Unie poprvé koupí zbraně nečlenské zemi. Ruské banky odpojí od SWIFT

Nahrávám video
Brífink představitelů EU k Ukrajině z 27. února
Zdroj: ČT24

Evropská unie zmrazí aktiva ruské centrální banky, vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT a uzavře nebe pro jakékoliv ruské letadlo. V neděli to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a potvrdilo večerní zasedání unijních ministrů zahraničí. Sankce zamíří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině. Sedmadvacítka dá navíc 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny. Von der Leyenová také v neděli v rozhovoru sdělila, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Jak postupuje válka na Ukrajině a Ukrajinci statečně bojují za svou zemi, chce jim Evropská unie vyslovit podporu a zavádí sankce proti agresorovi, jakým je Rusko,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli vpodvečer a předeslala rozhodnutí, které na mimořádném zasedání přijali ministři zahraničí.

„Více zemí se rozhodlo následovat doporučení Spojeného království ohledně SWIFTu. Právě tato sankce totiž umožní, aby lidé přestali platit putinovskému Rusku,“ poznamenal britský ministerský předseda Boris Johnson. „Některé ruské banky budou vyloučeny ze systému SWIFT. Dojde ke zmrazení veškerých aktiv ruské národní banky, aby neměl Putin možnost financovat válku,“ oznámila šéfka EK. 

Vyřazení země ze systému mezinárodních plateb SWIFT bývá označováno za matku všech sankcí nebo ekonomickou jadernou zbraň a představuje nejsilnější hospodářské omezení, které má Západ k dispozici – byť k němu přistupuje jen selektivně vůči některým ruským bankám, a nikoliv plošně. Výběrový dopad žádalo Německo, které plošnou sankci kvůli své energetické závislosti na Rusku odmítalo. 

Vykázání ruských bank ze SWIFTu bude znamenat, že část ruského finančního sektoru se nuceně odpojí od mezinárodních finančních transakcí a nebude moct obchodovat se Západem. Jediná cesta bude využít jako nasmlouvané prostředníky ty ruské banky, na které se opatření vztahovat nebude.

Zmrazený polštář centrální banky

Místo toho Unie navrhla ještě jedno opatření: paralyzovat aktiva, které má ruská centrální banka uložené na Západě. „Zmrazíme aktiva ruské centrální banky (u západních centrálních bank). To zároveň zmrazí její transakce. A způsobí, že nebude moci využívat finanční rezervy,“ prohlásila von der Leyenová.

Paralyzování aktiv ruské centrální banky znamená, že Rusko nebude mít přístup k části svých devizových rezerv, a nebude tak moci uměle posilovat rubl, respektive zastavovat jeho pokles, což by podle ekonomů mohlo znamenat až kolaps ruské ekonomiky.

Hospodářské sankce podle von der Leyenové dopadnou i na Bělorusko coby komplice Putinovy invaze na Ukrajinu – zacílí na ocel, tabákové výrobky i nerostné suroviny.

Evropská unie současně hodlá vystoupit proti ruským mediálním kanálům a zakázat na svém území šíření dezinformačního zpravodajského webu Sputnik i ruské televize pro zahraniční publikum Russia Today. „Státem vlastněná Russia Today a Sputnik a jejich přidružené společnosti už nebudou moci dál šířit lži, aby ospravedlnily Putinovu válku a zasévaly rozkol v Unii,“ okomentovala krok šéfka Komise.

„Putin nechce jen dobýt zemí, chce dobýt i lidského ducha svými toxickými informacemi,“ řekl na společné tiskové konferenci s předsedkyní EK šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Dnes děláme klíčový krok a zavřeme kohoutek ruských informačních manipulací v Evropě tím, že zakážeme vysílání RT a Sputniku v EU. Chytíme toho hada pod krkem,“ doplnil Borell.

Unie vyzbrojí Ukrajinu

„Vidíme něco, co připomíná biblické časy. Od pandemie čelíme zcela výjimečným výzvám a podporujeme zcela mimořádným způsobem zemi, která je blízko nás,“ prohlásil  šéf evropské diplomacie Borrell. Evropská unie podle něj poprvé v historii vynaloží své prostředky na nákup zbraní – těmi chce podpořit Ukrajinu ve vypuklé válce s Ruskem.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se večer jednoznačně shodli, že poskytnou 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny a dalších 50 milionů eur na palivo a další materiály. Opatření má mít retroaktivní účinek, což znamená, že si členské země budou moct od EU nechat proplatit dosavadní vojenský materiál, který už na východoevropské bojiště vyslaly. Logistickým prostředníkem se pro příště stane Polsko. 

K evropským opatřením se „velmi pravděpodobně“ přidá i Švýcarsko, avizoval tamní prezident Ignazio Cassis. V pondělí se kvůli tomu sejde sedmičlená Spolková rada.

Nahrávám video
Unie vykáže část ruských bank ze SWIFTu
Zdroj: ČT24

Ukrajina podle von der Leyenové patří do EU

Von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews také uvedla, že Ukrajina v budoucnu patří do Evropské unie. „Skutečně časem patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ řekla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na Twitteru napsal, že si s šéfkou EK telefonoval a probíral s ní mimo jiné i členství Ukrajiny v EU. „Hovořili jsme o konkrétních rozhodnutích týkajících se posílení obranyschopnosti Ukrajiny, makrofinanční pomoci a členství Ukrajiny v EU,“ uvedl Zelenskyj.

Rozhodnutí o vstupu nových států do EU však stále leží na členských zemích, které ne vždy souhlasí s názory EK a v minulosti blokovaly přístupové rozhovory s některými kandidáty kvůli bilaterálním konfliktům. Ukrajina navíc zatím není oficiálním kandidátem pro přístupové rozhovory s EU. Výroky von der Leyenové ale i tak pravděpodobně vyvolají hněv v Moskvě, uvedl server Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...