USA evakuují část ambasády v Kyjevě. Diplomaty stahuje i Rusko

Spojené státy evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, oznámilo velvyslanectví USA v Kyjevě. Počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině začala snižovat i Moskva. Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít 16. února, uvádějí Politico, The Wall Street Journal a Der Spiegel. Agentura Reuters uvedla, že mezi případnými západními sankcemi zřejmě nebude odpojení Ruska od platebního systému SWIFT.  Americký prezident Joe Biden během sobotního telefonátu upozornil ruského prezidenta Vladimira Putina, že v případě napadení Ukrajiny přijde rychlá odpověď.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ministerstvo zahraničí USA dnes (v sobotu) přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčícím o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině,“ uvedl zastupitelský úřad. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině, dodalo velvyslanectví.

Americké ministerstvo zahraničí již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit. Nynější krok přichází ve chvíli, kdy Washington zesílil svá varování před možnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Nahrávám video
Události: Vývoj kolem ruského tlaku na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Úředníci, kteří ještě před oficiálním oznámením mluvili pod podmínkou anonymity s agenturou AP, uvedli, že omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi. Nizozemská rozhlasová stanice BNR v pátek uvedla, že také Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.

Spojené státy se rozhodly stáhnout z Ukrajiny také 160 členů floridské národní gardy, kteří od listopadu pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Nyní se přesunou na jiné místo v Evropě.

Také Rusko začalo snižovat počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině. „V obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí jsme skutečně přijali rozhodnutí o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině. Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Další země vyzývají občany k opuštění Ukrajiny

Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že stále více zemí v obavě z ruské invaze vyzývá své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Už dříve tak učinily USA, Austrálie, Japonsko či řada evropských zemí, ke kterým se nově přidalo mimo jiné Německo. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že velvyslanectví v Kyjevě zůstává otevřené. Generální konzulát v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk) na východě země se ale přesune do Lvova na západě.

Podobná doporučení vydalo i Česko a před cestou na Ukrajinu varuje své občany rovněž Slovensko. Ukrajinu opustí rodiny pracovníků ambasády v Kyjevě a generálního konzulátu v Užhorodu. 

Ukrajinské ministerstvo zahraničí naopak veřejnost varovalo před panikou a destabilizací a prezident Volodymyr Zelenskyj si postěžoval, že americká varování před možnou ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko nicméně ohlásil, že radnice schválila plán evakuace obyvatelstva do bezpečných oblastí v případě ruského útoku. Starosta také ohlásil, že v posledních letech se ztrojnásobil počet úkrytů před bombardováním. Před případným náletem mají obyvatele varovat sirény a tlampače na automobilech.

„Invaze by mohla začít ve středu“

Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to web Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Podobně se vyjadřují i některé další zpravodajské servery. The Wall Steet Journal napsal, že USA sdělily spojencům, že Rusko by mohlo zaútočit ve středu, i když bezpečnostní poradce Jake Sullivan řekl pouze to, že invaze by mohla začít ještě v době konání zimních olympijských her v Pekingu.

Informaci o středě jako možném dni zahájení ruské invaze na Ukrajinu zveřejnil s odvoláním na své zdroje také německý časopis Der Spiegel. Podle něj byly informace, které Američané spojencům z NATO poskytly v pátek, velmi detailní a podložené mnoha zdroji. „Podle znalců je ovšem možné, že USA záměrně vypouštějí informace, aby ruské útočné plány torpédovaly,“ uvedl Der Spiegel.

Podle úředníků a diplomatů, na které se odvolává Politico, Sullivanovy veřejné komentáře jsou rozvážnější než důvěrné informace poskytnuté diplomatům. V nich USA uvádějí příští středu jako možný začátek invaze a varovaly, že předtím nebo ve stejné době se dají očekávat i kybernetické útoky.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že k invazi by mohlo dojít „kdykoliv“. Zdůraznil ale, že USA neví, zda se šéf Kremlu Vladimir Putin už rozhodl. „Ale víme, že je schopen jednat velice rychle,“ dodal Blinken. Stejně se v pátek vyjádřil Bílý dům. Ruská diplomacie odmítá americká varování před možnou invazí jako „hysterii“ a „dezinformace“. 

Reuters: Západ zřejmě neodpojí Rusko od systému SWIFT

Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT zřejmě nebude mezi sankcemi, které by Spojené státy a evropské země zavedly po ruském útoku na Ukrajinu. Agentuře Reuters to sdělily tři nejmenované zdroje, které jsou obeznámeny s přípravami sankcí.

Podle zdrojů agentury Reuters zástupci USA a evropských států nezvažují odpojení Ruska od systému SWIFT po výhradách vyslovených několika evropskými zeměmi. Evropské finanční instituce například vyjádřily obavy, že by Rusko po odpojení od systému mezinárodních plateb nemuselo dále hradit své závazky.

„Cílem je navrhnout takové sankce, které by opravdu udeřily na Rusko, s ohledem na vedlejší účinky na ty, které sankce zavádí,“ uvedl zdroj agentury Reuters. Podle něj se dá předpokládat, že sankce způsobí větší problémy právě evropským státům.

Opatření by se ale zaměřila na ruské banky VTB Bank a Sberbank, které patří k největším finančním institucím v zemi, což by ruskému finančnímu sektoru způsobilo velké komplikace. Státy dále zvažují přísnější kontroly exportu v technologických a zbrojních sektorech či sankce namířené na ruské oligarchy.

Blinken ujistil Ukrajinu o podpoře USA

Šéf americké diplomacie Blinken ujistil ukrajinského kolegu Dmytro Kulebu o pevné podpoře USA při, jak řekl, stále akutnější hrozbě ruské invaze. Oba politici spolu telefonovali v pátek. Blinken podle svého úřadu Kulebovi řekl, že Ukrajina nadále „těží z trvalé a neochvějné podpory USA pro její suverenitu a územní celistvost“.

Blinken v sobotu hovořil i se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Sdělil mu, že diplomatická cesta k zabránění konfliktu zůstává otevřená, ale je nutné, aby Moskva přispěla ke snížení napětí. Případná ruská invaze podle něj povede k „rozhodné, masivní a jednotné odpovědi“ z obou břehů Atlantiku. Lavrov v rozhovoru řekl, že americké zprávy o chystané ruské invazi jsou „propagandistická kampaň“, která vede Kyjev k sabotáži mírových dohod z Minsku.

Biden: V případě invaze přijde rozhodná a rychlá odpověď

Americký prezident Joe Biden v sobotu během telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem uvedl, že v případě napadení Ukrajiny Ruskem bude následovat rozhodná a rychlá odpověď. Spojené státy jsou připravené na diplomacii i „jiné scénáře“, citoval Bidena v prohlášení Bílý dům. Útok by podle Bidena také oslabil reputaci Ruska a přinesl mnohá utrpení.

Podle amerických představitelů byl telefonát profesionální a věcný, nepřinesl však průlom. Zůstává tak nejisté, jestli bude Rusko pokračovat v diplomatickém jednání, nebo pokročí k vojenské akci, uvedla agentura Reuters.

Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“. Prezidenti se podle něj shodli, že budou i nadále „v kontaktu na všech úrovních“, citovala z Ušakovova prohlášení agentura AFP.

Se šéfem Kremlu hovořil během dne i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putinovi řekl, že „upřímný dialog není slučitelný s vyostřováním napětí“. Oba hovořili také o dodržování minských dohod, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině, a o otázkách bezpečnosti a stability v Evropě, uvedl Elysejský palác. 

Rusko zahájilo další námořní cvičení v Černém moři

V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské lodě vypluly ze Sevastopolu a Novorossijska, cvičení řídí velitel Černomořské flotily, admirál Igor Osipov. 

Rusko minulý měsíc ohlásilo sérii námořních cvičení v Atlantiku, arktických mořích, Středozemním moři a v Tichém oceánu. Zúčastnit se jich má celkem 140 plavidel, více než 60 letadel a vrtulníků a okolo deseti tisíc vojáků a námořníků. Současně Rusko pořádá vojenské cvičení v Bělorusku. 

Washington v posledních měsících zvýšil vojenskou podporu ukrajinské armádě. Prezident Joe Biden ale ve čtvrtek zároveň znovu dal jasně najevo, že nepošle na Ukrajinu americké vojáky, a to ani kvůli evakuaci Američanů v případě ruské invaze, protože by se to mohlo zvrhnout ve „světovou válku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...