USA oslabují v přetahované o Jihočínské moře. Filipínský prezident vypověděl americké vojáky

Filipínský prezident Rodrigo Duterte formálně oznámil vypovězení smlouvy s Washingtonem, která americké armádě dovoluje manévrovat na území Filipín. Ministr zahraničí Teodoro Locsin na Twitteru potvrdil, že ambasáda USA výpověď formálně přijala. Ukončení dohody podle něj vstoupí v platnost 180 dní od podání oznámení, informovala agentura Reuters. Filipíny dosud byly spojencem USA ve strategické oblasti Jihočínského moře, kde roste vliv Číny.

„Je načase, abychom se začali spoléhat sami na sebe. Posílíme vlastní obranu a nebudeme se spoléhat na jinou zemi,“ citoval Duterteho zdůvodnění filipínský prezidentský mluvčí. „Prezident nebude brát ohled na žádnou snahu USA o záchranu dohody ani nepřijme žádné oficiální pozvání k návštěvě Spojených států,“ řekl také mluvčí.

Dohoda označovaná jako VFA (Visiting Forces Agreement with the United States) podepsaná oběma zeměmi v roce 1998 umožňuje tisícům amerických vojáků pobývat na Filipínách a zasahovat tam v případě humanitární krize.

Jednotky obou zemí se tam rovněž každoročně účastní společných cvičení – v říjnu loňského roku například nacvičovaly rychlý zásah v případě krizových situací a přírodních katastrof.

Duterte viní Američany z tajných operací

Duterte americké jednotky již dříve obvinil, že na Filipínách provádějí tajné operace. V pondělí například prohlásil, že v jeho zemi skladují jaderné zbraně. Přítomnost americké armády podle něj navíc z Filipín činí potenciální cíl agrese. Opakovaně vyhrožoval, že americké vojáky ze země vyžene.

Podle webu listu The New York Times uspíšilo prezidentův krok rozhodnutí USA zrušit vízum bývalému filipínskému policejnímu šéfovi, jenž vedl drsné státní protidrogové tažení, během něhož zemřely tisíce lidí a které podle kritiků provázely i policejní vraždy bez soudu.

Čínské lodě budují základnu na Spratlyho ostrovech, 2015
Zdroj: Reuters

Podle filipínských nacionalistů USA neučinily nic, aby zamezily Číně budovat v Jihočínském moři umělé ostrovy s raketovými základnami. Kritici dohody také tvrdí, že Američany působící v zemi příliš zvýhodňuje a že jim například poskytuje imunitu před trestním stíháním.

Šéf diplomacie se bojí čínské agrese

O výhodách amerických jednotek jsou naopak přesvědčeni filipínští ministři obrany a zahraničí, kteří při slyšení v senátu minulý týden jejich přítomnost chválili. Příznivci smlouvy například uvádějí, že USA Manile na základě VFA poskytly od roku 1998 vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (asi 30 miliard korun).

Duterte, který je příznivcem užších vztahů s Čínou a Ruskem, se však navzdory senátnímu slyšení rozhodl smlouvu ukončit. Někteří senátoři se pokusili prezidentův krok blokovat, protože podle nich nemá právo bez souhlasu komory zrušit mezinárodní dohodu, kterou předtím Senát ratifikoval.

Filipínský ministr zahraničí Locsin se navíc domnívá, že odchod jednotek jenom podpoří nároky Číny na celé Jihočínské moře. O jeho části usilují i Filipíny, Malajsie, Brunej a Vietnam.

Spory v Jihočínském moři
Zdroj: Wikimedia Commons

Jihočínské moře je strategicky důležité především proto, že přes jeho vody plují lodě s dobrou polovinou všeho zboží, které se po světovém oceánu vozí. A čínská ekonomika je na tamními vodami procházejícím dovozu surovin z Blízkého východu a Afriky a vývozu zboží do Evropy závislá. 

Peking využívá mělčin a neobydlených ostrůvků ve Spratlyho a Paracelském souostroví, které během několika let pomocí přesunu milionů tun písku vytáhl z hladin a postavil na nich své vojenské základny.

Pro USA byl dosud vztah s Filipínami „neprůstřelný“

Ukončení smlouvy může podle NY Times ohrozit alianci, která je klíčová pro americké zájmy v oblasti, zatímco ambice Číny rostou a v situaci, kdy existuje napětí také ohledně americké vojenské přítomnosti v Japonsku a Jižní Koreji i kolem severokorejského jaderného programu.

Washington dosud označoval vztah s Manilou za „neprůstřelný“ a zrušení VFA je podle něj „vážným krokem s významnými důsledky“, uvedla americká ambasáda. „Budeme pečlivě zvažovat, jak nejlépe dál postupovat, abychom podporovali naše sdílené zájmy,“ dodal úřad.

Americká vojenská přítomnost v západním Pacifiku
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 35 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...