USA nebudou blokovat dodávky F-16 na Ukrajinu. Stíhačky se již zapojily do mnoha konfliktů

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Bílý dům potvrdil, že americký prezident Joe Biden v pátek na summitu skupiny G7 vyjádřil podporu plánu tyto stíhačky zařadit do ukrajinské výbavy. Kyjev zatím nedostal slib o konkrétních dodávkách, skupina evropských zemí v čele s Velkou Británií a Nizozemskem však ohlásila, že na tomto kroku bude pracovat. Bidenův národněbezpečnostní poradce Jake Sullivan pak potvrdil, že USA se rozhodly neblokovat dodávky stíhaček na Ukrajinu a také poskytovat ukrajinským pilotům výcvik na těchto strojích.

Biden uvedl, že dostal na summitu G7 od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujištění, že Ukrajinci nepoužijí stíhačky F-16 k útokům na cíle v Rusku. Nejnovější zprávy už však vyvolaly nesouhlasnou reakci Moskvy. Podle vyjádření náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška by se Západ vystavil velkému riziku, pokud by Ukrajině zajistil americké stíhačky F-16. Prezentoval to jako novou eskalaci v podání západních zemí.

Ukrajina žádá o dodávky bojových letounů již delší dobu, zatím ale dostala jen exsovětské migy nebo bitevníky Su-25. V únoru Biden v rozhovoru s ABC News řekl, že Ukrajina „nyní F-16 nepotřebuje“, a to navzdory prosbám ukrajinských představitelů a rostoucímu tlaku republikánů v Kongresu. Počátkem března ale napsal zpravodajský web televize CNN, že Spojené státy spolupracují s ukrajinskými piloty v USA, aby zjistily, jak dlouho by jim trvalo naučit se s F-16 létat.

„Čtyři měsíce by mohly stačit“

Tento týden server Yahoo News citoval interní dokument USAF, podle kterého by se ukrajinští piloti mohli naučit létat s F-16 už za čtyři měsíce, což je mnohem kratší doba, než jakou dosud uváděl Pentagon jako dobu nezbytně nutnou k osvojení si složité západní letecké techniky.

Dokument vznikl na základně v Arizoně, kde výcvikem procházeli dva ukrajinští vojenští piloti. Ti dosud měli zkušenosti se stíhačkami sovětské konstrukce MiG-29 a Su-27, ale nikdy nelétali s F-16 ani nepostoupili výcvik na tomto stroji. Na základně je jen krátce seznámili s touto stíhačkou, a pak si ji vyzkoušeli na leteckém simulátoru.

Největší potíže Ukrajincům podle instruktorů amerického letectva dělala složitá avionika s údaji zobrazovanými v angličtině. Ta také představovala problém, i když po dvou týdnech bylo patrné „výrazné zlepšení“ jazykových schopností obou pilotů. Ti také nebyli zvyklí létat ve formacích více letadel, protože jejich výcvik se stále opíral o taktiku ze sovětské éry. Celkově komise dospěla k závěru, že čtyři měsíce výcviku by reálně mohly stačit, aby se ukrajinští piloti naučili ovládat americké stroje.

Vnější linie letounu se nikdy nezměnily

Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu, od konce 70. let minulého století se jich vyrobilo přes 4600, a přestože standardem zemí NATO se pomalu stává „neviditelná“ stíhačka F-35, má nyní jeho výrobce objednávky na téměř 130 letadel.

Během zhruba padesáti let od premiérového letu se „ef-šestnáctka“ dočkala mnoha vylepšení, od výkonnějšího motoru přes integraci moderní elektroniky až například pro větší dolet. Současná verze, označovaná Block 70/72, tak nabízí mnohem víc než starší varianty, vnější linie elegantního letounu se ale dodnes prakticky nezměnily.

Nadmíru úspěšný letoun (byť třeba MiGu-21 vzniklo o 7000 více) se však zrodil tak trochu přes odpor nejvyššího velení USAF. To se na začátku 70. let chystalo na příchod nové stíhačky F-15, tento mohutný dvoumotorový letoun vycházel z filozofie, že čím lepší výkony jsou třeba, tím větší letadlo je nutné postavit a tím silnější motory musí dostat.

Lehká stíhačka, se kterou přišli konstruktéři General Dynamics, budila mezi konzervativními důstojníky obavy. Měli totiž ještě v živé paměti případ Lockheedu F-104 z konce 50. let – krásného, rychlého stroje, s nímž byla radost létat, unesl ale jen málo výzbroje a jeho dolet nestál za nic.

Bratislava by měla stroje získat příští rok

Nakonec se ale myšlenku menší stíhačky podařilo prosadit, také díky podpoře od politiků, kterým se líbily slibované nižší náklady. Zadání postavit prototyp dostaly ve finále dvě firmy General Dynamics a Northrop. Prototyp nového letadla s nezvykle velkým překrytem kabiny, a tedy skvělým výhledem pro pilota vytáhli z hangáru v prosinci 1973, skutečný první zkušební let přišel až 2. února 1974. Z půlročních testů vzešel vítězně letoun General Dynamics.

Jako první zařadilo letadla F-16 do výzbroje americké letectvo, kde 17. srpna 1978 zahájila „ef-šestnáctka“ svou kariéru. Později následovaly tři desítky zemí, kromě členských států Severoatlantické aliance to byli i další američtí spojenci jako Bahrajn, Pákistán nebo Jižní Korea.

Prvním zahraničním uživatelem F-16 se po americkém letectvu stal Izrael, který v roce 1980 převzal dodávku původně určenou pro svržený šáhův režim v Íránu. A Izraelci se také stali prvními, kdo nový stroj nasadil do akce, když v červnu 1981 osm stíhacích bombardérů v doprovodu šesti stíhaček F-15 zničilo irácký jaderný reaktor v Osiraku.

Od té doby se F-16 zapojily do mnoha konfliktů – od válek v Perském zálivu přes hlídání vzdušeného prostoru nad Balkánem až po Afghánistán. V druhé polovině 90. let o „ef-šestnáctkách“ uvažovalo i české letectvo, které si ale nakonec pořídilo švédské gripeny.

Z někdejších zemí Varšavské smlouvy zařadily F-16 do své výzbroje Polsko a Rumunsko, na první letouny této řady čeká i Slovensko. Slováci si náhradu letounů MiG-29 (jež nedávno darovali Ukrajině) objednali už v roce 2018, dodávky se ale oproti plánu i kvůli nedostatku čipů opozdí a první stroje by Bratislava měla převzít příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 22 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...