V pětadvaceti letech plánoval mít rodinu a svatbu, místo toho se Oleh Symroz učí po amputaci nohou znovu chodit. Poprvé se s pomocí protéz a madel postavil před měsícem. První dny ušel sotva pár kroků, ale jeho stav se zlepšuje a na konci května již dokáže chodit celou hodinu.
Oleh Symoroz narukoval první den války a spolu se svým otcem bránili Kyjev. Poté byla jejich jednotka vyslána na východní frontu. Auto, které řídil, najelo na protitankovou minu. Výbuch mu vzal nad kolenem obě nohy, zpřelámal ruce, nadvakrát zlomil čelist. „Absolutně ničeho nelituji. Udělal bych vše znovu. Tohle je naše země,“ prohlásil Symoroz v nemocnici.
Jeho ošetřovatel hovoří o fantomových bolestech, které pacienta budí ze spánku, ale také o velké podpoře jeho partnerky a obrovské touze žít, bez níž je sebelepší terapie neúčinná. „Má svůj cíl. Postavil se a jde za ním. Uděláme pro to vše,“ poznamenal Symorozův fyzioterapeut.
„Mám takový dětský sen – vrátit se do služby. Ale s tím zraněním nevím,“ řekl Symoroz. Zatím zkouší, co mu jeho tělo dovolí. Jistě ví jen, že se vrátí i k politice. Před válkou založil stranu, organizoval protesty, upozorňoval na korupci, chtěl ukončit – podle něj – všudypřítomný vliv oligarchů.
„Nevzal jsem do rukou zbraň, jen abych porazil nepřítele a získal svobodu. Vítězství pro mě bude, když porazíme vnějšího i vnitřního nepřítele,“ míní Oleh Symoroz. Cítí, že má mezi lidmi podporu, ve sbírce se mu skládají na protézy. Kandidovat by chtěl hned v prvních poválečných volbách. Ukrajina podle něj bude po válce spravedlivá.
„Symoroz věří, že jeho příběh nezapadne a mnohé inspiruje. Není sám. Je jedním z desítek tisíc vojáků, kteří se z války vrátili zmrzačení. Je jedním z milionu, kteří tvořili a stále tvoří ukrajinskou armádu,“ prohlásil zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.
