Unie čelí hybridní válce, řekla von der Leyenová

Nahrávám video

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

„Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši Unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila šéfka Komise.

Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.

Ruské letouny z estonského vzdušného prostoru eskortovali italští piloti v rámci NATO a odborníci z Ukrajiny s členskými státy Unie sdílejí zkušenosti z bojiště, aby jim pomohli s ochranou před drony, připomněla von der Leyenová. Je však podle ní nutné nejen reagovat, ale také od narušování odrazovat.

Von der Leyenová hovořila o takzvané dronové zdi, která je podle ní odpovědí na realitu moderního válčení. „Vzpomeňte si, co se stalo v Polsku. Museli jsme nasadit velmi drahé systémy, stíhací letouny nejnovější generace, abychom zneškodnili relativně levné, hromadně vyráběné zbraně. To není udržitelné. Potřebujeme systém, který je cenově dostupný a vhodný pro daný účel,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že Evropa se toho může hodně naučit od Ukrajiny.

Vondra: Putin rozumí pouze síle

Předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaová Pérezová na plénu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a všemi zeměmi, jejichž vzdušný prostor byl narušen. „Každý ruský dron, který nad námi přeletí, je varováním. Svědčí o tom, že (ruský vládce Vladimir) Putin nebude zastaven,“ řekla europoslankyně. Šéf Kremlu dle ní bude vyjednávat pouze tehdy, když bude prohrávat, a proto EU musí Kyjevu pomoct válku vyhrát.

Agresivní politika Kremlu nemá hranic, míní polský europoslanec Adam Bielan z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Narušování vzdušného prostoru Polska a dalších zemí, sabotáže kritické infrastruktury včetně energetických systémů a telekomunikací, dezinformační aktivity – to vše ukazuje, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl Bielan s tím, že se jedná o útok, který volá po „rozhodné odpovědi“.

Tuzemský europoslanec Alexandr Vondra (ODS), rovněž z ECR, na plénu prohlásil, že je potřeba, aby EU nejen reagovala, ale byla proaktivní. „Vždy nám trvalo, než se nám podařilo něco provést nebo dovolit Ukrajině, aby útočila na cíle hluboko v Rusku. Putin rozumí pouze síle,“ sdělil. Vlády jednotlivých států pode něj musejí zvýšit obranné rozpočty, investovat do průmyslové výroby a posílit civilní obranu.

„Ale nemůžeme přehlížet, že tu je něco, o čem se nemluví. Naše ekonomiky trpí nadměrnými klimatickými předpisy. Pokud chceme být úspěšní, tak se tento legislativní moloch musí výrazně zredukovat,“ dodal Vondra.

Spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeová vyjádřila nutnost obrany proti dronům na východní evropské hranici, na evropských letištích, u elektráren i další kritické infrastruktury. Vyzvala k upuštění od (využívání) ruských paliv. „Konečně musíme zamezit dovozu fosilních paliv z Ruska. Jen v tomto roce jsme za ně utratili více než miliardu eur. To musí skončit,“ zdůraznila Reintkeová s tím, že Moskva tyto peníze využívá na vedení války proti Ukrajině a ohrožování EU. Za obranu by podle německé europoslankyně neměli platit evropští občané, ale měly by se využít peníze ze zmrazených ruských aktiv.

Zástupce nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP) Esteban Gonzáles Pons na plénu prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je „generální zkouškou na větší válku v Evropě.“

Slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) se ohradil proti další debatě na téma války a výdajů na obranu. „Paní (von der) Leyenová, uvědomujete si, jak těžké je pro lidi zajistit si dnes bydlení, zaplatit všechny účty?“ tázal se šéfky Komise. EU podle něj tyto problémy prakticky neřeší, pokud se nejedná o marginalizované skupiny. Evropané nechtějí od Bruselu rakety a náboje, ale mír, prosperitu a hospodářskou spolupráci, míní Uhrík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...