Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince – o zajetí čínských občanů – změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zvěsti za „znepokojivé“, uvedla později v úterý podle agentur mluvčí ministerstva zahraničí USA Tammy Bruceová a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy určeného pro civilní i vojenské účely.

„Do střetu se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruské armády vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští občané) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce platební karty. Jsou to občané Číny,“ informoval Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní (úterní) novince. Zajali jsme čínské občany na území Ukrajiny,“ zdůraznil.

Putin chce pokračovat v bojích, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident na sociální síti Telegram napsal, že má informace, že čínských občanů je v ruských jednotkách mnohem více.

„Nyní objasňujeme všechna fakta. Pracuje rozvědka, (tajná služba) SBU, příslušné jednotky ozbrojených sil. Nařídil jsem ministru zahraničí, aby se neprodleně spojil s Pekingem a žádal objasnění, jak se Čína chystá reagovat,“ napsal prezident země, která se už od února 2022 brání plnohodnotné agresi sousedního Ruska.

Zajatí vojáci jsou nyní v rukou SBU, pokračují vyšetřovací a další úkony, dodal Zelenskyj.

To, že Rusko do války v Evropě přímo či nepřímo zapojilo Čínu, představuje podle lídra Ukrajiny jasný signál, že ruský vůdce Vladimir Putin se chystá udělat cokoliv kromě ukončení války a snaží se najít způsob, jak dále válčit. Podle ukrajinského prezidenta je třeba, aby reagovaly Spojené státy, Evropa a všichni ve světě, kdo si přejí mír.

„Důrazně odsuzujeme ruské zapojení čínských občanů do útočné války proti Ukrajině, stejně jako jejich účast v boji proti ukrajinským silám,“ napsal na X Sybiha, který si nechal předvolat čínského chargé d'affaires. „Čínští občané bojující jako součást ruské invazní armády na Ukrajině zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru a podkopávají důvěryhodnost Pekingu jako odpovědného stálého člena Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie – podle agentury AFP v narážce na to, že Peking oficiálně zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Brigádní generál v záloze František Mičánek uvedl, že nevěří tomu, že by se jednalo o Číňany, kteří byli cíleně vysláni do boje. „Mohli mít nějaké jiné zpravodajské úkoly, případně úkoly týkající se zpravodajského hodnocení bojiště či prostoru, kam by teoreticky mohly být v budoucnu nasazeny čínské mírové sbory, pokud by došlo k rozhodnutí, že by měly zajišťovat demarkační linii. Ale to jsou všechno spekulace,“ upozornil Mičánek.

Nahrávám video

Čína poskytuje Rusku silnou diplomatickou podporu od vypuknutí plnohodnotné invaze do sousední země, což se na Západě setkalo s kritikou. Peking také hodil „záchranné lano“ ruské ekonomice prostřednictvím obchodu s energiemi a spotřebním zbožím. Není však známo, že by Čína poskytla Rusku zbraně nebo odborné vojenské schopnosti – na rozdíl od Íránu a Severní Koreje.

KLDR přitom podle amerických, ukrajinských a jihokorejských představitelů dokonce poskytla Moskvě své vojáky. Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády, stejně jako Ukrajina. Díky platu, který nabízí Moskva, je služba v ruských silách atraktivní, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...