USA nabídly padesát milionů dolarů za pomoc při dopadení Madura

Nahrávám video
Horizont ČT24: USA nabídly odměnu za pomoc při dopadení Madura
Zdroj: ČT24

Spojené státy nabídly odměnu padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun) za pomoc při dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož po loňských sporných volbách neuznávají za hlavu této jihoamerické země. Oznámila to americká ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a má příjmy z prodeje drog. Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil oznámení označil za „ubohou politickou propagandu“.

„Je jedním z největších obchodníků s drogami na světě a hrozbou pro naši národní bezpečnost,“ řekla o Madurovi Bondiová. Autoritářský vůdce podle ní spolupracuje například s venezuelskou kriminální organizací Tren de Aragua či mexickým zločineckým kartelem Sinaloa.

Americká protidrogová agentura DEA zabavila ve čtvrtek třicet tun kokainu, z nichž sedm je přímo spojených s Madurem, tvrdí Bondiová. Dodala, že americké úřady zabavily majetek spojený s venezuelským vládcem za 700 milionů dolarů (necelých 15 miliard korun) – včetně dvou soukromých letadel.

Historická odměna

Washington nyní zdvojnásobil odměnu 25 milionů dolarů, kterou Spojené státy vypsaly v lednu. „Toto je největší odměna v naší historii a dvojnásobek oproti částce nabízené za Usámu bin Ládina,“ napsal na síti X náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau. „Těším se na rychlé obnovení ústavního pořádku ve Venezuele, kde loni drtivou většinou odmítli Madura a hlasovali pro Edmunda Gonzáleze,“ dodal.

Maduro vládne ve Venezuele od roku 2013 a u moci se drží díky nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami. Po loňských prezidentských volbách, jejichž konečné výsledky režim nikdy nezveřejnil, USA uznaly za hlavu státu právě kandidáta opozice Gonzáleze.

Ten před represemi utekl do Španělska. Opozice dokládá jeho výhru záznamy výsledků z více než 80 procent volebních místností, zatímco ústřední volební komise označila za vítěze Madura, aniž by zveřejnila úplné výsledky.

Sankce i diplomacie

Washington na Madura a desítky činitelů jeho režimu v minulosti postupně uvalil řadu sankcí a snaží se také omezit příjmy, které má Venezuela z prodeje ropy.

Vláda prezidenta Donalda Trumpa s Madurovým kabinetem ale zároveň jedná. Minulý měsíc například dohodla propuštění deseti Američanů zadržovaných ve Venezuele a osmi desítek venezuelských politických vězňů výměnou za repatriaci asi 250 venezuelských migrantů deportovaných letos Spojenými státy do Salvadoru.

Krátce po této výměně minulý měsíc také Washington znovu povolil americké firmě Chevron těžit ve Venezuele ropu. Letos v únoru Trump zrušil výjimku, kterou tam měl Chevron pro těžbu ropy navzdory americkým sankcím vůči Madurovu režimu. Společnost ji dostala spolu s několika dalšími ropnými společnostmi v roce 2022 od předchozí americké vlády poté, co Caracas slíbil opozici rovné podmínky při volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...