašlivou cenu a podobně, ale o vyslání amerických vojáků do evropských zemí poblíž našich hranic,“ zdůrazňuje Kreml. 

Pentagon zároveň upřesnil, že jeden tisíc ze zmiňovaných tří tisíc vojáků už v Evropě je, pouze se přesune z Německa do Rumunska. Nově přicestují dva tisíce vojáků – do Německa, a zejména Polska.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian také prohlásil, že nabídka vyslání francouzských vojáků do Rumunska nemá za cíl provokovat Moskvu, nýbrž plněním závazků v rámci NATO. „Základním úkolem je nyní co nejrychleji zmírnit napětí. K tomu slouží odrazování a diskuse,“ míní Le Drian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...