USA darují chudším zemím postupně 500 milionů dávek vakcín

Nahrávám video

Spojené státy nakoupí od firem Pfizer a BioNTech dalších 500 milionů dávek jejich vakcíny proti covidu-19, které budou sdílet v rámci iniciativy COVAX s 92 chudšími zeměmi a Africkou unií. Americký prezident Joe Biden to potvrdil v předvečer summitu lídrů zemí sdružených ve skupině G7. Smlouva by měla být dokončena v následujících týdnech.

Spojené státy společnosti Pfizer za dávky zaplatí přibližně 3,5 miliardy amerických dolarů, píše agentura Reuters. Podle agentury USA očekávají, že počínaje srpnem začnou do zemí dodávat prvních 200 milionů dávek a dalších 300 milionů pošlou během první poloviny příštího roku.

„Od srpna začneme posílat půl miliardy dávek, tak rychle, jak budou sjíždět z výrobní linky,“ řekl americký prezident. „Spojené státy těchto půl miliardy dávek poskytnou bez dalších závazků. V našich darech vakcín nebudou žádné tlaky na protislužby nebo případné výsady. Děláme to proto, abychom zachránili životy,“ dodal. Vakcíny budou zhotoveny ve výrobních závodech společnosti Pfizer v USA.

Americký prezident se rovněž zavázal, že USA budou arzenálem vakcín ve světovém boji proti covidu-19. „Stejně jako jsme byli arzenálem demokracie během druhé světové války,“ dodal s odkazem na slavný výrok někdejšího prezidenta Franklina Roosevelta.

„Naše partnerství s vládou Spojených států pomůže co nejrychleji dovézt stovky milionů dávek naší vakcíny do nejchudších zemí po celém světě,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.

Bílý dům dosáhl dohody právě včas před osmidenní cestou prezidenta Bidena do Evropy. Jde o jeho první příležitost upevnit vztahy s evropskými lídry po svém předchůdci Donaldu Trumpovi, během jehož volebního období transatlantické vztahy značně ochladly.

Globální snaha naočkovat

USA čelí již delší dobu tlaku na to, aby zaujaly přední místo v globální snaze naočkovat co nejrychleji co největší část světové populace. USA totiž disponují rozsáhlými výrobními kapacitami a od farmaceutických firem si objednaly výrazně více dávek, než kolik jich budou potřebovat. Až dosud však odmítaly sdílet vakcíny schválené k nasazení vlastními zdravotnickými úřady s dalšími zeměmi s tím, že nejprve musí naočkovat vlastní populaci.

Zásoby očkovacích látek se však stále rozrůstají a naočkovaných Američanů přibývá. Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan prohlásil, že je prezident odhodlán sdílet vakcíny se světem, protože je to ve strategickém a zdravotním zájmu USA. Biden se podle něj na své první zahraniční cestě chystá ukázat, že „demokratické země jsou ty, které dokážou poskytnout řešení lidem kdekoliv na světě“.

Bílý dům se snaží v mezinárodním poli poukázat na svůj úspěch v boji proti pandemii, zvláště na americkou očkovací kampaň. Chce tento úspěch využít jako diplomatický nástroj, zejména pokud se o to samé snaží i Čína a Rusko, píše deník New York Times.  Do programu COVAX už dříve Washington slíbil poslat 80 milionů dávek.

Uvolnění patentů

Do projektu COVAX přispěl finančně i materiálně také Brusel. Evropský parlament navíc aktuálně odhlasoval rezoluci vyzývající k dočasnému uvolnění patentů na výrobu očkovacích látek. S tímto řešením ale exekutiva Unie nesouzní.

„Uvolnění patentů zní možná dobře, ale nejde o okamžité řešení. My se chceme soustředit na konkrétní návrhy, jako například podporu dobrovolných licencí a sdílení znalostí i patentů za dohodnutých podmínek,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

„Ty firmy do vývoje vakcín investovaly poměrně velké peníze. Tudíž by bylo nutné je alespoň nějak odškodnit, aby si příště například neřekly, že vyvíjet nějakou takovou vakcínu pro ně nemá žádný smysl,“ říká virolog Jiří Černý.

Největší výzva

Největší výzvu představuje především africký kontinent, kde se k očkování zatím dostaly zhruba dvě procenta obyvatel. Na to upozornil i předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, který prohlásil, že nespravedlivé očkování je hrozbou pro všechny národy, nejen pro ty s nejmenším počtem vakcín.

Volným šířením koronaviru totiž roste pravděpodobnost vzniku nových variant, které mohou být nakažlivější, smrtelnější, hůře detekovatelné a nemusí proti nim fungovat současné vakcíny. 

„Ideální by bylo proočkování zhruba 70 až 80 procent celosvětově, zejména proto, aby se omezilo šíření toho viru. Nicméně pozitivní výsledky bychom mohli vidět v chudších zemích, i kdyby se podařilo očkovat jen ty nejvíce ohrožené skupiny,“ uvedl virolog Černý. 

Nefunkční strategie

Problémová je ale v některých zemích nepřítomná či nefunkční vakcinační strategie. „Jenom přivézt vakcíny a nemít žádnou podpůrnou infrastrukturu nedává moc velký smysl. Musí se zajistit, aby se v těchto zemích vyvinul nějaký schopný program, který umožní uskladňování vakcín a jejich následnou distribuci, i do těch nejvíce odlehlých regionů,“ vysvětluje Černý.

Například v Indii, kde je epidemie velice silná, tvoří problém i nedostatečný přístup k informacím či jazyková bariéra. Ne každý Ind totiž má přístup k internetu, kde se na očkování registruje. Stejně tak někteří obyvatelé neumí mluvit anglicky, přičemž vládní očkovací web je pouze v angličtině.

Indie není jedinou zemí, kde nedostupné technologie znamenají vážné komplikace. Také americké úřady zaznamenaly pomalejší očkování chudších obyvatel bez internetového připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...